NOVÉ

Mládek se snaží vyrubat z nerostů miliardu na poplatcích

Černé uhlí má výjimku

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) chystá zdvojnásobení poplatků, které mají stát a obce z těžby nerostů. Plán má příjem z nerostného bohatství zakulatit na miliardu korun ročně a vláda ho v pondělí posoudí jako novelu horního zákona. Kvůli poplatkům byl přitom Mládek loni v ostrém sporu s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).

Zatímco dosud platí soukromé firmy za dobývání nerostů v Česku zhruba 600 milionů korun, nově se jim mají poplatky za těžbu zvýšit zhruba na dvojnásobek. Resort průmyslu v novele horního zákona předpokládá, že těžaři si připlatí půl miliardy ročně. Ale ne všichni. „Výjimkou je černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, kde se zvýšení výnosu z úhrad nepředpokládá,“ načrtlo Mládkovo ministerstvo.

Proč resort nemá ambici měřit všem stejně? „Černouhelné hornictví je v současné době (nejen) v České republice v kritické situaci, způsobené přebytkem černého uhlí na trhu a z toho vyplývajícími nízkými cenami,“ zdůvodňuje ministerstvo. A za příklad dává krizi na dole Paskov a „neutěšené hospodářské výsledky“ firmy OKD i jakého vlastníka NWR. Právě z vedení NWR se přitom letos na jaře odporoučel miliardář Zdeněk Bakala.

Čtěte také: Bakala odstoupí z představenstva NWR, majitele dolů OKD

Babiš: Paskov pojede ještě tři roky, stát dá 600 milionů

„V nejbližší době lze očekávat stagnaci či pouze mírný růst cen černého uhlí. Zvýšení úhrad za černé uhlí se proto v současnosti považuje za neúčelné,“ konstatuje resort a výjimky z navýšení úhrad se snaží obhájit i jinde.

Radioaktivní útlum a vysoké náklady na ropu

U hlubinného dobývání hnědého uhlí jsou to vysoké náklady, u uranu zase dotěžování zbytkových zásob. „Tento proces se již blíží hranici ekonomické rentability. Zvýšení úhrady by jen přispělo předčasnému ukončení dobývání a tedy ve svém důsledku k tomu, že by úhrada z vydobytých nerostů nebyla již vůbec placena,“ míní Mládkovi lidé.

V případě ropy a zemního plynu pak prý zachování současné výše úhrady zohledňuje „specifičnost používaných technologií těžby a finanční náročnost vyhledávání a průzkumu ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, která je asi desetinásobně vyšší než u jiných nerostů“. Novely horního zákona se tak nemusí bát miliardář Karel Komárek a jeho KKCG.

Nově by měl mít stát z poplatků za vydobyté nerosty bezmála 570 milionů, zatímco u obcí by se příjem z této úhrady nezměnil.

Selektivní přístup ministerstva průmyslu se odráží i v tom, jak chce získané peníze dělit mezi příjmy pro obce a pro státní rozpočet. Podle stávající legislativy mají obce z výnosů 75 procent částky a zbylá čtvrtina jde do státního rozpočtu. Nová metodika kalkuluje s tím, že zatímco obce zůstanou „na svém“, dodatečně vybrané peníze půjdou státu. „Obecný, poměr rozdělení výnosu je nově navrhován takto – 38 procent výnosu připadne obcím a 62 procent státnímu rozpočtu,“ uvádí ministerstvo.

Jenže pak jsou tu nerosty, které mají výjimku a poplatky se u nich zvyšovat nemají. U nich zřejmě zůstane původní řez 75/25 ve prospěch obcí, protože jinak by se jejich příjmy snížily. Aby toho nebylo málo, existuje ještě třetí dělení speciálně pro povrchové dobývání hnědého uhlí. Tedy má platit dělba poměrem třetina obcím a dvě třetiny státu.

Čtěte také: Chce být Babiš premiér? Mládek: Vypadá to tak

Ministerstvo průmyslu připojilo i celkové vyčíslení svého návrhu. Připomíná, že v roce 2013 měly obce z celkové sumy zhruba 600 milionů korun téměř 450 milionů a stát zhruba 150 milionů. Nově by měl mít stát z poplatků za vydobyté nerosty bezmála 570 milionů, zatímco u obcí by se příjem z této úhrady nezměnil.

Starostové v obcích zasažených těžbou by ale dostali peníze navíc z dalšího poplatku – za dobývací prostory. Zatímco před dvěma lety z něj inkasovali 14 milionů, nově to má být 100 milionů. „Příjem obcí by se měl oproti roku 2013 zvýšit o cca 86 milionů korun,“ propočítává Mládkův resort.

Tři miliardy z nerostů? Velké oči, přiznává resort

Ministerstvo přiznává, že původní plány Sobotkovy vlády kalkulovaly se zvýšením ročních poplatků za nerosty až na tři miliardy korun. „Toto zvýšení se ukázalo jako neakceptovatelné a ohrožující ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost těžebního sektoru,“ zmiňuje. Přiznává přitom, že i v nynější podobě návrh střílí naslepo z hlediska dopadů na zaměstnanost v hornictví. „Sociální dopady zvýšení úhrad (například propouštění zaměstnanců, omezení nárůstu mezd) v současné době nelze vyloučit, avšak ani přesně kvantifikovat,“ prohlásil Mládkův tým.

Účinnost legislativní novinky je navržená k 1. červenci letošního roku. Vzhledem k tomu, že zákon bude teprve projednávat vláda, není ale termín reálný a čeká ho odklad minimálně o několik měsíců.

Přejít na diskusi