Dáma v červeném utíkala o život pouští, přežila útok Hamásu

Proslavila se jako „dáma v červeném“. Snímek ze 7. října ji zachytil, jak s děsem v tváři utíká z místa útoku ozbrojenců Hamásu na festival Nova u hranic s Gazou. Záběr se po světě stal notoricky známým. Pětadvacetiletá Vlada Patapovová útok Hamásu přežila v oblasti pásma Gazy a teď vzpomínala na to, jak z nebezpečí vyvázla a jak se to některým jejím přátelům nepodařilo. O zprávě informuje Daily Mail.

Mladá pětadvacetiletá žena se jako spousta jiných hudebních nadšenců účastnila festivalu. Místo tance však musela utíkat jako o život, ozbrojenci Hamásu tehdy zaútočili v ranních hodinách na festival Nova. Tam povraždili nejméně 340 lidí a dalších 40 si vzali jako rukojmí. Vlada na festival původně nechtěla, rozhodla se až na poslední chvíli, měla ale štěstí.

Mladá maminka původně z Ukrajiny sdílela fotky a videa z hrůzného teroristického útoku, až doposud internet neměl zprávy, zda přežila. Během útoku se jí podařilo utéct a ukrýt se do auta. Celý zbytek dne byla odloučena od svého partnera Matana, viděla zastřelené přátele a všechny hrůzy kolem. Když se dostala domů, byla ráda, že mohla obejmout svou tříletou dceru. „Romi byla tak zamlklá, obvykle je slyšet a hraje si se svými hračkami. Jsem si jistá, že věděla, že se stane něco hrozného,“ popsala žena pocity z jejich shledání.

Just imagine if your daughter or son was at the #Nova music festival on October 7 massacre. So they would be :
1. Dead
2. Kidnapped
3. Traumatized for life
We haven't even started to mourn this tragedy.#NeverAgainIsNow

https://t.co/oDQwTw2gMl https://t.co/zmz23LX18H

— HZ (@HZemah) December 7, 2023

„O tom, co se stalo, jsem s nikým doteď kromě rodiny nemluvila. Stále to velmi bolí. Každé ráno děkuji bohu, že jsem naživu,“ dodala Vlada. Žena také přiznala, že se občas cítí provinile kvůli tomu, že přežila a ostatní takové štěstí neměli. Myslí i na rukojmí, které doteď Hamás drží v zajetí.

Dle slov Vlady panovala na festivalu už před útokem zvláštní atmosféra, i když lidé normálně tancovali a bavili se. Mladá žena neměla dobrý pocit ani z lokality, ale domnívala se, že organizátoři musejí místo považovat za dostatečně bezpečné: „Chvíli jsem si myslela, že je divné mít festival tak blízko hranic s Gazou a že každou chvíli přiletí rakety.“

V 6:30 však Vladu probudila aplikace alarmu, která jí varovala před střelbou, její obavy se naplnily. Hledala okamžitě své blízké a spěchala do auta. „Myslím, že nejdřív si lidé mysleli, že to byl jen jeden z těch obvyklých raketových útoků z Gazy, a až později, když jsme se podívali na naše telefony, jsme si uvědomili, že to byla opravdová invaze a tito teroristé nás chtěli zabít,“ uvedla Vlada. Stejně jako ostatní nechápe proč teroristé cílili na civilisty.

Společně se svým partnerem a kamarádkou utekli do vozu, ale cestu jim blokovala jiná auta. „Všichni troubili, já jsem byla na sedadle spolujezdce. Před námi jsme viděli muže oblečeného ve vojenské uniformě. Mysleli jsme, že je to izraelský voják a že budeme v pořádku. Pak z jiného auta vystoupil muž a voják, o kterém teď vím, že byl terorista, ho zastřelil,“ popsala Vlada. Při útěku se pokoušela skupina jet i přes pole, aby unikla teroristům. Auto zapadlo a tak všichni vystoupili a utíkali jako o život. I přesto, že se při útěku skupina rozdělila, všichni se v bezpečí opět shledali. Vlada a její kamarádka Mai se nakonec dostaly do bezpečí vojenské základny v Tzeelim, zatímco Matan prchal na 20 minut vzdálenou základnu v Orimu.