Rusko opět mluví o míru: „Jsme otevřeni seriózním návrhům Západu a Ukrajiny“

RUSKÉ PODMÍNKY MÍRU

Rusko opět mluví o míru: „Jsme otevřeni seriózním návrhům Západu a Ukrajiny“
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Foto: Ruské ministerstvo zahraničí
1
Svět
Sdílet:

Rusko, které před více než rokem napadlo Ukrajinu, opět mluví o ujednání míru. Ještě před usednutím k mírovým jednáním ale již dopředu definuje své podmínky. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové je k urovnání „krize na Ukrajině“ potřeba zrušení všech sankcí a žalob proti Rusku, ukončení dodávek zbraní Kyjevu nebo návrat této země k neutrálnímu statusu. Uvedla to v prohlášení, které zveřejnila například ruská agentura TASS.

Moskva opakovaně prohlásila, že je „otevřena skutečně seriózním návrhům“ západních zemí a Ukrajiny na řešení „krize“ politickými a diplomatickými prostředky. Na Západ ale nyní prostřednictvím Zacharovové jednoznačně vzkazuje: „Jazyk ultimát je však pro nás nepřijatelný.“ Mluvčí ministerstva zahraničí Zacharovová navíc uvedla, že všechny země, které chtějí přispět k normalizaci situace, by měly své výzvy k míru adresovat „západním loutkovodičům, kteří stále více zatahují Ukrajinu do nebezpečného víru globální konfrontace“.

Aby mohla válka na Ukrajině skončit, je podle ní potřeba provést demilitarizaci a denacionalizaci Ukrajiny. Měly by být odstraněny všechny hrozby vycházející z jejího území, zakotven její bezjaderný status a poskytnuty záruky práv ruskojazyčného obyvatelstva a národnostních menšin, uvedla Zacharovová ve svém sobotním prohlášení. „Nedílnou součástí by mělo být zrušení všech nezákonných sankcí a žalob proti Rusku u mezinárodních soudů,“ dodala.

Názor ukrajinských orgánů by podle ruské mluvčí ministerstva zahraničí mělo význam pouze „pokud by si Ukrajina zachovala svou suverenitu a nezávislost na Washingtonu“. „Tak tomu však není. Kyjevský režim je dlouhodobě nástrojem USA a dalších zemí NATO proti Rusku. A ty vůbec nemají zájem na mírovém urovnání na Ukrajině,“ uvedla Zacharovová.

Výzvy k míru mezi Ruskem a Ukrajinou přichází nejčastěji z Číny a Turecka. Turecko slouží jako důležitý prostředník takzvané obilné dohody, která umožňuje vývoz obilí z přístavů v Černém moři. To bylo kvůli válce ohroženo a hrozila tím tak potravinová krize, podle OSN, které se na dohodě také podílí, bylo 55 procent z množství vyváženého obilí určeno rozvojovým zemím. Dohoda měla platnost do 18. března, všechny strany se ale dohodly na jejím prodloužení.

Čína tvrdí, že je připravena zprostředkovat jednání mezi Moskvou a Kyjevem, které vedou válku od vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. K nabídce Pekingu je skeptický Západ a to zejména kvůli k blízkým vztahům Číny a Ruska. Čínský prezident Si Ťin-pching má začátkem příštího týdne podniknout státní návštěvu Ruska a v blízké době údajně plánuje i jednání prostřednictvím videokonference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se přihlásil k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj tehdy uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí.

Válka na Ukrajině začala 24. února 2022, když ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články