K testování PCR se přidává první univerzita. „Nechápu, proč se stát tak urputně brání,“ kritizuje Nerudová

Zatímco stát pokračuje na školách s nasazováním antigenních testů, volání po využívání přesnější metody PCR sílí. Argumenty o vyšší ceně či nedostatečných kapacitách pak dostávají v poslední době trhliny. Jak ukazují některé pilotní projekty, cena PCR testů se na školách dá srazit i na sto korun za test a podle kritiků tak nedává příliš logiku, proč za ně stát nechce dát stejné peníze jako za méně spolehlivé antigenní testy. K vybudování kapacit pak může vést cesta právě přes vyšší poptávku.

Volání po využívání metody PCR se ozývá z některých měst, krajů či od Svazu měst a obcí, ale i ze samotných škol. Jde jim především o to, aby stát začal na PCR testy přispívat a udělal z nich tak alternativu pro ty, kdo o ně budou mít zájem. Cenově by to podle kritiků už nyní vycházelo prakticky stejně. Školy nyní sice mohou podle nařízení zvolit testování PCR jednou týdně, stát jim na to však nepřispěje ani korunu.

Jedním z kritiků tohoto přístupu je i ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která se proto rozhodla vytvořit pilotní projekt ve spolupráci se soukromou laboratoří. „Od příštího týdne začínáme jako první univerzita pilotně testovat metodou PCR ze slin,“ uvedla pro deník Echo24 Nerudová. Plně by se testování mělo rozeběhnout do dvou týdnů. Vzhledem k avizovanému rozvolnění se tak budou testovat zaměstnanci i studenti za cenu, která vyjde podle rektorky o něco levněji než v případě antigenního testování.

Testování PCR však zatím musí běžet na náklady univerzity. „Skutečně nerozumím tomu, proč se ministerstvo zdravotnictví tak urputně brání systém narovnat,“ řekla deníku Echo24 Nerudová s tím, že chybějící podpora od státu je obrovský problém, jelikož na dlouhodobé udržení testování v takovém měřítku nemají univerzity zdroje. „Státu musí být jedno jaký typ testu, notabene lepší test, zaměstnanec podstoupí. Ta úhrada by měla být stejná, PCR je navíc lepší, než test antigenní,“ dodala Nerudová.

Je to podle ní i cesta, jak pomoci nastartovat ekonomiku a dosud uzavřené sektory. Pokud by stát přistoupil k využívání některých služeb na základě negativních testů, dřívější návrhy počítaly s platností PCR až na pět dní. Zaměstnanci či studenti by tak mohli pro tento případ rovnou využívat laboratorně potvrzené výsledky testů. „Jsme schopni to logisticky zajistit, protože už máme svůj registrační systém, budeme mít svou aplikaci, kam se testy budou zasílat, takže zaměstnanci i studenti budou mít v rámci univerzity něco jako zelený pas,“ dodala Nerudová.

Cenu na úroveň antigenních testů pak lze podle Nerudové srazit i díky využívání metody poolování, tedy vyhodnocování vzorků po skupinách například 20 lidí a následného přetestování až v případě pozitivního nálezu. Testovat PCR lze navíc i podle současných pravidel pouze jednou týdně, na rozdíl od testů antigenních. Podle Nerudové je tak možné za dopoledne odebrat vzorky všech zaměstnanců a do večera mít potvrzené laboratorní výsledky.

Jak lze cenu PCR testů srazit naznačují některé pilotní projekty, které mezitím probíhají na řadě škol z iniciativy krajů či zastupitelstev. V pondělí proběhlo metodou poolování testování na škole v brněnských Židenicích, kde se testovaly tři skupiny po čtyřiadvaceti žácích, všechny negativní. Cena za jeden test byla sto korun, uvedl pro deník Echo24 Petr Kunc. Jít cestou neinvazivních PCR testů ze slin se rozhodlo jít také vedení města v Kladně a to kvůli obavám rodičů, nakoupené testovací sady vyšly na zhruba 150 korun za kus a za stejnou cenu je po zkušebním testování chce nabídnout město i rodičům, kteří budou mít o tuto metodu zájem.

Nabídky na testy za 150 či 165 korun má podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) i Středočeský kraj. Ta po pilotních projektech v kraji patří také ke kritikům antigenního testování. Spolu s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) vyzvala vládu k plošnému přechodu na testování žáků metodou PCR. Ta se k tomu však zatím nemá, ve středu má do škol dorazit dalších 3,5 milionu antigenních testů Singclean.

Vláda argumentuje dlouhodobě nedostatečnou kapacitou laboratoří, tu by však mohla podpořit právě větší poptávka. „Pokud nebude poptávka, kapacita se nikdy nevybuduje. Celková denní kapacita se nyní pohybuje kolem 65 000 testů, z valné většiny je přitom nevyužita. Chápu, že se pořídily antigenové testy, ale měly by fungovat jako most k tomu, abychom si postupně navýšili PCR kapacitu, neboť děti budeme muset testovat dlouhodobě, zřejmě do doby, než budou pro ně vakcíny. Jinak nám bude hrozit, že školy nebudou mít udržitelný provoz,“ řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Marián Hajdúch. Využívání PCR testů preferuje i poradní skupina ministerstva vedená epidemiologem Petrem Smejkalem. „Musí se však navýšit kapacity PCR testování a je škoda vyhodit již pořízené kvalitnější antigenní testy,“ uvedl na Twitteru její člen a epidemiolog Rastislav Maďar.

Zdravotní pojišťovna nyní za test PCR metodou proplácí 1100 korun, podle Hajdúcha jde však z časového horizontu o metodu levnější. „Pokud je stát ochoten hradit lidem každé tři dny antigenní testování za 350 korun, dost dobře nechápu, proč je takový problém uhradit jednou za deset dní PCR test, který by se do té ceny dostal zcela bez problému i při stávající úhradě od zdravotní pojišťovny. Stát postavil dvě metody proti sobě způsobem, kdy jedna je preferovaná, přestože neposkytuje tak přesné výsledky jako druhá,“ uvedl Hajdúch.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po pondělním jednání vlády zopakoval, že se o možném využití PCR testů jedná, ovšem zatím ne na vládní úrovni. „Testování ze slin projednáváme se všemi zúčastněnými hráči a předpokládáme, že by se mohlo částečně přejít z antigenních testů na PCR testy, pokud se nám podaří zajistit na jedné straně kapacity a na druhé straně i vhodné odběrové sety a podobně, včetně logistiky, je to zatím v jednání,“ řekl ministr. Z jednání s výrobci podle něj vyplynulo, že by byli ochotni jít s cenami na částky mezi 250 až 350 korunami, zatímco antigenní testy jsou stále značně levnější.