Vědci testují plán na záchranu ledovců. Navrhují je zakrýt sklem

NOUZOVÝ PLÁN

Vědci testují plán na záchranu ledovců. Navrhují je zakrýt sklem
Arktické ledovce. Ilustrační snímek. Foto: Unsplash
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Obavy z tání ledovců a stoupání hladin oceánů vedou vědeckou komunitu ke zkoumání na první pohled bizarních řešení problému. S jedním takovým přišli výzkumníci organizace Arctic Ice Project. Navrhují zasypat arktické ledovce tenkou vrstvou skleněného prachu. O projektu informuje britský web BBC.

Zkázu ledovců urychluje fakt, že vlivem intenzivních teplot taje vrstva starého, bílého ledu, která za běžných podmínek odráží část slunečního záření a zabraňuje zahřívání dalších vrstev ledovce. Bílý led se mění ve vodu, která naopak záření a teplo pohlcuje, čímž vzniká nekonečný koloběh, jehož vlivem na severní polární čepičce dochází k až dvakrát vyšší rychlosti růstu teplot než na zbytku planety.

Plánem Arctic Ice Project je nahradit mizející vrstvu reflektivního ledu vrstvou jemného skleněného prachu, který by sluneční záření odrážel a mohl tání ledovců zvrátit, zastavit nebo alespoň zpomalit. "Snažíme se tento koloběh prolomit a začít s nápravou," říká vedoucí projektu a profesorka univerzity ve Stanfordu Leslie Fieldová.

Vědkyně se rozhodla zkoumat možné použití oxidu křemičitého, který se běžně užívá k výrobě skla. Z něj vyrábí droboučké kuličky o průměru 65 mikrometrů - užší než je tloušťka lidského vlasu, ale ne tak malé, aby při vdechnutí způsobovaly dýchací problémy. Kuličky jsou zároveň duté, takže plavou na vodě a budou odrážet záření, i když se led změní ve vodu, vysvětluje Fieldová.

Její tým v posledních letech kuličky testují na zamrzlých jezerech a rybnících ve Spojených státech a Kanadě. Výsledky jsou prý nadějné: při testech v Minnesotě dokázala vrstva skleněného prachu zvýšit reflektivitu mladého ledu o asi 20 %, což stačilo k zabránění tání.

Výzkumníci prý nechtějí zakrýt sklem celou Arktidu. V případě, že se jim technologii podaří prosadit, hodlají aplikovat skleněné kuličky na vytipovaná místa s nejvyšší rychlostí tání ledu. Mohlo by tak dojít samospádem k nápravě i v dalších oblastech Arktidy.

Fieldová tvrdí, že její plán nemá nahradit snahy o snížení uhlíkových emisí. Podle ní má spíše oteplování prozatím zpomalit. Sama konstatuje, že kuličky jsou "nouzový plán, který jsem doufala, že nikdy nebudeme potřebovat."

Vědci nejsou nadšení

Vědecká komunita se k plánu staví s rozpaky. Obavy mají především z jejich dopadu na ekosystém. "Jenom ucpou oceány a způsobí neplechu v ekosystému," říká například Cecilia Bitzová, odbornice přes arktický led na univerzitě ve Washingtonu. Fieldová oponuje, že oxid křemičitý se vyskytuje v přírodě běžně, například z erodujících kamenů, odkud bývá vyplavován řekami do moře.

Podle jiných odborníků by vrstva skla mohla odrážet sluneční záření od fotosyntetizujícího planktonu, který světlo potřebuje k životu. Plankton slouží jako potrava pro celou řadu živočichů a jeho masivní úbytek by měl nedozírné následky na potravní řetězec arktických živočichů. Zatím také zůstává otázkou, kdo by celý projekt financoval.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články