V Česku se rekordně zdražuje. ČNB ale nechává úroky na úrovni Pákistánu

KOMENTÁŘ

V Česku se rekordně zdražuje. ČNB ale nechává úroky na úrovni Pákistánu
Česká republika má podle Bloombergu momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

Ceny v Česku letos v lednu rostly z měsíce na měsíc nejvíce v historii země od roku 1993, o rovných šest procent. Meziročně má tolik očekávaná lednová inflace hodnotu 17,5 procenta. Je to sice mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Vždyť třeba Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg 18,8 procenta. Když se však stanoví odhadovaná inflace dostatečně vysoko, není zase tak těžké skončit níže, samozřejmě.

Pro bankovní radu ČNB, pro niž je vlastní prognóza základ pro rozhodování, jde o dobrou zprávu. Bude totiž moci podle všeho nadále pokračovat bez zvyšování úroků. Například radní Eva Zamrazilová se podle v pátek zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady předminulý týden vyjádřila v tom smyslu, že pro zvýšení základní úrokové sazby zvedne ruku, pokud lednová nebo únorová inflace překoná prognózu ČNB. To se tedy zatím neděje. Za odhadem ČNB navíc v lednu zůstala i takzvaná jádrová inflace. Ta je očištěná o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin, takže zachycuje jakousi inflační „podstatu“. Ve sledování ČNB činila jádrová inflace v lednu meziročně 12,3 procenta. Naposledy byla nižší loni v březnu. Takže inflační „podstata“ klesá, což je nepochybně příznivá novina. Otázkou je, zda dostatečně rychle.

Koruna v reakci na zveřejnění zmíněného záznamu – a také v reakci na souběžně zveřejněná čísla k lednové inflaci – v pátek dopoledne vůči euru bezprostředně zpevňovala. Reagovala tak na slova guvernéra ČNB Aleše Michla, který dle uvedeného záznamu prohlásil, že silná koruna „významně napomáhá“ tlumit inflaci a že on sám preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni. To devizoví obchodníci berou jako silný signál, že ČNB bude nadále připravena okamžitě intervenovat na devizovém trhu ve prospěch koruny prodejem deviz. Tato slovní intervence je klíčovým důvodem zpevňování koruny. I když je inflace mírně pod odhadem ČNB, je stále velmi výrazná na to, aby centrální banka svoji slovní intervenci ukončila. Takže v ní pokračuje, takže i proto koruna v reakci na v pátek zveřejněné nové zprávy zpevňovala. Posílila až na úroveň 23,664 koruny za euro, což je její absolutně nejsilnější úroveň vůči euru za celé období do 1. srpna 2008, vyplývá z dat agentury Bloomberg.

Lednová meziměsíční inflace je ovšem, jak víme, nejvyšší v historii ČR od roku 1993, což nikterak příznivou zprávou není, pochopitelně. Stojí za ní enormní růst cen bydlení, který je dán ukončením platnosti energetického úsporného tarifu, jenž loni od října do prosince uměle snižoval spotřebitelské ceny elektřiny. Cena elektřiny tak mezi prosincem a lednem vzrostla o mimořádných bezmála 140 procent. A zatímco v prosinci 2022 ceny elektřiny meziročně klesaly, o zhruba 21 procent díky zmíněnému tarifu, v lednu přešly v meziroční růst o více než 36 procent.

Letošní inflace bude klesat mírněji, než se čekalo, a to i kvůli zmíněné politice ČNB, která preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni a tím rozložení výraznější inflace do delšího časového úseku, ovšem s benefitem nezvyšování úroků, jenž by podle většiny bankovní rady ČNB až příliš „dusil“ ekonomiku.

Kdo tedy letos čeká výraznější zlevnění hypoték, nedočká se. Průměrná sazba hypoték v ČR vzrostla začátkem letošního února na 6,37 procenta, vyplývá ze statistiky Fincentrum Hypoindex. To je historicky nejvyšší hodnota touto statistikou vykázaná. Daná časová řada přitom zahrnuje měsíční údaje nepřetržitě za celé období od ledna 2003. Hypotéky jsou tedy nyní v ČR nejdražší za posledních více než dvacet let, od roku 2002. Jen za posledních dvanáct měsíců narostla měsíční splátka hypotéky na běžnou nemovitost o tři až čtyři tisíce korun.

Hypotéky ovšem letos nejen nezlevní, ale ani příliš nezdraží. Letošní předpokládaná dvouciferná inflace nedá bankám příliš prostoru zlevnit, zároveň ovšem nebudou mít důvod ke zdražování hypoték, protože inflace nepůjde v celoročním průměru výrazněji nad úroveň deseti procent. Podle ČNB má inflace letos činit celoročně průměrně 10,8 procenta, zatímco v poslední loňské prognóze ještě vyhlížela pro letošek inflaci jen jednocifernou, 9,1 procenta. Také podle nové prognózy tuzemského ministerstva financí má inflace letos celoročně překročit úroveň deseti procent – má dosáhnout hodnoty 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu se ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.

Směrem nahoru upravila svoji prognózu letošní inflace také například Komerční banka. Ta letos předpokládá celoroční růst hladiny spotřebitelských cen čítající dokonce 12,9 procenta (přitom v říjnu 2022 vyhlížela pro letošek inflaci jen 12procentní). Jedná se o nejvyšší odhad letošní české inflace, a to jak mezi domácími, tak zahraničními institucemi. Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózují Česku letošní dvouprocentní inflaci banky ING a Standard Chartered, a to na úrovni 10,2, resp. 10 procent. A také Citigroup a Bank of America, a to 10,8, resp. 10,6 procenta.

Přístup většiny bankovní rady ČNB spočívající v rozložení výraznější inflace do delšího časového úseku se zrcadlí i v přehledu, jejž koncem minulého týdne zveřejnila agentura Bloomberg. Česká republika má podle něj momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Přehled agentury Bloomberg sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují centrální banky jednotlivých zemí nebo měnových unií, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou cenu peněz, resp. úvěrů.

Reálná základní úroková sazba vzniká odečtením míry inflace od nominální základní úrokové sazby. Česko tak nyní vykazuje sedmou nejnižší základní reálnou úrokovou sazbu na světě. Činí -10,5 procenta. Česká národní banka totiž drží svoji základní úrokovou sazbu na úrovni sedmi procent. To je tedy nominální sazba. Od ní je však třeba odečíst míru meziroční inflace, která podle v pátek zveřejněných dat činila v lednu 17,5 procenta. Rozdíl obou cifer, tedy 7 minus 17,5 procenta, odpovídá právě hodnotě -10,5 procenta.

To tedy plus minus znamená, že úvěry jsou v Česku reálně stále sedmé nejlevnější na světě. Nové peníze přitom v každé vyspělejší ekonomice vznikají z podstatné míry takzvanou úvěrovou kreací. Tedy vytvářením nových úvěrů. Když ta či ona banka Františku Vomáčkovi schválí hypotéku na dva miliony korun, připsáním těchto peněz na Vomáčkův úvěrový účet u dané banky vznikají v rámci úvěrové kreace nové peníze.

A nové peníze jsou zásadním zdrojem inflace. Čím více nových peněz do ekonomiky proudí, tím obtížnější je zbrzdění inflace na uspokojivou úroveň. Co hůře, déletrvající výraznější inflace představuje obrovské přerozdělování celospolečenského bohatství. Toto bohatství se přesouvá od věřitelů a střadatelů k dlužníkům. Často tedy také od osob, které hospodaří zodpovědně, k těm méně zodpovědným. A také od osob chudších, které například nedosáhnou na hypotéku, k těm bohatším, jako je pan Vomáčka. Rapidní inflace se vyplácí dlužníkům, poškozuje střadatele.

Úvěry jsou tím levnější, čím nižší je reálná úroková míra. Proto příliš nízká úroveň této míry může představovat výrazný proinflační činitel. Pokud domácnosti nebo firmy uvěří, že inflace bude výraznější delší dobu a že kvůli tomu budou také právě reálné úrokové sazby nízké delší dobu, budou se tím spíše zadlužovat. A sázet tedy na to, že jim inflace reálně podstatnou část dluhu umaže. Tím, že se budou zadlužovat, budou logicky vznikat nové úvěry, tedy nové peníze, které jsou z definice inflační.

Proto hrozí trvalejší rapidní inflace předně v těch zemích, které mají příliš nízké reálné úrokové sazby. A Česko je tedy má, jak už víme, nyní sedmé nejnižší na světě, totiž poměrně hluboce záporné. Ještě levnější jsou reálně úvěry už jen v šesti zemích, vyplývá z dat Bloombergu. Jedná se o Turecko, stižené pádivou inflací, kde reálná úroková sazba činí -48,68 procenta, a dále o Srí Lanku (-38,78 procenta), Argentinu (-19,80 procenta), Bulharsko (-15,08 procenta), Maďarsko (-12,70 procenta) a Pákistán (-10,55 procenta).

Ve všech ostatních zemích jsou úvěry, tedy nové peníze, reálně dražší, ergo méně dostupné. Například v eurozóně činí reální úroková sazba -6 procent, v USA dokonce jen -1,75 procenta. Česko má třetí nejnižší reálnou úrokovou sazbu v EU, po zmíněném Bulharsku a Maďarsku.

Většina bankovní rady ČNB je nyní přesvědčena, že mírnější než možné tlumení inflace úrokovými sazbami je správným receptem. Například Mezinárodní měnový fond ovšem míní jinak. Doporučuje tuzemské centrální bance sazby dále zvedat. To ostatně doporučuje i vlastní analytický aparát ČNB. Přesto je zvednutí úroků nepravděpodobné. Zvláště když zmíněná jádrová inflace poměrně znatelně klesá a zaostává za prognózou ČNB. Tento argument pro další nezvyšování sazeb je silný i v rámci striktně odborné argumentace.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články