Agrese na Ukrajině změnila přístup k energiím, závislost na ruském plynu klesla pod 4 %

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Úplné energetické nezávislosti na Rusku by Česko podle ministra mohlo dosáhnout v roce 2024. Ruská agrese na Ukrajině podle MPO změnila přístup k energiím a nakládání s nimi.

Od zářijového ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 se do konce roku 2022 dovezlo přibližně 2,6 miliardy kubíků plynu. Maximálně 3,4 procenta z toho však mohlo přitéct z Ruska. „Dodávky z Ruska nahradil plyn z Norska a LNG z Nizozemska a z Belgie. Takže přes výpadek ruského plynu zažíváme z hlediska zásob nejúspěšnější topnou sezonu v historii. Daří se nám to díky energetickým úsporám, vládním úsporám a rozvoji infrastruktury,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela.

Důvodem úspor plynu jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí. I díky tomu Česko v aktuální topné sezoně ušetřilo při spotřebě proti loňsku kolem 850 milionů metrů krychlových plynu, čímž s předstihem splnilo cíl EU, podle něhož má každá členská země tuto zimu snížit spotřebu aspoň o 15 procent. Splněním cíle však podle Síkely důležitost šetřit při spotřebě nekončí. „Úspory plynu nám pomáhají dosahovat rekordní úrovně zásob plynu, což posiluje naši odolnost vůči případným krizovým situacím, a tedy naši energetickou bezpečnost. Každý ušetřený kubík plynu nám navíc pomůže s přípravou na další topnou sezonu. Sníží tak tlak na rychlou tvorbu zásob plynu, a tím i na růst cen,“ dodal Síkela.

Podle Síkely bude ministerstvo pokračovat v krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. Připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na 40 procent spotřeby. Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než poloviny tuzemské spotřeby.

MPO pro deník Echo24 uvedlo, že během topné sezóny 2022/2023 bylo jen v Německu uvedeno do provozu asi 17 miliard metrů krychlových nové kapacity zpětného zplynování na třech plovoucích terminálech. V příštích třech letech by je měly doplnit další dva pobřežní terminály LNG Stade a Brunsbüttel a jeden plovoucí terminál v Lubminu. Celková kapacita těchto terminálů by mohla dosáhnout přibližně 46 miliard metrů krychlových. Z hlediska umístění je pro Českou republiku nejslibnější plovoucí LNG terminál v Lubminu, protože je oblast přímo propojena s naší plynárenskou soustavou.

Premiér Fiala novinářům minulý týden po návštěvě Berlína a jednání s kancléřem Olafem Scholzem řekl, že Česko má o podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Lubminu na pobřeží Baltu zájem s tím, že by ČR mohla plyn získat již pro nadcházející zimu. „Tato lokalita je pro nás výhodná, protože je napojena na českou energetickou infrastrukturu,“ řekl Fiala. „Česká republika je připravena se na zprovozňování tohoto terminálu podílet, máme zájem na získání dostatečné kapacity. S panem kancléřem jsem dnes domluvil, že by do České republiky odsud mohl proudit plyn už pro příští topnou sezonu,“ upřesnil. Terminál v Lubminu, který byl zprovozněn v lednu, je soukromý projekt, v tom dalším bude mít podíl německá vláda.

Velký potenciál MPO vidí v budoucí spolupráci s Alžírskem. Ministr Síkela vloni podepsal s alžírským ministrem energetiky a dolů Deklaraci o spolupráci zaměřenou na oblast energetiky a těžby – zejména plynu. Alžírsko platí za světovou energetickou velmoc, na světovém trhu je čtvrtým největším světovým vývozcem zemního plynu a je jedním z hlavních dodavatelů plynu do Evropy. Kromě Alžírska probíhají nebo již proběhla jednání také třeba s Katarem, Kanadou či Ázerbájdžánem.

„Je třeba si uvědomit, že důsledkem ruské agrese na Ukrajině je nejenom změna evropských toků plynu a ropy, ale rovněž změna přístupu k energiím a nakládání s nimi. Musíme klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost a připravovat taková opatření, díky kterým nebudeme závislí na nepřátelských zemích. Již od loňska jsou vidět pozitivní výsledky v oblasti úspor energií, které spolu s dalšími opatřeními pomáhají snižovat cenu plynu a posilují naši energetickou bezpečnost,“ uvedla pro Echo24 Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

Další oblastí, kterou bude možné pro zásobování tuzemského trhu v budoucnu využít, je oblast společných evropských nákupů plynu. „Její první efekt očekáváme při přípravě na následující zimu. Měla by pomoci tomu, aby si evropské subjekty při nákupech plynu od jeho producentů, pokud možno co nejméně konkurovaly, a naopak se více koordinovaly. Díky tomu by nemělo docházet k výrazným nárůstům cen plynu jako dříve,“ dodala Trefancová.