2 Černé uhlí má výjimku

Mládek se snaží vyrubat z nerostů miliardu na poplatcích

NOVÉ

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) chystá zdvojnásobení poplatků, které mají stát a obce z těžby nerostů. Plán má příjem z nerostného bohatství zakulatit na miliardu korun ročně a vláda ho v pondělí posoudí jako novelu horního zákona. Kvůli poplatkům byl přitom Mládek loni v ostrém sporu s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).

Zatímco dosud platí soukromé firmy za dobývání nerostů v Česku zhruba 600 milionů korun, nově se jim mají poplatky za těžbu zvýšit zhruba na dvojnásobek. Resort průmyslu v novele horního zákona předpokládá, že těžaři si připlatí půl miliardy ročně. Ale ne všichni. „Výjimkou je černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, kde se zvýšení výnosu z úhrad nepředpokládá,“ načrtlo Mládkovo ministerstvo.

Proč resort nemá ambici měřit všem stejně? „Černouhelné hornictví je v současné době (nejen) v České republice v kritické situaci, způsobené přebytkem černého uhlí na trhu a z toho vyplývajícími nízkými cenami,“ zdůvodňuje ministerstvo. A za příklad dává krizi na dole Paskov a „neutěšené hospodářské výsledky“ firmy OKD i jakého vlastníka NWR. Právě z vedení NWR se přitom letos na jaře odporoučel miliardář Zdeněk Bakala.

Čtěte také: Bakala odstoupí z představenstva NWR, majitele dolů OKD

Babiš: Paskov pojede ještě tři roky, stát dá 600 milionů

„V nejbližší době lze očekávat stagnaci či pouze mírný růst cen černého uhlí. Zvýšení úhrad za černé uhlí se proto v současnosti považuje za neúčelné,“ konstatuje resort a výjimky z navýšení úhrad se snaží obhájit i jinde.

Radioaktivní útlum a vysoké náklady na ropu

U hlubinného dobývání hnědého uhlí jsou to vysoké náklady, u uranu zase dotěžování zbytkových zásob. „Tento proces se již blíží hranici ekonomické rentability. Zvýšení úhrady by jen přispělo předčasnému ukončení dobývání a tedy ve svém důsledku k tomu, že by úhrada z vydobytých nerostů nebyla již vůbec placena,“ míní Mládkovi lidé.

V případě ropy a zemního plynu pak prý zachování současné výše úhrady zohledňuje „specifičnost používaných technologií těžby a finanční náročnost vyhledávání a průzkumu ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, která je asi desetinásobně vyšší než u jiných nerostů“. Novely horního zákona se tak nemusí bát miliardář Karel Komárek a jeho KKCG.

Nově by měl mít stát z poplatků za vydobyté nerosty bezmála 570 milionů, zatímco u obcí by se příjem z této úhrady nezměnil.

Selektivní přístup ministerstva průmyslu se odráží i v tom, jak chce získané peníze dělit mezi příjmy pro obce a pro státní rozpočet. Podle stávající legislativy mají obce z výnosů 75 procent částky a zbylá čtvrtina jde do státního rozpočtu. Nová metodika kalkuluje s tím, že zatímco obce zůstanou „na svém“, dodatečně vybrané peníze půjdou státu. „Obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 procent výnosu připadne obcím a 62 procent státnímu rozpočtu,“ uvádí ministerstvo.

Jenže pak jsou tu nerosty, které mají výjimku a poplatky se u nich zvyšovat nemají. U nich zřejmě zůstane původní řez 75/25 ve prospěch obcí, protože jinak by se jejich příjmy snížily. Aby toho nebylo málo, existuje ještě třetí dělení speciálně pro povrchové dobývání hnědého uhlí. Tedy má platit dělba poměrem třetina obcím a dvě třetiny státu.

Čtěte také: Chce být Babiš premiér? Mládek: Vypadá to tak

Ministerstvo průmyslu připojilo i celkové vyčíslení svého návrhu. Připomíná, že v roce 2013 měly obce z celkové sumy zhruba 600 milionů korun téměř 450 milionů a stát zhruba 150 milionů. Nově by měl mít stát z poplatků za vydobyté nerosty bezmála 570 milionů, zatímco u obcí by se příjem z této úhrady nezměnil.

Starostové v obcích zasažených těžbou by ale dostali peníze navíc z dalšího poplatku – za dobývací prostory. Zatímco před dvěma lety z něj inkasovali 14 milionů, nově to má být 100 milionů. „Příjem obcí by se měl oproti roku 2013 zvýšit o cca 86 milionů korun,“ propočítává Mládkův resort.

Tři miliardy z nerostů? Velké oči, přiznává resort

Ministerstvo přiznává, že původní plány Sobotkovy vlády kalkulovaly se zvýšením ročních poplatků za nerosty až na tři miliardy korun. „Toto zvýšení se ukázalo jako neakceptovatelné a ohrožující ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost těžebního sektoru,“ zmiňuje. Přiznává přitom, že i v nynější podobě návrh střílí naslepo z hlediska dopadů na zaměstnanost v hornictví. „Sociální dopady zvýšení úhrad (například propouštění zaměstnanců, omezení nárůstu mezd) v současné době nelze vyloučit, avšak ani přesně kvantifikovat,“ prohlásil Mládkův tým.

Účinnost legislativní novinky je navržená k 1. červenci letošního roku. Vzhledem k tomu, že zákon bude teprve projednávat vláda, není ale termín reálný a čeká ho odklad minimálně o několik měsíců.

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.