Nejsilnější armáda v Evropě. Poláci kupují enormní počet tanků, letadel a houfnic

POLSKO ROZJÍŽDÍ ZBROJENÍ

Nejsilnější armáda v Evropě. Poláci kupují enormní počet tanků, letadel a houfnic
FA-50 při odpalu střely vzduch-země AGM-65 Maverick. Foto: Republic of Korea Armed Forces
4
Svět
Jakub Fujáček
Sdílet:

Polsko zahajuje masivní zbrojení, kterým chce odradit především Rusko od dalších vojenských výpadů směrem na západ. Vláda ve středu podepsala několik obřích zbrojních kontraktů s Jižní Koreou. V následujících letech obdrží například tisícovku tanků, přes 600 samohybných houfnic a padesátku stíhaček, čímž se zařadí mezi vojenské velmoci. Část techniky má Polsko dostat už letos.

Polsko ve středu podepsalo gigantickou zbrojní zakázku, na jejímž konci má Jižní Korea dodat polské armádě zhruba 1000 tanků K2, 600 samohybných houfnic K9 nebo 48 lehkých stíhaček FA-50. „Toto posílení je mimořádně důležité vzhledem k situaci na naší východní hranici,“ přiznal polský ministr obrany a vicepremiér Mariusz Blaszczak. „Z toho, co se děje na Ukrajině, vyvozujeme důsledky,“ dodal.

Jihokorejský tank K2 s polskou kamufláží.
Jihokorejský tank K2 s polskou kamufláží. Foto: Shutterstock

Dodávky části houfnic a tanků mají proběhnout ještě letos. Ministr obrany prohlásil, že rychlost je v tomto ohledu naprosto klíčová. A Jižní Korea byla jednou z mála zemí, která tento parametr mohla splnit. V první fázi Polsko dostane 180 tanků a 48 houfnic, z nichž první mají být dodány ještě tento rok. V další fázi počítá Varšava s více než 800 tanky (verze K2PL) a 600 houfnicemi K9, jejichž dodávky mají být realizovány od roku 2024. Od roku 2026 se pak počítá s výrobou tanků a houfnic i v Polsku, což je významná zpráva pro polský průmysl.

Už v polovině roku 2023 má být dodáno i 12 víceúčelových, lehkých bitevních letounů FA-50. Celkem si Polsko objednalo 48 těchto strojů (tři letky). Nadzvukové stíhačky, které vyrábí jihokorejská společnost Korea Aerospace Industries (KAI) ve spolupráci s americkým výrobcem zbraní Lockheed Martin, mají nahradit starší stíhačky MiG-29 a Su-22 sovětské konstrukce.

Jihokorejské houfnice K9.
Jihokorejské houfnice K9. Foto: Republic of Korea Armed Forces

Pro Polsko je rychlost klíčová i proto, že země potřebuje rychle nahradit dodávky těžké a obrněné techniky, které darovala bránící se Ukrajině. Hovoří se o tom, že Varšava poskytla Kyjevu už přes 240 tanků T-72 a v poslední době také polské tanky PT-91 Twardy.

Polsko chce až 160 stíhaček

Server Armádnínoviny.cz, který na plánovanou akvizici s předstihem upozornil, napsal, že polští piloti se se stroji seznámili ve vzduchu už během zkušebních letů v Jižní Koreji. Kromě nich by mělo mít kolem roku 2025 polské stíhací letectvo k dispozici i 32 kusů supermoderních amerických stíhaček F-35A Lightning II, 48 stíhaček F-16 ve verzi C/D a 16 cvičných M-346 Bielik, které lze omezeně použít i v boji. Cílem Polska je provozovat až 160 stíhaček. K tomu chce u jihokorejců podle tiskového mluvčího polské Agentury pro vyzbrojování (Agencja Uzbrojenia) nakoupit také bojová vozidla pěchoty ASK21 Redback.

Kolik to bude stát?

Nákup proběhl formou mezivládní dohody (G2G), tedy napřímo a bez výběrového řízení. Ministr obrany se ale nezmínil o ceně kontraktů. Server Polityka.pl odhadl na základě neoficiálních informací, že Polsko vynaloží na korejské zbraně 14 miliard dolarů (téměř 340 miliard Kč). Po USA, které je hlavním globálním, strategickým partnerem Polska, se Jižní Korea dnešním dnem stává druhým největším dodavatelem výzbroje pro armádu.

Visingr: Armáda skoro jako Spojené státy

Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr míní, že současné zbrojní plány Polska, mohou sice vypadat jako „okamžitá reakce na válku na Ukrajině“ (a tak je i tamní vláda prezentuje), ale ve skutečnosti přesně zapadají do dlouhodobé strategie Polska, které podle něj „cílevědomě směřuje k postavení vojenské velmoci“.

„Teď je nepochybně hlavní hrozbou Rusko, ale kdo ví, co se stane v Evropě za deset nebo dvacet let? Kroky Varšavy nenechávají prostor pro pochybnosti o tom, že Polsko už nikdy nechce být odkázáno na pomoc či dobrou vůli evropských mocností, naopak samo chce být dominantním hráčem, což má ostatně i historické kořeny. Za hlavního partnera pokládá USA, ale navazuje i pragmatická spojenectví s dalšími regionálními velmocemi na vzestupu, zejména s Jižní Koreou a Tureckem. Ostatně není bez zajímavosti, že právě Jižní Koreu a Turecko tradičně spojují velmi těsné politické i vojenské vazby,“ říká Visingr.

„Pokud si provedeme hrubý součet, tak vidíme, že Polsko chce výhledově provozovat víc než 1300 tanků, přes 1400 bojových vozidel pěchoty, přibližně 800 samohybných houfnic, 500 dělostřeleckých raketometů a 160 nadzvukových bojových letadel. Bude jednoznačně a s velkým náskokem největší vojenskou velmocí Evropy, protože počty pozemní techniky, které Varšava plánuje, jsou vyšší než počty, které dnes vlastní Německo, Francie a Velká Británie dohromady. Vlastně budou srovnatelné s tím, co vlastní třeba USA, takže bez větší nadsázky můžeme říci, že Polsko buduje armádu nejen evropského, ale dokonce i světového formátu,“ upozorňuje Visingr závěrem.

Za poslední dobu jde o několikátý velký kontrakt, který dokládá obavy polské vlády z toho, že by se Polsko mohlo stát v očích Ruska další Ukrajinou. Počátkem července země podepsala smlouvu o nákupu 32 víceúčelových vrtulníků AW149 od italského koncernu Leonardo a už v dubnu také dohodu o koupi 250 tanků M1A2 Abrams v nejnovější verzi SEPv3 od Spojených států. Naposledy podepsal minulý týden polský ministr obrany koupi stíhačů tanků Ottokar Brzoza, které armádě dodá konsorcium polských firem. Zajímavostí je, že stíhač tanků nese i výraznou českou stopu – kromě odkazu na prvoválečného generála Ottokara Březinu v názvu, který se narodil v českém Protivíně, využívá i podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články