Vysoký účet za strašení. Vlády přinutil jednat až šok z ceny plynu

ECHOPRIME

Vysoký účet za strašení. Vlády přinutil jednat až šok z ceny plynu
Manuela Schwesigová, místopředsedkyně sociálních demokratů, ministerská předsedkyně spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko, a její stranický šéf Olaf Scholz, spolkový kancléř, v roli plynařů. Lubmin 14. ledna 2023. Foto: Profimedia.cz
1
Ekonomika
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Strach je mimořádně silná emoce, která manipuluje s politikou i ekonomikou. V politice to právě teď v přímém přenosu sledujeme jako z učebnice pro manipulátory. Andrej Babiš bez zábran zneužívá strachu lidí z války, o jehož síle ho pečlivě přesvědčily průzkumy. V ekonomice má strach ještě rychlejší a bezprostřednější projevy. Okamžitě manipuluje cenou. Všechny prudké vzestupy a pády měn, cen i celých ekonomik mají na svědomí strachy. Z války, recese, nedostatku. To jsou ty zlomové body, kdy většina uvěří v nějaký strašicí scénář a výrazně to pohne cenou. Emoce strachu evolučně slouží k přežití, protože v mozku spouští reakci na nebezpečí. Uteč, nebo bojuj.

Ta reakce je buď přiměřená a zvýší akčnost a vůli k řešení problému. Nebo přehnaná a situaci zbytečně vyhrotí a způsobí zbytečné šrámy. Loni s nastupujícím podzimem a postupným odstřiháváním od Ruska zachvátila Evropu vlna strachu, že nebude dost plynu. Média především v těch úzkostnějších zemích, jako je sousední Německo, přinášela scénáře, kdo a jak se bude muset odpojovat, když nebude plynu dost, šířily se různé katastrofické scénáře o hromadných výtopnách, kam se lidé budou moci uchýlit, když budou doma mrznout.

Ten strach měl racionální základ. Putinova agrese na Ukrajině zasáhla Evropu energeticky závislou a nepřipravenou. Zásobníky byly ve většině zemí včetně nás poloprázdné. Nejhůř na tom byli Němci, jimž je spravovaly Ruskem vlastněné firmy: bylo v nich pouhých pět procent kapacity. Historici budou dříve či později hledat odpovědi na otázku, jak moc právě nepřipravenost a slabost byla tím, co Vladimira Putina přimělo k napadaní Ukrajiny právě v tom momentu, který si zvolil.

Vlna strachu a úvah o těžké zimě, kterými zásobovali společnost politici včetně českého premiéra Petra Fialy, kulminovala na přelomu srpna a září, kdy se ceny plynu a od něj odvozené ceny elektřiny vyšplhaly do dosud nepředstavitelných výšek. Obchodníci zkoušeli, kam až se dá zajít. Co ještě politici unesou, než začnou místo strašení a doporučení o šetření nebo svetrech navíc jednat. A řešit úplně novou postruskou strategii obchodu s plynem. Elektřina v jednu chvíli na přelomu srpna a září vyskočila na 1000 eur (25 tisíc korun) za megawatthodinu. To byl šok, který vlády po Evropě i Evropskou unii konečně donutil jednat a začít se připravovat na dobu bez Ruska.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy