Mafie v Čapím hnízdě

Komárek před poslanci

Mafie v Čapím hnízdě
Farma Čapí hnízdo Foto:

Foto: Jan Zatorsky

1
Komentáře
Petr Holub
Sdílet:

Čtrnáctého května roku 2012 byl zatčen David Rath s krabicí od vína naplněnou penězi. Promptní žádost policie o vydání poslance vyřídila sněmovna během 22 dnů. Třetího června stejného roku policie žádala o vydání Vlasty Parkanové v souvislosti s případem CASA – a sněmovně to tentokrát trvalo 38 dní. Dnes uplyne šestapadesátý den od policejní žádosti o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo.

Sněmovní řízení ve věci Čapí hnízdo nejen trhá rekordy v pomalosti vydávání, ale dnes získá ještě obskurní rozměr, protože v mandátním a imunitním výboru Poslanecké sněmovny vystoupí bývalý policista Jiří Komárek. Ten má na žádost poslanců ANO a SPD odhalit tajemství, jak je vyšetřovatel případu Čapí hnízdo Pavel Nevtípil propojen s lobbistou Ivem Rittigem, označovaným za „kmotra“. Také podle jeho svědectví poslanci rozsoudí, jestli celá kauza Čapí hnízdo není mafiánským spiknutím proti premiérovi.

Obskurní už je samotný fakt, že se imunitní výbor řídí paranoidními představami některých svých členů. Ještě pochybnější je cesta, jak se vlastně expolicista k takovému svědectví dostal. Na začátku byla válka, kterou na jaře 2016 vyhlásil svým nadřízeným během tzv. policejní reorganizace. Policejní prezident Tomáš Tuhý tehdy rozhodl, že podřídí národní centrále do té doby autonomní protimafiánský útvar ÚOOZ, jehož ostravskou expozituru Komárek řídil. Proto si detektiv přes Vrchní státní zastupitelství v Olomouci obstaral na Tuhého kompromitující materiál a s jeho pomocí vyrobil nejslavnější fake news posledních let. Konkrétně šlo o materiál z vyšetřování GIBS, ve kterém se prověřovala SMS zpráva varující stíhaného podnikatele před hrozícím zátahem. Původ této zprávy byl v rámci nepotvrzené vyšetřovací hypotézy dáván do souvislosti s generálem Tuhým. Komárek proto ve slavném televizním rozhovoru z června 2016 obvinil Tuhého, že je podezřelý z „brutálního úniku informací“. V reakci na to žádali odstoupení Tuhého ministři z hnutí ANO, kteří vyhrožovali demisí. Média z koncernu Agrofert rozjela za stejným účelem několikatýdenní kampaň. Tažení se zastavilo ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že se skutečně jedná o fake news. Zmíněnou SMS totiž nedostal stíhaný podnikatel, ale naopak ji komusi neznámému posílal.

Komárek poté odešel od policie a nastoupil na Finanční správu. Případ pro něho prozatím skončil tři dny před loňskými Vánocemi, kdy ho Okresní soud Praha-západ v první instanci odsoudil za zneužití pravomocí veřejné osoby na rok podmíněného odnětí svobody. Při stejném líčení však začala historie, která dosáhne vrcholu na dnešním imunitním výboru. Komárek při své obhajobě líčil případy, kterých se dříve účastnil, a mimo jiné zmínil záznam telefonního hovoru jednoho z Rittigových právníků. Ten se měl po zátahu ÚOOZ proti pražské hospodářské kriminálce zajímat o to, jestli nebyl zatčen její příslušník Nevtípil. „Nevťa zadržen nebyl, to jsem si tedy oddechl. Ten byl pro nás klíčový v době, kdy probíhalo Čapí hnízdo,“ citoval Komárek údajný odposlech a dokládal tím, jak je policie propojena s mafiány. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Komárkův výrok zpochybnila s tím, že ke zmíněnému odposlechu neměl přístup, přesto ho s gustem citovaly oba deníky Agrofertu. Na ně se odvolávají poslanci SPD a ANO, kteří žádají detektiva se spornou pověstí, aby dodal informace potřebné k rozkrytí mafiánského vlivu na vyšetřování Čapího hnízda.

Zprávy, kterým se předem nedá věřit

Povolání Komárka na půdu mandátního a imunitního výboru ve věci vydání poslanců Babiše a Faltýnka není šťastné z žádné perspektivy. Nejde jen o to, že je připomínkou neslavné války policajtů, která málem rozvrátila vládní koalici. I kdyby expolicista poslancům ANO a SPD pustil nějaké zprávy, které by zpochybnily práci vyšetřovatelů, těžko s nimi mohou vážně argumentovat. Jejich zdrojem je člověk, který byl odhalen jako zdroj dezinformace, a dokonce za ni dostal podmínku.

Za posledních patnáct let žádala policie o vydání jednadvaceti poslanců a sněmovna to zamítla jen v případech Stanislava Humla (Věci veřejné) a Zuzany Kailové (ČSSD) za údajně nepravdivý znalecký posudek, resp. předraženou zakázku na vítání občánků v Ústí nad Labem.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články