1

Podivná hra ODS

Občanští demokraté se po delší době v průzkumu vcelku uznávaného CVVM dostali na deset procent a tím mezi dvouciferné strany. Kdyby byli v podobné situaci před rokem, dalo by se na tom zajímavě stavět. Dvoucifernou stranu musejí televize a rádia jaksi častěji zvát do diskusí, přinášet stanoviska předsedy v hlavních zprávách, soupeři se k ní chovají s větší vážností, oportunističtěji založení jedinci třeba pocítí zvýšenou přitažlivost.

Ale ODS má dvě nevýhody: čas, po který by takový výstup ze základního tábora nahoru mohl trvat, už je relativně krátký, do sněmovních voleb zbývá osm měsíců. A hlavně je tu nevyjasněná otázka, jak to po volbách bude se vztahem k Andreji Babišovi, který už usilovně přemýšlí o menších partnerech do vlády. Vycítit Babišovy úvahy lze i z jeho slovníku, na ČT v pondělí mluvil jakoby mimochodem o tom, že ODS už je teď víceméně „nová“.

Podíváme-li se na na výroky vedoucích občanských demokratů, je tím nejpřiléhavějším slovem pro jejich vystižení sloveso kroutit se. Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija včera na (Babišově) Rádiu Impuls sice jakoby důrazně popřela, že by byla řeč o povolební spolupráci obou formací. „Žádná kuloární jednání se nevedou, a pokud je někdo z poslanců dělá, tak to spíš vidím, jako že si někdo s někým stoupne, povídá si s ním o něčem, a teď se z toho dělá velká chiméra.“ Podobně i předseda Petr Fiala se tváří, jako že nechápe, o čem je tu řeč. V sobotním rozhovoru pro rudé Právo na otázku po koalici ANO odpověděl: „Tady začala část politiků a část médií s voliči divnou hru. A ta hra vypadá takhle: ono už je o všem rozhodnuto, bude to tak a tak a teď mi pojďte říct, jaké budou koalice. Na co se mě vlastně ptáte?“

Té nespravedlnosti, že někdo kolem ODS vytváří pseudoproblémy, že proti ní rozehrává divné hry, lze samozřejmě snadno učinit přítrž. Fiala a další hlasy z vedení strany mohou jasně deklarovat, že druhému nejbohatšímu občanovi republiky v křesle premiéra asistovat nebudou. Mohou formulovat úplně logickou námitku: vlastník firmy s bezpečnostní divizí proslulý svou mánií sbírat informace nesmí ovládnout ještě kontrarozvědku, která patří pod premiéra. S člověkem, který ztělesňuje perfidní stadium kapitalismu, kdy se ze státních dotací pomáhá velkým koncernům, my vládnout nemůžeme. Nic takového jsme od lidí z vedení ODS pořád ještě neslyšeli. (Do voleb zbývá necelého tři čtvrtě roku, příležitostí ještě bude několik.)

Modří tu neschopnost se vymáčknout privátně vysvětlují svou faktickou slabostí. Kdyby si prý strana potácející se mezi osmi a deseti procenty kladla podmínky málem na všechny strany, vypadalo by to nepřiměřeně ambiciózně. Občanští demokraté svou zásobu stopek mají už vyčerpanou: samozřejmě nikdy nepůjdou s komunisty, s Okamurou. Sebevědomě vyhlašovat, že s Babišem taky ne, by se prý rovnalo přiznání, že hlas pro ODS je hlas neproduktivní, který bude opět zaparkovaný v opozici. Pravda taky je, že dvoukoalice lidovců se STANem už se na koalici s Babišem chystá v podstatě veřejně. Když slyšíte Petra Gazdíka, že teď jde hlavně o to, zabránit spojenectví ANO a komunistů, víte, na co se máte chystat.

Ale ODS se dvacet let od lidovců a jejich měkkého obalu lišila tím, že měla ambici být jedním z pilířů české politiky, nikoliv doplňkem. Neschopnost vyloučit dnes koalici s Babišem je přiznání, že se z nich za poslední tři roky stagnace pod neúspěšným vedením, které fakticky nedokázalo hnout s preferencemi, stala mentálně malá strana.

Alexandra Udženija v jiném nedávném rozhovoru, tentokrát na Seznamu, přece jen účast ODS v příští vládě čímsi podmínila: zrušit EET, kontrolní hlášení a vůbec buzeraci živnostníků. Ten rozhovor stojí za poslech nebo přečtení. Novinář ji do místa, kde stanovila aspoň nějakou podmínku, v podstatě musel dovést.

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla: , ,

/
komentátor ECHO24.cz

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.