Lex Zeman

Šedesát čtyři poslanců, od krajní levice do středu (KSČM přes ČSSD po ANO; otázka, kde stojí Úsvit, přesahuje autorovo vzdělání), navrhuje zavést trest za urážku prezidenta republiky. „Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomocí a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci,“ píše se v návrhu, za nímž stojí poslanec KSČM, bývalý policista pohotovostního pluku SNB, externí autor LN Zdeněk Ondráček.

Je návrh motivovaný odborně, tím, že si někdo všiml díry v zákonech, nebo by nevznikl mimo dnešní politický kontext? Stačí pohled na jména podporovatelů z ČSSD (Foldyna, Jandák, Nytrová, Huml aj.), aby bylo zřejmé, že bé je správně. Vesměs jména z takzvané prozemanovské frakce v sociální demokracii. Dokládají to i průvodní vyjádření. „Je potřeba společnost umravnit,“ prohlásil Stanislav Huml. V poslaneckém návrhu je pak řeč přímo o excesech vůči hlavě státu (jimž je samozřejmě třeba zamezit). A předkladatelé možná tuší, že jejich návrh by stejně neprošel přes Ústavní soud, jde jim teď o gesto, jímž vezmou v ochranu prezidenta.

Pro spravedlnost je třeba napsat, že kontext, na který navrhovatelé reagují, skutečně není zdravý. Odpůrci Miloše Zemana velmi často trpí tou nevýhodou, že jejich nechuť je osobní a hluboká do té míry, až je připravuje o rozum a žene na absurdní pozice. Jsou schopni vážně tvrdit, že Ferdinand Peroutka, jehož Zeman křivě nařkl z autorství článku Hitler je gentleman, byl v řečené době (1938–39) paragon demokracie a málem člen odboje; že americký velvyslanec v Praze Andrew Schapiro, jemuž teď prezident věcně nesprávně vytkl nepřítomnost 28. října na Pražském hradě, prezidenta předtím nijak nepeskoval a že velvyslancovy sžíravé poznámky k zahraniční politice českého prezidenta v televizi jsou něco, co asi velvyslanci ve spřátelených zemích normálně dělají; nebo že skandování „Hovado“ a házení vajíček na prezidenta v přítomnosti čtyř jeho středoevropských kolegů byl projev občanské statečnosti a že se tato manifestace občanské statečnosti oněm shromážděným prezidentům nepochybně zamlouvala. Což se stalo před dvěma lety na Albertově a v zemanofobii představuje dosud nepřekonaný vrchol.

Ale návrh, který je nepokrytě napsán jako štít pro Miloše Zemana, jde proti ústavnímu principu svobody slova, na což včera upozornil ústavní expert Jan Kysela. Ano, v některých zemích, jako je monarchistické Nizozemsko, takový paragraf mají. V Německu dokonce mají paragraf na hanobení hlavy cizího státu, což vyšlo najevo letos na jaře, když turecký prezident Recep Erdogan podal žalobu na komika Jana Böhmermanna a kancléřka náhle byla nucena se k žádosti vyslovit. Ale jsou to nepoužívané, zapomenuté relikty z předmoderní éry.

U nás trestný čin hanobení hlavy státu zrušil Ústavní soud v roce 1998. Navrhovatelem byl tehdejší prezident Václav Havel. Už čtyři roky předtím Havel zastavil trestní stíhání urážky hlavy státu, jíž se měl dopustit spolubojovník z disentu a protivník u soudu Petr Cibulka známým výrokem „Vašku, jsi prase a hovado“. Možná překvapí, že téměř po celá devadesátá léta, což rozhodně byla nejsvobodnější a nejliberálnější dekáda poválečných českých dějin, bylo hanobení prezidenta trestné. Je ale třeba vidět tehdejší dějinnou tendenci. Už v roce 1993 (opět na Havlův podnět) přestalo být trestné hanobení vlády, parlamentu a Ústavního soudu. Pak přišel pardon pro Cibulku, o dva roky později pro dalšího hanobitele prezidentského majestátu a o tři roky později konečně zrušení zákona. Byla to doba, kdy se prostor pro svobodu stejně jako pro osobní iniciativu když už, tak výlučně rozšiřoval.

Dnes prostoru pro osobní iniciativu s tím, jak vládne Sobotkova vláda, ubývá. V ohrožení, zatím zárodečném, začíná být i svoboda slova. Ironií dějin mezi těmi, kdo si dnes naprosto oprávněně stěžují, že jim 64 poslanců chce zakázat jejich pravidelné vyměšování na adresu prezidenta Zemana, bude nemalý podíl těch, kdo prosazují koncept hate speech, všelijaká omezení v demokratické diskusi, a myslí přitom na (podle nich zemanovský) plebs. Otázka je, proč by kvůli infantilnosti nebo špatnému vychování části protizemanovského tábora měla trpět práva a svobody nás ostatních.