Hospodářský obr se začíná otřásat. Německo má poprvé za 30 let deficit zahraničního obchodu

Německo jako ekonomická velmoc v celosvětovém měřítku začíná upadat. Po desetiletích přebytků v květnu poprvé více dovezlo, než vyvezlo. Informují o tom média na základě předběžných dat německého statistického úřadu Destatis. Jde o důsledky covidu, vysokých cen surovin, války na Ukrajině a narušení výrobních řetězců. I když válka skončí a ceny se stabilizují, někteří ekonomové tvrdí, že nastává změna paradigmatu a s přebytkem zahraničního obchodu, ze kterého Německo mohutně léta těžilo, je konec. Hospodářský obr dosud závislý na ruských surovinách a obchodu s Čínou se ocitá v bezprecedentní situaci. Úpadek německého hospodářství bude mít fatální následky pro ostatní evropské země.

K deficitu poprvé od roku 1991 přispělo nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy Kč).

Ruská invaze na Ukrajinu a čínské protipandemické uzávěry způsobují chaos v mezinárodních dodavatelských řetězcích, což má značné dopady na německou ekonomiku zaměřenou na vývoz, uvádí ČTK s odkazem na Bloomberg.

Export z Německa se v květnu oproti předchozímu měsíci snížil o půl procenta na 125,8 miliardy eur. Analytici dotazovaní agenturou Reuters přitom čekali, že vzroste o 0,9 procenta. Vývoz do unijních zemí se oproti dubnu 2022 snížil o 2,8 procenta.

Pokles vývozu by neměl být přeceňován, řekl hlavní ekonom VP Bank Thomas Gitzel. "Počet negativních zpráv však roste, a střízlivý pohled na čísla zanechává nepříjemný pocit," prohlásil nicméně. Většina oslovených však takový optimismus nesdílí. Podle ekonomického redaktora deníku Die Welt a publicisty Holgera Zschaepitze začíná Německo hospodářsky upadat. Zschaepitz také poukazuje, že mezi stovkou největších firem světa podle tržní kapitalizace je už jen jeden německý podnik a to Linde, světová jednička ve výrobě průmyslových plynů. Ekonomický deník Handelsblatt si klade otázku, zda dochází ke změně paradigmatu.

Good Morning from #Germany, which is falling as an economic powerhouse on a global scale. Germany’s trade surplus is gone. Foreign trade balance came in at MINUS €1bn in May, which is the 1st negative print since 1991 due to its energy problems & weakness in manufacturing. pic.twitter.com/HnRBwNaQon

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) July 4, 2022

The fall of Germany in one chart: German total mkt cap as % of global mkt cap has hit another All-Time low at 1.97%. Only 1 German comp, Linde, is among global Top100 when measured by mkt cap. 2nd largest comp SAP #110, 3rd largest Deutsche Telekom #123, 4th largest Siemens #127. pic.twitter.com/FXMDZPxtok

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) July 4, 2022

Odborníci očekávají, že i když se ceny energií stabilizují a válka a pandemie skončí, velký obchodní přebytek Německa se pravděpodobně už nevrátí. "Existuje strukturální efekt," říká Holger Görg, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Očekává, že se dovoz a vývoz v dlouhodobém horizontu zhruba vyrovnají.

Ve skutečnosti je vyrovnávání obchodní bilance dáno nejen nárůstem dovozu, ale také překvapivým poklesem vývozu, píše deník Handelsblatt. V květnu klesly o 0,5 procenta. Podnikatelé již vidí německý obchodní model v ohrožení. "Pokles exportu začal," říká Volker Treier, šéf zahraničního obchodu Asociace německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).

Společnosti se obávají konce globalizace. Po Rusku hrozí, že Čína zmizí pro Němce jako prodejní trh. Německo zůstává závislé na dovozu, protože nemá téměř žádné suroviny, a na zahraniční trhy by bylo schopno dodávat stále méně zboží.

Prezident IfW Görg však v současném vývoji nevidí žádnou deglobalizaci, naopak. „Německá ekonomika se stále více mezinárodně propojuje.“ Strukturální efekt je podle něj v obchodní bilanci dán tím, že Německo potřebuje stále více zboží ze zahraničí, a proto se dovoz bude v dlouhodobém horizontu pravděpodobně přibližovat k vývozu.