Teď velí „generál Armagedon“. Putin jeho jmenováním volí brutálnější taktiku

Masivní pondělní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku „generál Armagedon“, píše list The Guardian.

„Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, nebere ohled na lidské životy,“ citoval v pondělí The Guardian nejmenovaného bývalého činitele ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. „Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví,“ dodal tento zdroj.

Pětapadesátiletý ruský generál je podle webu Politico spojován například s násilným potlačením nepokojů v roce 1990 v tádžikistánské metropoli Dušanbe. V roce 1991 na sebe upozornil během pokusu o státní převrat v tehdejším Sovětském svazu, který zosnovali konzervativní komunisté. Surovikin velel divizi, která projela barikádami postavenými prodemokratickými demonstranty, informoval The Guardian. Při střetu tehdy zemřeli tři lidé.

Později se účastnil druhé rusko-čečenské války. Nejvíce známý je však v souvislosti se svým velením ruským silám v Sýrii, kde Moskva zasahovala, aby podpořila režim diktátora Bašára Asada. Podle AP tam Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Halab (Aleppo). Nevládní organizace Human Rights Watch ho zařadila na seznam velitelů, „kteří mohou nést velitelskou odpovědnost“ za porušování lidských práv během ofenzivy v syrské provincii Idlib v letech 2019 až 2020, kdy syrské a ruské síly podnikly desítky leteckých a pozemních útoků na civilní cíle a infrastrukturu, přičemž zasahovaly domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy.

V pondělí ráno Surovikin oprášil agresivní syrskou příručku a provedl sérii raketových útoků na civilní cíle na Ukrajině, kdy Rusové zasáhli například kyjevskou křižovatku vedle univerzity nebo dětské hřiště v parku, psal v pondělí The Guardian. Obdobně označovalo pondělní bombardování Politico, podle něhož však ruské útoky na Kyjev, Lvov, Dnipro a řadu dalších ukrajinských měst nejsou příliš překvapivé vzhledem ke jmenování Surovikina do čela invazních sil. Putin tím podle něj naznačil ochotu přejít ke stále brutálnější taktice.

Podle odborníků bude Surovikinovým hlavním úkolem na Ukrajině vyřešit strukturální problémy, s nimiž se potýká ruská armáda, která čelí tvrdé ukrajinské protiofenzívě. „Je velmi krutý, ale zároveň schopný velitel,“ řekl podle The Guardian Gleb Irisov, bývalý poručík letectva, jenž se Surovikinem pracoval do roku 2020. „Nebude však schopen vyřešit všechny problémy. Rusko má nedostatek zbraní a lidských zdrojů,“ dodal a poukázal na předchozí změny ve velení, které ruské armádě nijak zvlášť nepomohly.

Zásadní změnu v ruském tažení tento generál, který dosud působil jako velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil, pravděpodobně nepřinese ani podle Sidhartha Kaushala z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Jeho kariéra je poznamenána obviněními z korupce i brutality,“ řekl agentuře AP Kaushal. „Takže to může být určitý náhled na to, jak k tomu bude přistupovat. Ale na druhou stranu: ruský přístup už byl docela brutální,“ dodal.