1

Zákon o poučení z Babiše

,

Parlament přehlasoval prezidentovo veto tzv. „lex Babiš“, zákona, který by měl omezit střet zájmů a také nějakým způsobem dopadnout na předsedu ANO a ministra financí. Andrej Babiš tak dostal skvělou příležitost předvést výstup ve své oblíbené roli „mučedník zlého světa je šokován mírou podlosti, k níž se jeho protivníci jsou ochotni snížit“. Do svého výkonu se položil, jak od něj také publikum právem očekávalo. Obrátí se na Ústavní soud, stejným způsobem se hodlá zachovat i prezident Zeman, usilující o pozici Babišova duchovního dvojčete. A v něčem se daří; když dnes šéf ANO hledal analogii k, ach, tak věrolomnému jednání premiéra Sobotky, řekl, že jím byl zrazen podobně jako Miloš Zeman v roce 2003.

Přijetí zákona ale kritizují i někteří komentátoři, jež není možné počítat do Babišova tábora, třeba Petr Honzejk z Hospodářských novin nebo Martin Fendrych na Aktuálně.cz. Prosazení novely podle nich Babišovi nakonec pomůže, Agrofertu se nezbaví, jak už avizoval, převede firmu do svěřenského fondu. A navíc je zákon v tomhle ohledu retroaktivní (relevantní výhrada), pravidla by se neměla měnit během hry, když Babiš vstupoval do vlády, byla zákonná úprava jiná, a nová úprava by tedy měla platit až pro členy příštích vlád. (Podobně jako to stanovuje pro případ vlastnictví médií.)

Nakonec by nová úprava střetu zájmů faktický stav věcí nemusela moc změnit, Andrej Babiš by na ni mohl získat politické body – Ústavní soud se třeba s jeho postoji zčásti ztotožní, a tak posílí jeho status odhodlaného obětavce ve střetu s „tradičními politiky“, těmi šíbry, myslícími jen na své kapsy, beztak už pořádně nadité po všech těch loupežích…

A třeba to tak skutečně bude, zatím se nezdá, že by Andreje Babiše mohlo v očích jeho stoupenců cokoliv poškodit (s výjimkou krátkodobého propadu popularity po z globálního hlediska marginální, pro veřejnost ale velmi čitelné kauze Čapí hnízdo, již se Babišovi navíc podařilo skutečně hodně nezvládnout). Jenomže posuzovat novelu podle toho, zda Babišovi uškodí v politickém boji, nebo ne, je vlastně přiznáním, že jediným relevantním smyslem snahy upravit střet zájmů je právě tohle.

V českých médiích je už roky v módě konstatovat, že to či ono „není ideální“. Jako kdyby to něco znamenalo. Nic není ideální, nová úprava střetu zájmů taky ne. Jejím smyslem by ale nemělo být ovlivnit kariéru jednoho konkrétního politika, kterému asi jen přidělá pár problémů, jež vyřešit třeba nebude tak složité. Ale chránit už ledasčím dalším kontaminované politické prostředí, stanovovat normy přípustného, které by měly platit i v dobách, kdy Andrej Babiš v české politice nebude. Snaha zamezit vlastnictví médií členy vlády není jen projevem snahy zkomplikovat život předsedovi ANO, ale dá se brát taky jako reflexe zkušenosti, kterou česká společnost udělala. Lex Babiš se dá brát jako „zákon proti Babišovi“, ale také jako „poučení z Babiše“.

Hesla: ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.