Stanjurův paskvil okrádající investory další na řadě po Lex Babiš? Pro ANO je to další příležitost
NESPRAVEDLIVÁ DAŇ
Čerstvé rozhodnutí označit pozměňovací návrh Lex Babiš II týkající se střetu zájmů za neústavní přílepek by měl být brán jako precedent. Úplně stejně je na tom i mimořádná daň neboli windfall tax. Ta v listopadu 2022 prošla sněmovnou jako přílepek novelizovaného zákona o DPH na návrh poslance a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy bez standardního legislativního procesu. Vzhledem k nespravedlivému nastavení windfall tax a jejímu efektu, kdy brutálně vysokou sazbou dopadá především jen na zisky ČEZ, je celý její konstrukt i kvůli právní podobě těžce obhajitelný. Už kdysi ji premiérův poradce Štěpán Křeček označoval za paskvil. Chytnout se toho může opět hnutí ANO. Nejen Andrej Babiš už se delší dobu vyjadřuje k transformaci ČEZ a vykoupení podílu minoritních akcionářů.
Rozhodnutí Ústavního soudu prý vycházelo z procesní výhrady přílepku lex Babiš II. Takže soud se prý nezabýval samotným obsahem legislativy. Poté je nutné se ptát, proč nejsou neústavní všechny přílepky. Jde o pozměňovací návrhy přičleněné k nesouvisejícímu materiálu. A prostor pro jejich projednávání je silně omezený.
„Přílepek porušoval požadavky na transparentnost, jednoznačnost a racionalitu legislativního procesu plynoucí z principů demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Představoval zneužití práva podávat pozměňovací návrhy k tomu, aby došlo k obejití (zastření) zákonodárné iniciativy (čl. 41 odst. 2 Ústavy). Cílem pozměňovacího návrhu totiž bylo vložit do vládního návrhu zákona úpravu, která měla být samostatným návrhem zákona,“ uvedl Ústavní soud.
A uvedl rovněž, že „důvěra společnosti v zákony je opřena mimo jiné o důvěru v proces jejich přijímání zahrnující otevřený, transparentní a jednoznačný postup. Zákon musí být výsledkem diskurzu vedeného napříč politickým spektrem. Náležitý je takový legislativní proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových.“
Na to, že windfall tax má podobu pouze přílepku k novele zákona o dani z přidané hodnoty upozornili ve svém dopise adresovaném prezidentovi republiky minoritní akcionáři ČEZ, kteří se jakožto investoři platností daně cítí silně poškozeni. Konkrétně byla windfall tax vtělena do zákona o daních z příjmů právě novelou zákona o dani z přidané hodnoty, a považuje se tak za samostatnou daň z příjmů právnických osob.
„Daň v podstatě dopadá téměř výlučně na nás jako minoritní akcionáře ČEZ. Podle našeho názoru se jedná o účelovou snahu vyvádět zisky ze společnosti bez naší participace, což zasahuje do našich ústavou chráněných práv na soukromé vlastnictví a jeho ochranu,“ uváděl také spolek Minoritní akcionáři ČEZ v dopise prezidentovi, jak píšeme zde. A žádali ho o podporu a zvážení možnosti podat ústavní žalobu.
Přišla odpověď od ředitele Odboru vnitřní politiky Tomáše Lebedy. „Uvědomuji si závažnost situace, do níž jste se jako minoritní akcionáři dostali a jejíž podstata má jak politický, tak právní rozměr. Prezident republiky nemá v oblasti daňové politiky žádné zvláštní kompetence, proto nemůže ve vašem případě sehrát žádnou aktivní roli. Nicméně je připraven tuto agendu zařadit na nejbližší pravidelné jednání s ministrem financí. Jsem přesvědčen, že v tuto chvíli již danou otázku nelze řešit jinak než právní cestou, a proto by bylo vhodné, abyste vyčerpali veškeré možnosti, jež vám dává právní řád České republiky. Ústavní žaloba je vždy až tou poslední možností, kdy všechny ostatní selžou a kdy přesto zůstává důvodné přesvědčení, že došlo k porušení ústavou garantovaných práv,“ napsal.
Havlíček: Zvážíme nejen windfall tax, ale i další přílepky
Redakce se obrátila na prezidentskou kancelář s tím, zda prezident Petr Pavel s ministrem financí na toto téma opravdu hovořil. A také zda zásah Ústavního soudu kvůli problematickému legislativnímu procesu, tedy kvůli problematice přílepků, bude brát v potaz a může změnit jeho názor na windfall tax. Do vydání textu ovšem nepřišla odpověď.
Spolek Minoritní akcionáři ČEZ teď uvádí, že je připraven ústavní stížnost zpracovat a obrací se na zástupce hnutí ANO. S tím, zda by poslanci ANO ústavní stížnost podali. A hnutí ANO by v tomto směru opravdu aktivní být mohlo. Z jeho pohledu by tím mohlo některé voliče ze strany minoritních akcionářů získat.
Ústavní stížnost může podat 41 poslanců. Jak jsme psali, jsme připraveni stížnost zpracovat, pokud ji podáte.
— Minoritáři ČEZ – oficiální účet (@minoritariCEZ) December 6, 2024
„Pro nás je to teď samozřejmě nová situace, neumím to nyní říct, ale určitě zvážíme nejen windfall tax, ale i jiné přílepky. Bude to vždy na posouzení ústavních právníků,“ řekl předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček na dotaz Echa, zda by v tomto směru chtělo ANO vyvíjet další aktivitu.
ČTĚTE TAKÉ: Doba přílepková. Nekonečné změny zákonů ve sněmovně už by stačily, stěžuje si opozice
Andrej Babiš v říjnu řekl Bloombergu, že by ČEZ zestátnil a vykoupil podíl minoritních akcionářů po vzoru Francie, tedy s prémií. A že by na to použil dividendy. Tedy že by minoritní podíl vykoupil ČEZ a následně státu jakožto majoritnímu vlastníkovi nevyplácel dividendu. Uvedl to i v rozhovoru pro Echo. Opakovaně o tom hovořil i Karel Havlíček.
O nutné transformace ČEZ kvůli stavbě nových dukovanských bloků, které by měla ideálně stavět plně státní společnost, následně mluvili už i členové stran vládní koalice. Pro ČEZ v současné podobě je silně rizikové, spíš nemožné, pustit se do stavby jednoho bloku. Natož do dvou. Nemá na to dostatečný kapitál.
Brutálně vysoká sazba
Hodnotu ČEZ si vláda nadále uměle snižuje právě platností windfall tax, kdy zisky společnosti podléhají efektivní daňové sazbě, která představuje rozdíl mezi mírou zisku před zdaněním a po zdanění. A ta ve třetím kvartále dosáhla brutální výše 86 procent. Celá daň z příjmu totiž v tomto případě představuje souběh 60procentní sazby windfall tax a korporátní daně (daně z příjmu právnických osob) ve výši 21 procent. Za celých devět měsíců dosahuje sazba daně výše 63 procent.
Letos stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších třicet miliard. Protože ministerstvo financí náhle otočilo. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané. Ministr financí Zbyněk Stanjura, který dlouhodobě tvrdil, že příjmy a výdaje by měly být vyrovnané a pro další platnost daně v příštím roce by tak nebyl důvod, ale najednou přišel se zcela jinými čísly. A začal tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky.
Už za prvních devět měsíců roku tak stát vybral už přes 27 miliard korun. Tedy meziročně o šest procent více. Rozpočtováno je 17 miliard. Tolik stát původně plánoval vybrat za celý rok. Už to ale neplatí. A vedení ČEZ proti tomu nevzneslo žádnou námitku. Nevadí mu, že místo toho, aby se stát dělil s akcionáři ČEZ férově přes rozdělení dividendy, vytáhne nejprve z ČEZ hodně peněz přes mimořádnou daň a snižuje jeho hodnotu. Vedení ČEZ ale odmítá, že by windfall tax měla na společnost tzv. rdousící efekt.
Proti další platnosti windfall tax jako jeden z mála „vládních“, v tomto případě prezidentských ekonomů, vymezuje prezidentův poradce David Marek. Ten také nedávno oznámil, že opouští Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Prý nechce být v konfliktu zájmů. Za jediný důvod další platnosti windfall tax považuje to, že je to jen příjem, bez kterého by státní rozpočet nevycházel. Správně pojmenovává, že tu žádná energetická krize není a mimořádná daň je silně „diskutabilní nástroj“. „Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď proto už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ uváděl Marek.
Marek kritizuje celý návrh rozpočtu na příští rok, kde chybí přes 40 miliard korun kvůli nevyjasněným položkám. Největší problém je chybějících 23 miliard kvůli podpoře zelených zdrojů. Tu chce Stanjura osekat tím, že změní legislativu. To je investorsky další silně nepochopitelný krok. Důvěra investorů v český kapitálový trh byla silně zasažena právě zavedením windfall tax. A náhlé další změny v legislativě v podobě krácení podpory zeleným zdrojů to celé ničí ještě víc.
Podpora solárních elektráren byla od začátku zcela špatně nastavena a lidé platí ve svých cenách za elektřinu těm, kdo soláry vlastní a připojují se do sítě, a do toho ještě doplácí stát další miliardy až desítky miliard z rozpočtu. Zelené zdroje by měly být v energetickém mixu spíše doplňkem, bez dotování nedávají smysl, protože jsou příliš drahé z důvodu své nestálosti ve výrobě. A platí, že výše podpory se odvíjí od tržní ceny elektřiny. Čím je cena na trhu nižší, tím víc musí stát provozovatelům doplácet kvůli fixním výkupním cenám.
Návrh státního rozpočtu po schválení sněmovnou přinesli ministr Stanjura s premiérem Petrem Fialou prezidentovi, který prý oznámí až 17. prosince, zda ho podepíše. David Marek rozpočet nedoporučuje k podpisu. Pavel ale pravděpodobně podlehne tlaku ministra financí a premiéra a podepíše ho.
