Česká nemocnice Sv. Karla Lwangy v kraji Buikwe na jihu Ugandy, kterou vede Arcidiecézní charita Praha, je převážně pro chudé. Dětští pacienti se zde léčí hlavně s malárií, která je v oblasti velmi častá a imunitní systém podvyživených dětí se jí těžko brání. Místní lékaři zde ošetří asi 25 000 pacientů ročně. -
V Ugandě pole obdělávají hlavně ženy. Tvoří přes 80 % zemědělské pracovní síly. Spolu s dětmi kvůli genderové diskriminaci přesto patří mezi nejchudší obyvatele trpící hladem. Je pro ně třeba těžší koupit si pole nebo rozhodovat, za co rodina utratí peníze. Přitom podle výzkumů dokáží vypěstovat o 30 % více potravin než muži. -
Problémem je i špatná infrastruktura. Chybí silnice a mosty, což ovlivňuje obchod nebo zemědělství. V období dešťů je běžné, že voda odřízne celé vesnice od hlavních cest. Lidé se pak nemají jak dostat do zdravotních center, škol, ale i na trh, kde by mohli prodat své produkty a výrobky. -
Zatímco sever Ugandy je spíše vyprahlý, jih tvoří zelené kopce a tropické deštné pralesy. Půda je úrodná, přesto nedokáže nakrmit všechny lidi. Rodiny většinou vlastní jen velmi malá pole, krajina je rozdělená na tisíce obdélníků. Nejkvalitnější pozemky jsou navíc v údolí, na kopcích farmáři bojují s erozí půdy i neefektivním zavlažováním. -
Farmář Okello Cipiriano, který žije se dvěma manželkami a devíti dětmi nedaleko severougandského města Lira, se vrátil z tábora pro vnitřní uprchlíky v roce 2006. Utekl tam před řáděním LRA s celou rodinou. Díky pomoci od italské neziskové organizace CESVI se naučil, jak efektivně obdělávat pole, jaké plodiny pěstovat i jak se starat o dobytek. -
Dlouholetá občanská válka narušila kontinuitu zemědělství a tradiční proces předávání znalostí o pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Od roku 2006, kdy LRA opustila Ugandu, tento proces suplují neziskové organizace. Farmáře seznamují s novými pěstitelskými technikami, alternativními typy plodin a využitím zemědělstkých zvířat či nářadí. -
Do roku 2006, než se LRA, nejdéle bojující armáda rebelů na africkém kontinentě, postupně přesunula přes DR Kongo do Středoafrické republiky, Konyho lidé zajali podle odhadů 60 000 dětí. Pracovaly především jako vojáci. Jedním z nich byl i syn šedesátileté Betty Awoii. „Bylo mu 15, když ho unesli. Nakonec se mu podařilo uniknout. Po 5 letech v armádě…,“ vzpomíná žena. -
Hlad a podvýživu způsobuje také absence možnosti potraviny skladovat. Vypěstované plodiny musí hned prodat, vyměnit nebo sníst. Když pak přijde období sucha, nastává problém. Špatně uskladněné přebytky zplesniví nebo je sežerou hlodavci. Až 40 % úrody se v Ugandě zničí kvůli špatnému skladování a 80 % zemědělců potvrzuje, že velkou část plodin ztratí po sklizni. -
Kousek od hranic s Jižním Súdánem jsou vesnice odřízlé od center. Kolem prašných cest, které spojují desetitisícová města, posedávají ženy ve stínu mangovníku, kojí své děti a prodávají papriky, rajčata, lilek a okru. Doufají, že kolemjedoucí zastaví a ony si vydělají na hrst kukuřice na další den. -
Výstava se koná od 1. do 17. října v pasáži Lucerna. -