1 Ambiciozní mladík

‚Rok 2015 už se nesmí opakovat. Cesta přes moře není jízdenka k nám‘

ROZHOVOR,

Sebastian Kurz je superstar vídeňské politiky. Nemálo lidí ho podezřívá, že i přes svůj nízký věk (je mu 30 let) už vědomě pracuje na tom, aby ovládl lidovou stranu (ÖVP) a skrze ni celou rakouskou politiku. Někteří lidé mu předhazují populismus, s nímž už za poslední rok stihl požadovat zavření rakouské hranice před migranty přicházejícími přes západní Balkán, ale i zákaz distribuce Koránu na veřejnosti. Ale například ze stanoviska k přistěhovalecké politice, jímž doma ještě před rokem přivolával na svou hlavu hromy, se mezitím v Rakousku stal standard. Ministrovi zahraničí bývá ostatně připisován i klíčový podíl na dohodě států ležících na balkánské „uprchlické“ linii, že se zavře. Konkurenti Kurzových lidovců, Strana svobodných (FPÖ), mezitím dokonce zformulovali návrh připojit se k Visegrádské skupině postkomunistických zemí. Na tuto skupinu donedávna Rakušané shlíželi svrchu, s postoji Visegrádu k migrační politice EU ale souznějí.

Váš bývalý kancléř, sociální demokrat Werner Faymann ještě před rokem politiku Viktora Orbána de facto porovnával s deportacemi Židů za druhé světové války. Co jste si v tu chvíli myslel?

Je nebezpečné, pokud snad některé státy v EU, respektive jednotliví politici, vzbuzují dojem, jako kdyby byli jiným členským státům morálně nadřazeni. Kdyby naší nejvyšší starostí od začátku nebylo to, jak přesně přerozdělit uprchlíky, ale ostraha vnějších hranic, mohli jsme mít i mnohem lepší partnerský vztah s Maďarskem. Ale už mi teď nedává velký smysl se navzájem obviňovat, kdo co v minulosti udělal nebo řekl. Spíš bychom se měli starat o to, aby se už scény z roku 2015 neopakovaly.

Co letos na jaře přispělo víc k zastavení přílivu do Evropy: uzavření balkánské trasy, nebo pakt EU s Tureckem?

Podle Frontexu, což je evropská služba pro pohraniční a pobřežní stráž, vedlo uzavření balkánské trasy k okamžitému poklesu čísel uprchlíků, přímo to tak napsali ve zprávě. Uvedu čísla pro Rakousko: rok 2015 přes 90 tisíc žádostí o azyl, rok 2016 zatím jen, ačkoliv to jen myslím v uvozovkách, 35 tisíc žádostí. Pokud jde o dohodu s Tureckem, o ní já jsem si tedy od začátku myslel, že může posloužit jen jako záložní plán, plán B. A tento můj názor se mi od té doby potvrzuje čím dál víc, hlavně po posledním vývoji uvnitř Turecka. Plán A, to je silná Evropa schopná bránit svou hranici. Zatím se v Evropě často vyznává víra, že jsme schopni tu přijmout všechny lidi z celého světa. Místo takové víry je potřeba víc peněz, větší investice v krizových místech, pomoci tam, odkud se na cestu sem ti lidé vydávají.

Že se hranice nedá uhlídat – to je mantra německé kancléřky. Ukázalo Rakousko na Brenneru a předtím samozřejmě Maďarsko na hranici se Srbskem, že umějí něco, co Německo už neumí?

Víte sám, že Evropa bez vnitřních hranic je možná jen za předpokladu, že funguje ta vnější. Dokud tomu tak není, nezbývá nám než chránit hranice i uvnitř.

Vídeň sama chystá na svých jižních a východních hranicích zátarasy, proč? Pořád nedůvěřujete vnější hranici Schengenu, v tomto případě dokonce schopnosti Maďarska nějakou příští hypotetickou vlnu zastavit?

Scénář z roku 2015 se na rakouské hranici prostě nesmí opakovat. Pokud stráže na hranicích den co den pokynem ruky pouštějí běžence přes hranici, pak nám skutečně nezbývá nic jiného než zavést hraniční kontroly, což mimochodem jiné země včetně Německa provedly už před námi. Cílem ale musí být zabránit tomu, aby se tak vysoké počty lidí vůbec na tuto nebezpečnou cestu vydávaly. To, že někdo v lodi přejede Středozemní moře, nemůže přeci sloužit jako automatická jízdenka dál do střední Evropy. Dokud tomu tak bude, nebude klesat počet lidí, kteří se už vydali na cestu.

Kolik přistěhovalectví může stát jako kulturní společenství i jako sociální stát zvládnout, než se sám začne ohrožovat?

Pokud máte na mysli loňskou uprchlickou vlnu, připomenu, že moje spolková vláda se na zvláštní schůzi věnované této uprchlické krizi shodla, že Rakousko nechce být zatíženo do té míry, kdy už by to přesahovalo naše možnosti. Z toho vyplynulo rozhodnutí uprchlický proud přicházející do Rakouska zřetelně omezit – tak, aby tato vlna nepřesáhla 1,5 procenta stávajícího obyvatelstva. Takže když to rozdělíme na čtyři roky: 37 tisíc lidí letos, 35 tisíc příští rok, 30 tisíc pro rok 2018 a 25 tisíc pro rok 2019. Při vší pozornosti, kterou si žádá integrace uprchlíků z této vlny, nesmíme zapomenout na další úkoly, které Rakousko při integraci mělo už předtím, než ta vlna, o níž se bavíme, začala. Jenom v roce 2015 přišlo do Rakouska mimo uprchlickou migraci dalších 125 tisíc lidí. Ani ty přece nemůžeme zanedbat – stejně jako nesmíme zapomínat, že Rakousko tak jako v minulosti pořád není dost atraktivní pro vysoce kvalifikované pracovníky.

Celý rozhovor si můžete dočíst v aktuálním vydání Týdeníku ECHO zde

Předplatné Týdeníku ECHO pořídíte zde

Rozhovor byl pořízen ve spolupráci německého časopisu Tichys Einblick a Týdeníku Echo.

Hesla: ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.