Nedůvěřují vládě, jsou proti směřování státu. Vnitro ukázalo na lidi, které pokládá za ohrožení

Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.

„V České republice se etablovala jako relevantní politická síla skupina nespokojených občanů, kteří nedůvěřují vládě, demokratickému systému a nesouhlasí se zahraničním směřováním státu,“ konstatovalo vnitro. Alternativu těmto lidem podle ministerstva nabízejí právě rozličné konspirační teorie, které v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory. „Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat,“ zdůraznilo ministerstvo.

Úřad zmínil jako příklad skupinu kolem Ladislava Vrabela, na jehož demonstraci dorazilo počátkem loňského září zhruba 70.000 lidí. „Od září pak počáteční vliv tohoto aktivisty upadal, mimo jiné i kvůli sporům s kolegy a spolupracovníky,“ uvedla zpráva.

Vnitro také poukázalo na to, že v online prostoru, zejména na sociálních sítích, působí několik zkušených konspirátorů s vysokou sledovaností. „Někteří dezinformátoři od svých příznivců vybírají finanční příspěvky. Vzniká tak mezi nimi tvrdé konkurenční prostředí,“ popsalo.

Úřad zrekapituloval, že vznikají rozličné skupiny, které operují „vlastenectvím“ a nutností zásadně změnit fungování státu. „Dostávají se do stále větší izolace od zbytku společnosti,“ varovalo vnitro. „Po skončení koronavirové epidemie se zájem řady dezinformátorů přesunul mimo jiné k válce na Ukrajině. Zpravidla začali opakovat tvrzení kremelské propagandy. Válečný konflikt tak jejich příznivce ještě více vzdálil od opačného názorového proudu,“ doplnilo s tím, že ve společnosti roste i míra agresivity.

Zpráva hovoří také o dezinformačních médiích, která podle ní sledovala zejména prokremelskou linii. „Tvorbu alternativních médií lze přirovnat k produkci obří PR agentury, která má za cíl propagovat vše spojené s oficiální ruskou politikou (či příznivé pro tuto politiku) a kritizovat vše prozápadní a prodemokratické,“ napsal úřad.

„Tato média už nalezla svůj okruh příznivců, kteří jim bezmezně věří a odmítají sdělení seriózních médií. Tito příznivci pak mediální obsahy šíří prostřednictvím emailů a sociálních sítí. Nemají problém přijímat i naprosto protichůdné či rozporuplné informace,“ poznamenalo vnitro.

V souvislosti s válkou na Ukrajině zaznamenalo ministerstvo projevy namířené proti Ukrajincům, ale také proti Rusům. Za mediálně nejznámější kauzu v tomto ohledu označilo odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa proti Ukrajincům.