Konec dějin se zatím odkládá

Liberalismus získal špatnou pověst. Ve třetím desetiletí 21. století se už této ideologii posmívají pravicoví populisté i levicoví progresivisté. A není přehnaný závěr, k němuž dochází americký politický filozof Francis Fukuyama ve své nové knize Liberalism and its Discontents (Omyly liberalismu), že „liberalismus je dnes po celém světě vážně ohrožen“.

V tomto závěru mu nebrání ani známý fakt, že před 30 lety na základě Hegelovy historické teleologie tvrdil, že pád SSSR znamená „konec ideologické evoluce lidstva a univerzálnost západní liberální demokracie jako formy lidské vlády“. Takže se dnes ukazuje, že dějiny přece jen neskončily? Co je špatně na liberalismu? Dá se opravit? Nebo Fukuyama chybně prorokoval, že liberalismus byl absolutním okamžikem dějin?

Fukuyama připouští, že „existuje mnoho legitimních způsobů kritiky liberální společnosti“. S pomocí parafrázovaného výroku Winstona Churchilla však dál trvá na tom, že „liberalismus je nejhorší formou vlády kromě všech ostatních“. To, co je prý na liberalismu špatně, je neoliberalismus a pak ještě myšlenka „suverénního já“ amerického politického filozofa Johna Rawlse (1921–2002).

Ve Fukuyamově výkladu je Rawls mostem k nihilismu a wokovství. Na rozdíl od lockeovsko-jeffersonovského liberalismu, který, pravda, toleroval různé koncepce dobra, ten rawlsovský nesoudí rozhodnutí jiných lidí a volbu povyšuje na první místo mezi lidskými statky, což má ničivé následky – kulturu narcismu.

Celou recenzi na knihu Francis Fukuyama: Liberalism and its Discontents si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.