Ve vládě je vše při starém s příchutí paradoxu

Celosvětové hospodářské oživení, kterého jsme svědky v posledních přibližně dvou letech, zcela jistě nabízí prostor pro inteligentní a rozumnou rozpočtovou politiku, která by dokázala zmírnit neuspokojivý stav veřejných rozpočtů z posledních 15 let, aniž by podkopala tolik ceněný hospodářský růst. Musím se ale přiznat, že způsob, jakým s hospodářským růstem zachází tato vláda, ve mně zanechává jeden rozporuplný pocit za druhým. Přesněji řečeno mluvím o dvou jejích hlavních postavách – o premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a ministrovi financí Andreji Babišovi.

Připomeňme si, Bohuslav Sobotka je člověk zodpovědný za jeden z největších „ekonomických zločinů“ týkajících se státního rozpočtu v moderní historii ČR. Jedná se o tolikrát zmiňované roky 2003-2006, kdy jako ministr financí představil v období vysokého hospodářského růstu rozpočet, který v roce 2003 dosáhl více než dvojnásobného schodku veřejných financí než za předchozí rok, v roce 2004 zaznamenal do té doby rekordní schodek 114 mld. ve chvíli, kdy ekonomika rostla tempem 4,5% a na rok 2005 naplánoval schodek státního rozpočtu ve výši 83 mld. při růstu 6,3%.

Očividně se z tohoto naprostého selhání nepoučil, protože dnes je ekonomika opět ve fázi silného hospodářského růstu a my můžeme vidět rozpočet, jehož schodek je plánován na 70 mld. Kč, ačkoliv jen příjmy státu vzrostou oproti předchozímu roku o 62,4 mld. Kč. Je tedy jasně vidět, že Bohuslav Sobotka hospodařit nedokáže, jeho doménou je rozhazovat fenomenálním tempem. V tom tedy zůstalo vše při starém.

Myslel jsem si ale, že alespoň Andrej Babiš bude mít více rozumu a bude svá slova myslet vážněji. Vždyť také na stránkách ANO v jejich volebním programu je přímo napsáno: „Stát není dobrý hospodář. V poskytování svých služeb občanům stát selhává. Jeho aparát je rozsáhlý, pomalý a byrokratický. Naším cílem je stát, který bude štíhlý, levný a bude dobře sloužit občanům.“ Ve světle tohoto prohlášení mi přijde naprosto bizarní, že ministr financí v době hospodářského růstu dopustí zadlužení země o dalších 70 mld. Kč. Stejně tak mi přijde bizarní, že ten, kdo prohlašuje zeštíhlení státního aparátu, dopustí, aby bylo přijato dalších 13 329 nových státních zaměstnanců. A že někdo, kdo prohlašuje současný stát za příliš byrokratický, prosadí zavedení elektronické evidence tržeb? To už není nic jiného, než další paradox.