PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatíme za plyn a elektřinu a proč stát bude bránit větším slevám

Ceny energií na trhu jsou docela nízko (přestože plyn v posledních týdnech opět zdražuje). Na to má stát nulový vliv, ale hraje mu to do karet. Může tedy tvrdit, že celkově domácnosti zaplatí příští rok za elektřinu a plyn méně. Ačkoliv z rozhodnutí státu regulovaná cena vzroste. A její zdražování čekejme zcela určitě i v dalších letech. Stále více se totiž bude platit za distribuci. V případě elektřiny se musí do sítě silně investovat kvůli připojování dalších a dalších zelených zdrojů. A tyto náklady samozřejmě distributoři převedou do cen zákazníkům. U plynu zase počítejme se zdražováním přepravy plynovody zestátněné společnosti Net4Gas, které masivně poklesly tržby poté, co trubkami přestal proudit ruský plyn. A náklady na provoz se musí zaplatit z regulovaných cen účtovaných spotřebitelům.

Ministr průmysl Lukáš Vlček (STAN) v polovině listopadu hlásal, že ceny energií klesají, a že je to skvělá zpráva a ukázka, že vládě daří dělat „skvělé kroky“. Na to, že cena energií na trhu je teď nižší, ale nemá vláda vůbec žádný vliv, nemáme státem určované ceny. Dodejme navíc, že ceny jak plynu, tak ale především elektřiny, jsou a už zůstanou několikanásobně vyšší než před rokem 2020.

A i nyní se vláda chlubí tím, že ceny elektřiny a plynu budou v příštím roce nižší než letos. Už ale nedodává, že pokles silové elektřiny se vykompenzuje nárůstem ceny regulované složky. Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se totiž skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část tvoří dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit více než 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 23 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. Oproti loňsku se tak podíl státem určované ceny zvýšil. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

ČTĚTE TAKÉ: Fiala: nejsme závislí na Rusku. Za plyn a ropu mu Česko poslalo pětkrát víc než Ukrajině

Podle ERÚ elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta. Průměrná domácnost by tak oproti letošku měla ušetřit jednotky tisíc korun za rok. Regulovaná složka ceny určovaná státem ale o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta. Není to tedy takový cenový skok o desítky procent jako v loňském roce.

Kolik zaplatí domácnosti za elektřinu

U elektřiny i plynu záleží na tom, kde se domácnost nachází. Náklady vzrostou nejvíce lidem v Praze, protože tam je nutné z důvodu hustého osídlení do infrastruktury a distribuce nejvíce investovat. ERÚ odhaduje, že domácnost žijící v bytě s menší spotřebou může za elektřinu v příštím roce ušetřit asi 1200 korun.

Pokles ceny zaznamenají hlavně domácnosti se sazbou D57d využívající elektřinu k topení, tedy mají tepelná čerpadla a přímotopy. Tam by měl pokles regulované i neregulované ceny činit dohromady více než 7 a půl tisíce korun. Co se týče poplatku za zelené podporované zdroje, ten nyní opět hradí v plné výši domácnosti. Zůstává na částce 599 korun včetně DPH za MWh. Dále viz tabulka:

Kolik zaplatí domácnosti za plyn

U plynu tvoří regulovaná složka menší část. Jak bylo řečeno, u maloodběratelů z řad domácností je to zhruba 23 procent z celkové ceny plynu. U velkoodběratelů z řad podniků je to asi 16 procent. Na rozdíl od elektřiny se ale zvedne výrazněji. U maloodběratelů o 8,6 procenta, u velkoodběratelů o 8,2 procenta.

Největší meziroční pokles by měly opět zaznamenat ty domácnosti, které používají plyn k vaření i vytápění. Kvůli větší spotřebě je vyšší i úspora. Konkrétněji viz tabulka:

Platby za distribuce budou stále vyšší

Největší položkou je distribuce, za tu se bude platit stále více. Je-li řeč o rostoucí regulované ceně u plynu a o plynovodech Net4Gas, které stát koupil prostřednictvím provozovatele soustavy ČEPS, říká ERÚ následující: „Zásadní úlohu hraje extrémní pokles spotřeby, který se prohlubuje již od druhého pololetí roku 2021. Za tu dobu se spotřeba plynu v České republice snížila bezmála o 30 %, vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let. V celém odvětví plynárenství proto působí silný vodárenský efekt. Zároveň ceny ovlivňují korekční faktory, kterými ERÚ rozkládal v čase nárůst regulované složky, když ceny plynu dosahovaly rekordních krizových úrovní. Podobně jako v elektroenergetice se do regulovaných cen dále promítá inflace a potřeba investic v soustavách,“ říká regulátor.

ČTĚTE TAKÉ: Síkelovy lži a polopravdy o zestátnění zadlužených plynovodů, které zaplatí občané. Co s nimi dál?

A následně uvádí, že v rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu. Tedy přepravu zestátněnými plynovody Net4Gas. „Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu. Tuzemská přepravní soustava, která bývala z většiny financovaná mezinárodní přepravou plynu, tak nyní slouží téměř výlučně domácím zákazníkům. Bez fungující kritické infrastruktury by přitom dodávky domácím zákazníkům nemohly být vůbec realizovány. Růst plateb za vnitrostátní přepravu však na celkové ceny plynu nemá zásadní vliv, odráží se v nich růstem o méně než jedno procento,“ tvrdí ERÚ.

V celkové ceně se sice možná růst plateb za vnitrostátní přepravu projeví růstem o méně než jedno procento, jak regulátor tvrdí. ERÚ i vláda by ovšem měly správně dodávat, že ze zdražování bude těžit především právě Net4Gas, kterou loni stát silně zadluženou koupil. Cena za distribuci roste kvůli tomu, že zákazníci přispívají na jeho provoz. Dle zákona totiž oprávněné náklady provozovatele soustavy musí být pokryty z regulovaných plateb. Net4Gas jsme tedy koupili v situaci, kdy nevydělává na přepravě plynu přes naše území a je zadlužený. A stát musí jeho hospodaření uměle vylepšovat.

Loni zaplatili čeští spotřebitelé za přepravu plynu společnosti Net4Gas 2,17 miliardy korun, letos by to mělo být 4,23 miliardy korun. V roce 2026 by chtěl ERÚ navýšit tržby společnosti Net4Gas z vnitrostátní přepravy plynu dokonce na 5,87 miliard korun a od roku 2028 na více než šest miliard korun.