Rozhlas požádal o statistiku kriminality. Policie si za to naúčtovala přes 25 milionů
Příliš drahá policie
AKTUALIZOVÁNO
Téměř šestadvacet milionů korun. O tolik si Policie České republiky řekla Českému rozhlasu za poskytnutí podrobných informací o jednotlivých trestných činech za posledních pět let. Informuje o tom Český rozhlas na svých stránkách. Policie však oponuje, že je částka přiměřená, protože tazatel žádal o vytvoření „enormní databáze“.
Český rozhlas žádal policii informace o trestných činech v posledních pěti letech k vytvoření mapy kriminality, která by pomohla Čechům prozkoumat zločinnost ve svém okolí. Původně policie požadavek Českého rozhlasu odmítla se slovy, že by ruční ověření více než 1,5 milionů případů bylo příliš náročně, na popud ministerstva vnitra později specifikovala, že si práci se statistikami cení na miliony.
„Celková doba potřebná k vyhledání a shromáždění požadovaných údajů o 1 543 485 trestných činech je 1 543 485 x 4 = 6 173 940 minut, tj. 102 899 hodin,“ napsali policisté datovému novináři Českého rozhlasu. Zmíněný čas policisté vynásobili hodinovou sazbou 251 Kč a dospěli k sumě 25 827 649 korun. Pokud datový novinář, respektive Český rozhlas do 60 dnů nezaplatí požadovanou částku, policie odmítne informace o trestných činech z posledních pěti let poskytnout.
Podle Českého rozhlasu je konání Policie ČR pravděpodobně v rozporu se zákonem. Už v roce 2003 Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy si Generální ředitelství cel nebylo jisté, zda může, či nemůže žadateli poskytnout informace ze své databáze. Čas nutný k ověření chtěl úřad žadateli také naúčtovat. Soud to však odmítl s tím, že občan nemusí platit státu za nepořádek v jeho vlastních záznamech.
Policie ČR si to však nemyslí. Ve středu odpoledne vydala prohlášení, v němž obhajuje vyčíslenou sumu. Novinář ČRo podle ní chtěl osm informací o každém z 1,5 milionů případů, jednalo by se tak o shromáždění 12,3 milionů údajů.
„Je zřejmé, že Policie ČR nemůže všechny požadované údaje zveřejnit, aniž je posoudila, zda jejich zveřejněním nedojde ke škodlivým následkům. V některých případech tyto údaje umožňují identifikovat osoby zúčastněné na trestním řízení (oběti trestných činů, svědky) a jejich zveřejněním by proto mohlo dojít k poškození práv těchto osob,“ řekla v prohlášení mluvčí Jana Macalíková. Každý údaj by tak prý musel posoudit příslušný kriminalista, který se případu věnoval. Shromažďování dat do požadované databáze by tak prý ochromilo činnost kriminální policie, částka je tak podle mluvčí přiměřená.
V zahraničí jsou podobné služby k dispozici pro veřejnost zcela zdarma. Například sousedící Polsko se na rozdíl od České republiky může chlubit mapou kriminality v jednotlivých regionech. Roli českého státu se tak snaží suplovat aktivisté z projektu Otevřená společnost, jejich mapakriminality.cz ukazuje alespoň souhrnné měsíční statistiky pro jednotlivé policejní služebny. Data jsou však k dispozici jen mezi lety 2013 a 2015, píše Český rozhlas.
