Pavel udivil: Musíme být realisté. Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat, řekl britské televizi

Prezident Petr Pavel poskytl v úterý rozhovor britské televizní stanici Sky News, v němž do značné míry překvapil svým ne zase až tak jestřábím postojem k válce na Ukrajině. Česká hlava státu ve dnech, kdy ruské jednotky především v Charkovské oblasti zaznamenaly vojenské úspěchy, hovořil o nutnosti uvažovat realisticky a přemýšlet o budoucnosti. „Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání,“ uvedl mimo jiné.

Invazní jednotky v poslední době nepatrně postoupily u obcí Lypci, Vovčansk, Svatove, Časiv Jaru, Avdijivky nebo Krynky, přičemž vyjmenovává místa rozložená od Charkovské oblasti na severovýchodě země až po jihovýchod, kudy se v oblouku táhne současná frontová linie. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes dva roky.

Ruský vůdce Vladimir Putin už dříve veřejně řekl, že jeho cílem je vytvořit uvnitř Charkovské oblasti nárazníkovou zónu, která by ruské území ochránila před ukrajinskými vzdušnými útoky.

Pavel současnou situaci na Sky News komentoval poměrně opatrně. „Ukrajinci ztrácejí životy, ztrácejí svoje území a nakonec mohou prohrát i celou válku. Musíme vyhodnotit riziko eskalace,“ říkal. Jeho slova poměrně zarezonovala na Slovensku, které je obecně vnímáno jako méně nakloněné pomoci Kyjevu. Pavlův komentář také ve středu ráno využili politici hnutí ANO, kteří v minulosti opakovaně mluvili především o míru a nutnosti jednání.

„Rok a půl říkám, že je třeba pokusit se zastavit boje a začít jednat. Ukrajina každým dnem přichází o další části území, a hlavně tam umírají lidé. Jsem rád, že se na tom konečně shodneme i s panem prezidentem. Jen nevím, co teď budou říkat všichni ti, kteří za takový názor dosud kreslili na tváře ruské vlajky a mluvili o kolaborantech,“ napsal expremiér Andrej Babiš na sociálních sítích.

„Když to naznačím já, je oheň na střeše. Pak tedy doporučuji rozhovor prezidenta Pavla pro Sky News. Tvrdí, že je třeba jednat o míru, že to bude o kompromisech a že je naivní se domnívat, že Ukrajina dokáže v blízké době získat zpět okupovaná území,“ napsal zase první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Deník Echo24 se obrátil na Pražský hrad s dotazy ohledně toho, jak se změnil Pavlův pohled na vývoj války. Vyjádření prezidentské kanceláře uvádíme v další zprávě.

Co ještě řekl Pavel

„Musíme být realisté. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. Potřebujeme zastavit válku a poté začít debatovat o budoucím uspořádání. Mohl by vzniknout nějaký kompromis, ten ale nemůžeme vytvořit bez souhlasu Ukrajiny, Ruska a bez zemí, které budou garantem takovéto dohody,“ uvedl také český prezident pro britskou televizi.

„To, co vidíme nyní, je výsledkem dlouhé přípravy. Bylo zcela jasné, že s příchodem lepšího počasí přejde Rusko do ofenzivy. Ukrajinci se na to dlouho připravovali, žádali nás o podporu a další dodávky munice a zbraní,“ řekl.

Rozhovor prezidenta Pavla s Yaldou Hakim pro Sky News. O Ukrajině, aktuální situaci v Gruzii i rozšiřování NATO. https://t.co/O6X4KGEBGq

— Kancelář prezidenta republiky (@hradmluvci) May 14, 2024

Západ podle něj nesmí být příliš opatrný v pomoci Ukrajině, je ale přesvědčen, že evropská pomoc společně se Spojenými státy by měly být dost pro případné vítězství Kyjeva.

Přímá pomoc Ukrajině podle něj stále také není možná. „V této otázce jsme ve stejné situaci jako na začátku konfliktu. Nemůžeme fyzicky stát po boku Ukrajiny, protože Ukrajina není členem NATO. Nemůžeme bojovat za Ukrajinu na Ukrajině, protože by to okamžitě znamenalo přímý konflikt mezi NATO a Ruskem, a takový konflikt si nikdo v Evropě nepřeje,“ doplnil Pavel.

Minulé výroky

V minulosti Pavel přitom spíše kompromisy moc nepřipouštěl. Například 8. května u příležitosti připomínky konce druhé světové války k ní prezident připodobnil tu ukrajinskou.

Za druhé světové války byly zmařeny miliony životů civilistů a způsobeny škody nepředstavitelné materiální hodnoty kvůli zvrácené ideologii rasové nadřazenosti, řekl v úvodu Pavel. Díky těm, kdo se aktivně postavili na odpor zlu, mohly podle něj další generace prožít své životy v míru.

Za historický paradox označil, že Sovětský svaz byl tehdy podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem a rozpoutalo na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s druhou světovou svojí ničivostí na životech i materiálních hodnotách. „Můžeme to vidět už více než dva roky každý den, jak se konflikt vyvíjí v neprospěch Ukrajiny,“ doplnil.