Ochrana oznamovatelů se má rozrůst i na přestupky, s anonymy se zatím nepočítá

ZÁKON O WHISTLEBLOWINGU

Ochrana oznamovatelů se má rozrůst i na přestupky, s anonymy se zatím nepočítá
Zákon o ochraně oznamovatelů. Foto: Shutterstock
2
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Zákon o ochraně oznamovatelů by se měl vztahovat i na přestupky. Zpřísnění novely doporučil sněmovní ústavně-právní výbor na návrh předsedy Radka Vondráčka (ANO). Další úpravu zákona, podle níž by se ochrana vztahovala i na anonymní whistleblowery, výbor odmítl. Zákon o ochraně oznamovatelů má zaměstnancům v soukromé i veřejné sféře zaručit právo na nahlášení protiprávního jednání, a to bez obav z případných odvetných opatření a postihů.

Ochrana by se podle předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50 tisíc korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10 tisíc obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Návrh zákona teď čeká ve Sněmovně druhé čtení, v němž budou moci poslanci předkládat další pozměňovací návrhy.

Firmy a úřady budou muset určit zaměstnance, který bude agendu oznámení spravovat. Pro část firem, ale i veřejných institucí může zavedení do praxe představovat nepředvídatelnou administrativní zátěž a také se prodražit. Upozorňuje na to Asociace malých a středních podniků i Podnikatelské odbory.

Asociace malých a středních podniků má obavy

Podle Josefa Jaroše, předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, to bude pro podniky nepochybně představovat dodatečnou administrativní zátěž, což je problematické zejména ve chvíli, kdy „stát administrativně komplikuje další agendy, jako jsou například dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo home office“.

Předseda asociace říká, že by však v případě kategorie malých a středních podniků nemělo jít o tak rozsáhlou agendu, aby bylo nutné zřízení nového pracovního místa. „Ale už situace, kdy se této agendě bude věnovat pracovník, který by měl řešit něco úplně jiného, nebude pro firmy efektivní,“ dodává Jaroš.

Ačkoli sněmovní ústavně-právní výbor zařazení anonymních oznámení do zákona neprosadil, diskuze o anonymních oznámeních se mezi poslanci stále vedou. „Podnikatelé obecně problematiku anonymních oznamovatelů vnímají se znepokojením a rozporuplně. Právě anonymnost umožňuje některým oznamovatelům dané jednání nahlásit jako nevhodné, zároveň pak nelze daného oznamovatele chránit, neboť není známa jeho totožnost,“ reaguje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.

„Další progresivistické divadlo,“ říká Bábek

Jako zbytečnou komplikaci opatření vnímá také předseda výboru Podnikatelských odborů - Unie podnikatelských a živnostenských spolků Radomil Bábek. Současné zákony jsou podle něj s ohledem na možnosti zaměstnanců naprosto dostačující. „S podezřením na porušení pracovněprávních předpisů, včetně diskriminace, se může obrátit na inspektorát práce a úřad práce. A pokud je kontrola prováděna na podnět zaměstnance, je inspektor povinen zachovávat mlčenlivost o jeho totožnosti (...). V neposlední řadě se může obrátit i na obecní úřad, kde může oznámit podezření na spáchání přestupku, na Policii ČR a státní zastupitelství, kde může oznámit podezření ze spáchání trestného činu a může tak učinit i anonymně,“ popisuje Bábek. Stát se podle něj snaží do soukromého majetku „nastrčit prstíky státní moci“. „Je to jen další progresivistické divadlo. Je to hra, jak rozvracet společnost,“ pokračuje.

„Kromě morálního a společenského aspektu narušení vztahů ve firmách musíme vzít v úvahu i ryze praktické věci. Přijetím zákona bude i na malé a střední podniky uvalena řada povinností a zvýší se jim náklady. To, co nyní vypadá tak jednoduše, je vždy v praxi mnohem složitější a komplikovanější. Kdo bude ‚ochránce oznamovatelů‘ řídit? Jak bude odměňován? Dostane od firmy prémie, když bude mít dostatek udání na ni samotnou? Komu bude reportovat a jak bude jeho práce hodnocena? A bude na to stačit jeden člověk? Nebo to není práce ani na jeden úvazek? Nebude to takový novodobý ‚kontráš‘, o kterém všichni vědí, co dělá, ale přitom nevědí, co dělá? Budou se ho lidé bát, nebo jej budou mít za přítele? A nebudou se jej bát majitelé či manažeři firmy, což by fatálně narušilo standardní fungování organizace?“ ptá se Bábek.

Neziskové organizace chtějí do zákona zakotvit i institut anonymního oznamovatele. Bez něj bude například podle Transparency International zákon nefunkční. Podle interních dat největší whistleblowingové platformy Nenech to být obdrží průměrná firma nebo organizace přibližně 5 podnětů měsíčně. U velkých firem a korporací to může být až trojnásobek. Zároveň 58 procent všech podaných podnětů představují anonymní oznámení.

Implementace evropské směrnice do české sbírky zákonů má už více než roční zpoždění. Evropská komise kvůli tomu informovala, že podá žalobu na Česko a dalších sedm členských států, které nová pravidla zatím také nezavedly. Více jsme psali v článku Špatně chráníte whistleblowery! EK podala žalobu na Česko a dalších 7 zemí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články