Fiala slíbil německé mzdy. Vyřešit to mají odboráří
NĚMECKÉ MZDY
Premiér Petr Fiala (ODS) před nedávnem překvapil ekonomy výrokem, že potřebuje další volební období, aby Češi dosáhli na úroveň německých mezd. Výrok obratem zpochybnila řada ekonomů. Z Úřadu vlády však přišel další recept: dotlačit k německým mzdám mají soukromý sektor odbory. V dopise, který si začali přeposílat na sociálních sítích členové odborů, to uvedl premiérův hlavní poradce Jakub Kajzler.
Premiér Petr Fiala se výroku dopustil v druhé polovině listopadu. V České televizi řekl, že doufá v to, že po volbách příští rok bude mít koalice možnost dokončit změny, které začala. Několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku. Například hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal na to, že mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Následně své výroky premiér hájil i ve sněmovně. „Pokud nebudeme dostatečně sebevědomí a pokud si nebudeme dávat cíle, které jsou namístě, tak toho nikdy nedosáhneme,“ řekl premiér. Cíl je podle něho realistický i s ohledem na hospodářský růst a dosavadní mzdový vývoj. „Já jsem se nezbláznil, Česká republika je úspěšná země, má na to být ještě úspěšnější. Dělejme správné kroky, investujme, měňme vzdělávání, zefektivňujme stát, přitahujme zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou, spravme dopravní infrastrukturu,“ uvedl.
Víte jak pan premiér @P_Fiala slíbil do 5 let výdělky jak v Německu?
— Martina (@MartinaHvozden1) December 10, 2024
Tak prej mají jeho slib splnit odbory @odbory 😅.
Miluju tuhle banánovou republiku..🙈 pic.twitter.com/VdxIE9fBQN
Výroky o německých mzdách daly vítr do plachet odborům, které tlačí na vyšší růst platů ve veřejné sféře. „Jsem velmi rád, že pan premiér ukázal cestu k výši mezd v ČR s cílem dosáhnout úrovně německých za 4 roky! Začněme hned. Stačí zvednou veřejným zaměstnancům platy od 1.1.2025 o 7% jako sobě. I malý krok je pozitivním krokem,“ vzkázal na sociální síti X premiérovi šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Na požadavky odborů odpověděl dopisem s pověřením premiéra jeho poradce a ředitel vládního odboru strategie a analýz Jakub Kajzler. „Co se platů zaměstnanců ve veřejné správě týče, vláda dodrží dohodu uzavřenou mezi členy vlády a odborových organizací a od ledna 2025 navýší tarify o 1 400 Kč. Pro tuto částku jsou zajištěny prostředky v návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Co se týče přibližování úrovně českých mezd k úrovni německých mezd, jeho tahounem by měly být mzdy v soukromém sektoru. Předpokládám proto, že odbory uplatní své pravomoci při kolektivním vyjednávání s příslušnými zaměstnavateli,“ stojí v dopise, který si na sociálních sítích začali odboráři přeposílat.
Průměrná česká mzda, která ve třetím čtvrtletí činila 45 412 korun, dosahuje v přepočtu 44 procent průměrné mzdy v Německu, uvádí čerstvá analýza společnosti Cyrrus. Při zohlednění cenové hladiny v obou zemích je kupní síla české mzdy na 58 procentech německé. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil ale upozornil na to, že v jednotlivých položkách spotřebního koše se kupní síla mezd mezi zeměmi významně liší, ve všech jsou nicméně Češi slabší než Němci.
„Nejblíže se k německé úrovni blahobytu dostaneme při útratách za léčiva, zdravotnické pomůcky a platbách za zdravotní péči. V těchto případech je česká kupní síla zhruba na 81 procentech té německé,“ uvedl Hradil. Při platbách za jízdné ve veřejné dopravě či při využití taxislužby dosahuje kupní síla českých domácností 70 procent těch německých. U plateb za vzdělávání, tedy za školné, jazykové kurzy či kvalifikační kurzy, je česká kupní síla na 68 procentech německé, u útrat v restauracích a kavárnách na 65 procentech.
„Naopak nejchudší oproti Němcům vypadáme při nákupech oděvů, kterých si můžeme dovolit jen 34 procent,“ uvedl Hradil. Při nákupu alkoholických nápojů je česká kupní síla na 36 procentech německé, v případě obuvi, počítačů, fotoaparátů či hudebních přehrávačů na 38 procentech.
Premiérův výrok zpochybnila řada ekonomů, podle nich je v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném hospodářském růstu Česka nereálné současný rozdíl mezi mzdovou úrovní v obou zemích vyrovnat. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) později připustil, že Češi do čtyř let německých výdělků nedosáhnou, je ale podle něj potřeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny. Opoziční ANO výrok označilo za nesmyslný, předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti s Fialovými slovy ve sněmovně navrhoval jednat o psychickém stavu předsedy vlády.
