Zemřel slavný britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard

Sir Tom Stoppard, jeden z nejznámějších britských dramatiků, který se narodil ve Zlíně v rodině židovského lékaře, zemřel ve věku 88 let, oznámili jeho agenti. Stoppard, který získal Oscara a Zlatý glóbus za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare, „zemřel pokojně ve svém domě v Dorsetu, obklopen svou rodinou“, píše BBC.

Mezi jeho další divadelní díla patří The Real Thing a Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi či Arkádie nebo Rock‘n‘Roll. Patřil k nejvýznamnějším současným dramatikům. Známá byla jeho podpora disentu v době normalizace či přátelství s exprezidentem Václavem Havlem. „Bude vzpomínán pro svá díla, pro jejich brilantnost a lidskost, pro svůj vtip, nekonvenčnost, velkorysost ducha a hlubokou lásku k anglickému jazyku,“ dodala agentura United Agents. „Bylo nám ctí s Tomem pracovat a znát ho.“

Stoppard se narodil 3. července 1937 v židovské rodině ve Zlíně jako Tomáš Straussler. V roce 1939 odešel s rodiči před hrozbou nacistické perzekuce do Singapuru. Jeho otec, který pracoval jako lékař Baťovy nemocnice, zahynul v bojích za druhé světové války. Čtyři sestry jeho matky a všichni prarodiče zahynuli během holokaustu, o kterém matka dlouho nemluvila. O tom, že je Žid, se Stoppard dozvěděl až na začátku 90. let.

Anglické vzdělání získal v Indii. Příjmení Stoppard získal po svém novém otci, anglickém důstojníkovi, s nímž se rodina přestěhovala z Indie do Anglie. V Londýně se Stoppard živil nejprve jako kritik a žurnalista, později začal psát vlastní divadelní hry.

Kromě toho se aktivně zajímal o dodržování lidských práv v zemích střední a východní Evropy. V roce 1977 se v komunistickém Československu setkal s dramatikem Václavem Havlem, jehož hry překládal do angličtiny. V Československu podporoval disidenty, organizoval petice za propuštění vězněného Havla a v roce 1983 založil cenu pro československé autory, jejichž díla nemohla za komunistického režimu vycházet. Tato cena Toma Stopparda za vynikající původní esejistickou práci v českém jazyce existovala v letech 1984 až 2016, kdy ji udělovala Nadace Charty 77 autorům českého původu za významné esejistické dílo. Od roku 2021 ji uděluje Knihovna Václava Havla.

Do Zlína přijel v roce 1998, kdy navštívil svůj rodný dům a setkal se s pamětníky. „Cítím se neuvěřitelně šťastný, že jsem nemusel bojovat o přežití nebo zemřít. Je to nápadná součást toho, co by se dalo nazvat šťastným životem,“ napsal o tom později. Stoppard byl nositelem Řádu Britského impéria a v roce 1997 byl pasován do rytířského stavu. Proslavil se v roce 1966 hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Z roku 1979 pochází aktovka Krhútův Macbeth, kterou Stoppard věnoval Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové.

Napsal na 30 divadelních her – kupříkladu Travestie, Arkádie a Rock‘n‘Roll. V roce 2015 se dramatik po devítileté odmlce vrátil hrou Obtížný problém, jeho poslední hrou byl Leopoldstadt (2020). Tato hra je pojmenovaná po jedné vídeňské čtvrti a věnuje se osudu bohaté židovské rodiny v první polovině minulého století. Hra začíná v roce 1899 v dobře situované židovské rodině Merzových, kteří s nadějí sledují společenské změny, jež podle nich konečně ukončí období antisemitismu v Rakousku-Uhersku. Hra končí v roce 1955 a je příběhem nejen Židů, ale i Vídně, Evropy a především silného rodinného pouta, které přetrhaly teprve hrůzy holokaustu.

Do hry Stoppard vložil mnoho osobních a rodinných traumat, napsal ji ale tak, aby nepůsobila autobiograficky. Premiéru měla v lednu 2020 ve Wyndhamově divadle v londýnském West Endu. „Je to trochu jako čítanka dějin dvacátého století, z perspektivy osudů židovských či smíšených rodin. Z českého (či středoevropského) pohledu se některé dílčí motivy, ale možná i sága jako celek mohou zdát až důvěrně známé a pro někoho dokonce snad příliš ilustrativní. Ale Stoppard napsal dílo především pro anglické publikum, které snad může leccos z tohoto tematického okruhu ještě překvapit, navzdory současnému silnému akcentování tématu holocaustu,“ napsaly po české premiéře v roce 2021 Divadelní noviny.

Stoppard psal i filmové scénáře a za film Zamilovaný Shakespeare dostal Oscara. Je autorem také řady adaptací, rozhlasových a televizních her a filmových scénářů. Kromě Zamilovaného Shakespeara je to také Brazil, Říše slunce nebo Enigma. Mezi jeho poslední práce patřil scénář k nové verzi Anny Kareniny či historickému dramatu Tulipánová horečka. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Stoppardovi v říjnu 2011 předal v Londýně cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Mezinárodní PEN klub mu pak v roce 2015 udělil cenu za celoživotní dílo.

Stoppard byl třikrát ženatý, měl čtyři syny. V roce 2008 ho deník The Daily Telegraph zařadil na 11. místo v žebříčku „100 nejvlivnějších osobností britské kultury“.