Má Ukrajina jít na kompromis s Ruskem? Dohoda s Putinem musí přijít, míní Drulák

SALON O UKRAJINĚ

Má Ukrajina jít na kompromis s Ruskem? Dohoda s Putinem musí přijít, míní Drulák
Ukrajina má spoustu děl sovětského typu, do nichž už skoro nemá munici, a spoustu nové dělostřelecké munice západní výroby, k níž ještě nemá děla. A dlouho mít nebude. Ukrajina má i moderní západní raketomety, ale i těch má velmi málo. Foto: Profimedia
6
Týdeník

Ondřej Šmigol

Válka na Ukrajině vstoupila do nové, snad ještě krvavější fáze. Taktéž konec s válkou spojených ekonomických problémů, jež se přelily i do zbytku světa, je v nedohlednu. V této atmosféře se ozývá čím dál víc hlasů na Západě vyzývajících Ukrajince k nějakému vyjednávání s ruským agresorem. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o potřebě neponížit Putina, legenda světové politiky a bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger zmínil nutnost ukrajinských územních ústupků, deník The New York Times vyzval Ukrajince ke kompromisu.

Kritici těchto úvah obviňují jejich proponenty z appeasementu, negociování s jasným útočníkem a snahy jednat o „Ukrajincích bez Ukrajinců“. O tom, zda by Ukrajina měla na tyto požadavky přistoupit, debatovali analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, profesor mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni a bývalý diplomat Petr Drulák a přímo z Kyjeva se připojil ukrajinský historik Radomyr Mokryk.

Jaký je váš názor na vypouštění takovýchto západních balonků ohledně potřeby nějakého vyjednávání?

Havlíček: Pro nás ve střední a východní Evropě je to do velké míry scestná debata. Naprosto špatně načasovaná. Stále probíhají boje, dnes a denně umírají ukrajinští vojáci a civilisté, Rusko na Ukrajině páchá genocidu, jak ukázala nedávno vydaná studie Newlines Institute a Raoul Wallenberg Centre, která to jasně dokumentuje. Autoři této publikace upozornili, že z úmluvy o genocidě z roku 1948 jasně vyplývá, že státy, které jsou si vědomy této skutečnosti, mají povinnost genocidě bránit a zasahovat proti ní. Takže tady se nebavíme o tom, jestli si má Vladimir Putin zachraňovat tvář, ale jestli a jak má Západ tuto genocidu a ruskou válku na Ukrajině zastavit. Takto je postavena ta debata a měla by být vedena v tomto smyslu minimálně v regionu střední a východní Evropy. My, jako Česká republika, a další země, řekněme země Evropské unie z našeho regionu, které jsou přímo zasaženy těmi následky, tedy vlnou uprchlíků, ekonomickými dopady, tak máme povinnost o těchto věcech mluvit se svými západoevropskými partnery, viz francouzský prezident Emmanuel Macron, ale i s dalšími podobnými hlasy, které se ozývají v podobném smyslu z Berlína, z Říma, z dalších zemí na západ od nás, abychom o tom přesvědčili své partnery.

Mokryk: Otázkou zůstává, co znamená zachovat Putinovi tvář. Co tím Macron vlastně myslel? Protože jak bylo řečeno, studie a doložená fakta svědčí o tom, že se na Ukrajině páchají válečné zločiny. V ideálním světě by Putin patřil před soud a nemělo by se s ním vyjednávat o ústupcích na úkor Ukrajiny. Každopádně tyto hlasy se opravdu ozývají. Snahy Emmanuela Macrona o usmíření Ukrajiny a Ruska trošku připomínají ten smutný příběh Nevilla Chamberlaina z období před začátkem druhé světové války, snahy o appeasement agresora. Ale musíme si uvědomit, že tyto vzkazy se netýkají samotného Ruska, ale především Západu. Vladimir Putin může vytvářet v samotném Rusku a pro Rusy jakousi alternativní realitu, kde jakýkoli větší nebo menší úspěch bude prezentován jako velké vítězství. Což znamená, že pokud nebude souzen, tak pro Rusko nebude ponížen. Tedy tyto Macronovy a Kissingerovy vzkazy jsou snaha do budoucna stabilizovat vztahy Západu s Ruskem. A pokud se to stane na úkor ukrajinských zájmů, z mého pohledu se bude jednat o velké selhání západní civilizace jako celku.

Drulák: Já samozřejmě nesouhlasím s tím, co bylo řečeno. Ten konflikt může skončit buď bezpodmínečnou kapitulací Ukrajiny, bezpodmínečnou kapitulací Ruska, nebo nějakým vyjednáváním, kde se ty dvě strany dohodnou a možná nejenom ty dvě strany, ale součástí té dohody budou ještě další velmoci. Bezpodmínečnou kapitulaci Ruska vylučuji, bezpodmínečná kapitulace Ukrajiny je bohužel možná, ale není to podle mě řešení, které bychom si přáli. Nemyslím, že si to přejí Ukrajinci, nemyslím, že si to přeje Západ. Takže z těch tří scénářů mi nakonec realistická přijde nějaká dohoda s Ruskem, to znamená samozřejmě dohoda s Putinem. My jistě můžeme stavět svoji politiku na zbožném přání, že Putin zmizí. Že je nevyléčitelně nemocen nebo že dojde k puči. Ale myslím, že politika se nedá stavět na zbožných přáních, že se má vycházet z reality a realita je, že prostě dnešní Rusko zastupuje Putin a dohoda o konci konfliktu, dohoda o skutečném mírovém uspořádání, které bude něco víc než pouhé příměří, bude výsledkem dohody s Putinem. Takže ať se nám to líbí, nebo ne, s Putinem bude potřeba jednat. Co se týče ukrajinských cílů, záleží na tom, jak široce si je Ukrajina vytyčí. Pokud tím ukrajinským cílem je udržení Ukrajiny v hranicích z ledna 2014, je tento cíl nerealistický a Ukrajina prostě bude zklamána a samozřejmě bude muset spolknout velmi hořkou pilulku. Myslím si, že taková je realita, jakkoli je to nespravedlivé. Myslím si, že Ukrajinci mají právo toto odmítat, ale ta realita nakonec převáží. Z tohoto hlediska mi přijde celkem přirozené mluvit o tom, že jednou bude nějaké diplomatické řešení, až válka dojde do fáze, kdy ani jedna ze stran už nebude chtít bojovat.

A s tím, že na Ukrajině probíhá genocida, souhlasíte?

Drulák: S tím označením bych byl opatrný. Je zřejmé, že jsou tam závažná podezření na válečné zločiny ze strany ruské armády, ale mezinárodní soudní tribunál se tím zabývá a ten zatím nemluví o genocidě. Laťka pro genocidu je mnohem vyšší než laťka pro válečné zločiny. Genocida znamená systematické cílené vyvražďování obyvatelstva. Z evidence, kterou zatím z Ukrajiny máme, nevyplývá, že by Rusko tuto politiku praktikovalo.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.