1

Opět přichází utahování šroubů. Tentokrát pod taktovkou EU

POLITICKÁ ARÉNA

Pro čtenáře mých příspěvků není jistě žádným tajemstvím, že moje spokojenost se současnými poměry v EU je nevelká, či spíše žádná.

Nicméně ani já jsem zcela nechápal, proč je ta nespokojenost tak hluboká a tak zásadní? Snad se mi to podaří nyní vysvětlit.

Jako dříve narozený jsem prožil 40 let svého života v „reálném socialismu“ pod vedením jediné strany, která věděla lépe než já, co je pro mne dobré, a v táboře „míru a socialismu“, který chtěl poroučet větru, dešti a neustále bojoval proti americkému imperialismu.

Přitom ta původní myšlenka komunismu „každý dle svých schopností, každému dle jeho potřeb“ vlastně ve své podstatě nebyla zavrženíhodná… jen ta realita se zvrhla v něco, co jsem z duše nenáviděl, co nám všem bralo svobodu jak osobní, tak i ekonomickou.

Proto jsem s mimořádným potěšením pozoroval, jak se to „soudruhům“ sype… Poté co v čase normalizace po roce 1968 přiškrtili kohoutek, už ho jen a jen povolovali a nám se dýchalo lépe a lépe.

Až to nakonec vše ruplo a příchod svobody v roce 1989 byl oslňující… jen byla škoda těch 40 (v mém případě) promarněných, byť velice poučných let.

Poučen z předchozích nezdarů

Díky těmto zkušenostem mi nezbývá než posuzovat dění posledních let velice kriticky… protože to, co se děje, je zase utahování šroubečků a snaha o regulaci, dámy prominou, každého pšouku, v míře nevídané a do posledního detailu, včetně zákazu žárovek, regulace vysavačů a kdoví čeho ještě.

Prostě zatímco dříve jsem se radoval z povolování šroubečků, teď prožívám jejich neustálé utahování. A, sám za sebe, se musím přiznat, že toho mám již opravdu plné zuby.

Opět se krásná myšlenka o volném pohybu osob, zboží, idejí a kapitálu zvrhla, tentokrát v administrativní diktaturu.

Že to stále nechápou kolegové na západě, kam jezdím pracovně velice často, lze pochopit, protože nemají naši zkušenost a někteří stále naivně věří, že se tak děje pro jejich „dobro“. Ostatně občanů velkých zemí EU se to opravdu příliš netýká… jejich vlády vždy prosadí to, co chtějí.

I u nás někteří (většinou mladší) stále pokládají současnou EU za záruku svobody a demokracie, což naprosto neplatí automaticky.

Jak může být zárukou demokracie a svobody systém, který zavádí cenzuru nepohodlných názorů (jako komunisté), zakazuje občanům legální držení zbraní (jako nacisté a komunisté) a pokouší se násilím změnit demografické složení obyvatelstva národních států (kvóty na migranty)?

Zároveň přitom trpí zběsilou snahou o řízení, směrnicování a dekretování každého detailu života občanů.

Někde se prostě stala chyba. Podle mého názoru to byla Lisabonská smlouva, která dala euroúředníkům téměř neomezené pravomoci a sebrala národním státům právo veta.

Nepochybně se ozve někdo s věčně omílanou mantrou, že „nejsme dost aktivní“. Těm bych rád připomněl, že s váhou hlasu 2 % můžeme být aktivní zcela libovolně… ale při hlasování máme vliv právě ta 2 %. Pěkně se to ukázalo právě při schvalování „zbraňové směrnice“.

Co s tím?

O reformě EU se už hovoří pěkně dlouho… a neděje se vůbec nic. Přesněji řečeno, dále se vesele reguluje a směrnicuje, přestože před časem i předseda Evropské komise kdesi řekl, že by snad bylo dobré se přestat občanům plést ustavičně do života. A díky neschopnosti či spíše nezájmu EK proudí do EU více a nepřizpůsobivých ekonomických migrantů.

Je to pochopitelné – co jiného by úředníci dělali, jak jinak by obhájili svoje místa, platy a pravomoci, kdyby přestali být aktivní. A jistě se mnou budete souhlasit, že vysavač se reguluje neskonale snadněji než migrace.

Na to, aby se věci změnily, je v prvé řadě nezbytné pochopit, že současný stav EU je dlouhodobě neudržitelný a podle toho se chovat. Nestačí jen EU kritizovat a dělat si z jejích opatření legraci (ale zároveň je plnit).

Je nezbytné začít reálně hájit naše národní zájmy a nařízení, regulace a směrnice, které nejsou ku prospěchu občanů našeho státu jednoduše odmítat a neplnit. Pro ty, kterým to bude připadat jako svatokrádež, bych rád připomněl, že většina států EU se tak chová již dlouho.

A je nezbytné se podle toho chovat i při nadcházejících volbách.

Cílem by, podle mého názoru, měl být návrat k EU jako k prostoru hospodářské spolupráce, kde Evropská komise zajišťuje jen nezbytné administrativní úkony a nemá žádné pravomoci politické.

Protože velikášské cíle a snahy o vytvoření Evropského superstátu nepřinášejí občanům žádné výhody… jen ztrátu svobod a zbytečné ekonomické náklady. V tom se nikterak neliší od velikášských cílů bývalého „tábora míru a socialismu“. A je jen a jen ironií osudu, že po zvolení Donalda Trumpa chce EU zase „bojovat proti americkému imperialismu“.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.