„Varovný prst“ dopadl. Přijímání zákonů už po verdiktu Ústavního soudu nebude jako dřív

Ústavní soud (ÚS) ve svém ostře sledovaném nálezu zrušil klíčovou část novely zákona o střetu zájmů, známého jako Lex Babiš II, protože ji označil za neústavní přílepek. Rozhodnutí znovu otevřelo debatu o transparentnosti a pravidlech legislativního procesu v parlamentu. Mnozí totiž mají za to, že poslancům skončila doba, kdy si mohli dělat v zásadě, co chtějí.

„Všichni aktéři legislativního procesu si stěžují. Vláda si stěžuje, že nemůže vládnout, opozice si stěžuje, že nemůže plnit kontrolní funkci,“ komentoval rozhodnutí šéf soudu Josef Baxa.

Lex Babiš II zavedl přísnější pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Politici tak již nemohli být skutečnými majiteli médií, což by se dotklo například Andreje Babiše i dalších podnikatelů v politice. Ústavní soud však tuto úpravu zrušil, protože byla do novely zákona přidána jako přílepek šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka – pozměňovací návrh, který neměl úzký vztah k původnímu návrhu zákona.

„Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka neměl úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře. Podle ÚS šlo o zneužití pozměňovacích návrhů k obcházení standardního legislativního procesu. Návrh, který zpřísnění střetu zájmů obsahoval, byl přidán na poslední chvíli ve druhém čtení během projednávání zákona o organizační struktuře Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran.

Varovný prst

Rozhodnutí vyvolalo ostré reakce nejen mezi politiky, ale i mezi odborníky. Sám Michálek si především postěžoval na možné dopady nálezu na fungování Poslanecké sněmovny. „Pokud bychom stejnou optikou posuzovali všechny ostatní návrhy, znamenalo by to, že sedm procent zákonů je zcela protiústavních. Rozhodnutí může Sněmovnu paralyzovat,“ uvedl Michálek pro ČT.

Podle něj by mělo být k dispozici více nástrojů pro překonání obstrukcí než jen vyhlášení legislativní nouze, Michálek také vyjádřil obavu, že tím hrozí zablokování projednání desítek zákonů jeho kolegů, protože poslanci by teď měli ke schvalování a pozměňování přistupovat obezřetněji.

„Ve Sněmovně je mnoho dalších zákonů, které mají daleko menší souvislost s projednávanou věcí. Například odklad eLegislativy v zákoně o úřednících, odklad digitalizace v jiném zákoně, změny fondů a zaměstnanecké akcie v zákoně o dětských skupinách, respektive v zákoně o sociálních věcech, a desítky dalších,“ dodal pro Echo24.

Advokát Tomáš Nahodil upozornil, že rozhodnutí je zásadní zejména proto, že ÚS výrazně dotvořil svou dosavadní judikaturu. „Ústavní soud dnes řekl, že do legislativního procesu nechce a nebude zasahovat za každou cenu a kvůli nějakým víceméně malicherným porušením bez ústavněprávního rozměru. Nejtěsnější většinou soudců však zároveň označil zneužití přílepků jako alarmující,“ řekl redakci.

Zdůraznil také, že poslanecké pozměňovací návrhy zůstávají přípustné, ale musí být předkládány transparentně a dostatečně předem, aby je mohli ostatní poslanci řádně prostudovat. „Jde jen o to, aby je poslanci předkládali standardně, aby se s nimi mohli seznámit všichni ostatní poslanci a hlavně aby o nich mohli diskutovat,“ vysvětlil.

Podle něj je nyní klíčové, aby zákonodárci pečlivěji měřili, zda mají navrhované změny vztah k původní legislativě. „Poslanci a legislativní odbor Sněmovny budou muset respektovat právní závěry Ústavního soudu a přizpůsobit se jim. Předloží-li se pozměňovací návrh na poslední chvíli, už jej nikdo nenastuduje a nepřijde s jinou alternativou,“ varoval Nahodil.

Závěrem shrnul, že rozhodnutí Ústavního soudu není jen symbolickým varováním, ale skutečným precedensem, který může změnit přístup k přijímání zákonů. „Myslím, že už zdaleka nejde o poslední varování ani o zdvižený prst. Varování máme za sebou. Ten prst dnes dopadl,“ uzavřel Nahodil.

Ústavní právník Jan Kysela už dříve řekl, že rozhodnutí vnímá v kontextu dlouhodobých problémů české legislativní praxe. „Přílepky jsou obecně zavrženíhodné, protože obcházejí zákonodárnou iniciativu. Je to praxe, která snižuje předvídatelnost a transparentnost legislativy,“ uvedl Kysela. Současně však dodal, že přílepky byly v minulosti tolerovány i Ústavním soudem, což podle něj vytvořilo nejasná pravidla.

Historie přílepků a jejich problematika

Přílepky byly českými zákonodárci využívány už od 90. let jako způsob, jak prosadit kontroverzní nebo časově naléhavé změny bez standardního projednání. V roce 2007 Ústavní soud poprvé jasně označil tuto praxi za neústavní, když zrušil zákon kvůli přílepku, který upravoval odškodnění klientů zkrachovalých bank. Od té doby však soud k přílepkům přistupoval nejednotně.

Analýza Zeleného kruhu a Rekonstrukce státu zmiňuje příklady, kdy byly přílepky připojeny k nesouvisejícím zákonům. Například novela o vinařství byla schválena v rámci zákona o provozu na pozemních komunikacích. Taková praxe podle odborníků podrývá důvěryhodnost legislativy a zvyšuje riziko korupce.

Ústavní soud zároveň apeloval na reformu jednacího řádu Sněmovny, který by měl lépe vyvažovat práva většiny a ochranu menšiny. Současná pravidla jsou podle ÚS nevyhovující a přispívají k tomu, že vládní většina musí obcházet obstrukce opozice nestandardními způsoby.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa označil používání přílepků za „alarmující praxi“, která podrývá důvěru ve schvalování zákonů. „Důvěra v právo úzce souvisí s důvěrou v proces, kterým právo vzniká,“ zdůraznil Baxa. Šestičlenná menšina soudců s nálezem nesouhlasila, a to jak s jeho výrokem, tak s odůvodněním. Podle jejich názoru nešlo o přílepek, který by byl obsahově a účelově zcela vzdálen od projednávaného zákona.