Jak se bavit o konspiračních teoriích: pět snadných kroků
Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation.
Lidé, které konspirační teorie přitahují, se snaží uspokojit tři základní psychologické potřeby. Chtějí více jistoty, cítit kontrolu a udržet si kladný obraz sebe samých a skupiny, do které patří. Tyto potřeby jsou obzvlášť nenaplněné v časech krize, například při pandemii covidu-19, kdy se snaha porozumět světu kolem stává o to naléhavější.
Jenže konspirační teorie tyto potřeby nejen že neuspokojí, ale mohou v lidech přispět k pocitu nejistoty a úzkosti. Podle studie zveřejněné na webu vědeckého časopisu Personality and Social Psychology Bulletin v roce 2021 navíc neovlivňují jen stav mysli, ale také chování.
Například lidé, kteří na základě konspiračních teorií zaměřených proti očkování uvedli, že věří, že farmaceutické společnosti zatajují nebezpečí spojená s vakcínami, po měsíci měli nejen dál negativní postoj vůči očkování, ale také zvýšený pocit bezmoci. Se zastánci konspirací je právě proto důležité vést dialog.
Síla společenských norem může být v omezování vlivu konspiračních teorií jedním z důležitých nástrojů. Lidé přeceňují jak moc ostatní podobným teoriím věří, což přispívá k jejich vlastní zranitelnosti vůči konspiracím. Podání informací o tom, čemu lidé doopravdy věří, může tuto mylnou představu vyvrátit. U vzorku dospělých v Británii se takto podle studie z roku 2021 podařilo oslabit vyhraněnost vůči očkování založenou na konspiracích.
Způsob, jakým lidé přemýšlejí o kontrole, může podle výzkumů snížit pravděpodobnost, zda se ke konspiračním teoriím přikloní. Jedinci zaměření na dosažení cílů považují konspirační teorie za méně přitažlivé oproti lidem fixovaným na ochranu toho, co již mají. Autoři studie z roku 2018 tvrdí, že soustředěnost na utváření vlastní budoucnosti podporuje pocit kontroly, což snižuje náchylnost ke konspiracím.
Následující kroky podložené vědeckým výzkumem vám mohou pomoci v náročných rozhovorech s lidmi, kteří podobným teoriím věří:
Krok první: Mějte otevřenou mysl
Otevřený přístup se zakládá na kladení otázek a naslouchání a přispívá k porozumění druhé straně. Pozorně naslouchejte a vyhněte se obhajování vlastních názorů. Zkuste se zeptat na následující otázky: Kdy jsi tomu začal či začala věřit? Jak tě to ovlivnilo po psychické stránce? Co ti tento názor nabízí?
Krok druhý: Buďte vnímaví
Abyste podpořili vlastní empatii, zkuste se zaměřit na to, co psychologové nazývají konverzační vnímavostí. Ta může překlenout propast mezi názory, které každý z vás zastává. Říkejte věci jako například: Rozumím, že… Myslíš tím, že…? Jaký z toho máš pocit? Řekni mi víc o… Poslouchám. Děkuji, že mi to říkáš.
Krok třetí: Kritické myšlení
Apelujte na hodnotu kritického myšlení. Pokud se člověk, se kterým se bavíte, sám vnímá jako kriticky smýšlející, snažte se zaměřit na hlubší prozkoumání konspirační teorie jako takové. Na porovnání a zvážení všech dostupných důkazů.
Krok čtvrtý: Konspirační teorie nejsou norma
Zkuste poukázat na to, že konspirační teorie nejsou tak běžné, jak si lidé myslí. Přehodnocení sociálních norem může přispět k uspokojení potřeby chránit skupinu, s níž se člověk ztotožňuje.
Krok pátý: Zaměřte se na to, co lze kontrolovat
Povzbuďte je, aby se soustředili na budoucnost a aby vložili energii do oblastí svého života, ve kterých pociťují větší kontrolu.
Přestože tyto konverzace mohou být náročné, jsou důležité. S empatickým, chápavým a otevřeným přístupem si získáte důvěru. Ta je podle výzkumů mimo jiné důležitým faktorem v prevenci radikalizace.
