Když jsme se po listopadu 1989 stali Severní Koreou... Jaká je „nová Mornštajnová“?

ECHOPRIME

Když jsme se po listopadu 1989 stali Severní Koreou... Jaká je „nová Mornštajnová“?
Alena Mornštajnová. Foto: ČTK
9
Týdeník
Jiří Peňás
Sdílet:

Alena Mornštajnová (57) je mimořádně úspěšná česká spisovatelka se závratnými prodeji. S jejím posledním románem Listopád to asi nebude jiné. Má i dráždivé téma: listopad 1989 se nepovede, moci se ujme armáda, ta obnoví tuhý komunistický režim. Kruté dějiny odtrhnou matku od dcery. Setkají se? Čtenář se buď začte, nebo se otřese… Jako naši literární posuzovatelé: protichůdní literární kritici, profesoři Pavel Janoušek a Jiří Trávníček, literární kritička časopisu Host Eva Klíčová, dále historik zabývající se mj. listopadem 1989 Jiří Suk a divadelní kritička a vášnivá čtenářka Jana Machalická.

Milé dámy, milí pánové: vy jste všichni splnili mou prosbu, abyste si knihu přečetli… Ale četli byste Alenu Mornštajnovou i bez toho?

Klíčová: Není to typ literatury, na který bych dychtivě čekala, ale četla bych to i bez toho tvého zadání: vydráždilo by mě téma. Ale autorka dějiny používá opět jen jako záminku k zaplétání a rozplétání banálních vztahových konstrukcí. Tentokrát jsem navíc zápasila s tím, že ta patetická hyperbolizace totality v kombinaci s hlavní postavou s charakterem trpné světice působila až směšně.

Machalická: Já to četla ještě předtím, sama od sebe. Nejsem literární kritička, takže si můžu dovolit být osobní a přiznat se k tomu, že mně se to líbilo. A hodně. Od Mornštajnové jsem četla skoro všechno, nejvíc na mě zapůsobila Hana, dokonce se povedla i její divadelní dramatizace, z čehož je patrné, že její příběhy mají určitý dramatický potenciál. Zajímalo mě, jak pojme zvolené téma, které se mě, a nejen mě, osobně dotýká. A musím přiznat, že tahle její neblahá vize na mě zapůsobila hned v několika vrstvách.

Suk: Asi nebýt tvé výzvy, tak bych se k tomu nedostal. Ale jako historikovi se mi přihodilo, že listopad 1989 je mým, dalo být se říct, osudovým tématem, takže jsem to přijal. No, docela mě to zaujalo… Třeba nad detailem, že třída v Praze se bude jednou jmenovat Miroslava Štěpána, jsem se trochu otřásl. Jinak to zpracování roku 1989 a toho, jak se něžná revoluce zvrtne do brutální diktatury, je myslím docela působivé, ruší to zažité představy o samozřejmosti zhroucení komunismu.

Janoušek: Přiznám se, že Mornštajnovou čtu z profese, ne z nějakého čtenářského potěšení, na to mám knihy jiné. Nemohu za to, ale tento způsob psaní a pojímání literatury není šálek mého čaje. Proto se při četbě Mornštajnové nudím – až trpím.

Trávníček: Čtu to z profesních důvodů, protože se zabývám tím, co lidi čtou a proč to čtou, a Mornštajnová je velmi čtená. Současně však ten zážitek sdílím, a čtu ji tedy taky rád. Rozhodně to pro mě není ztráta času.

Celý Salon Týdeníku Echo si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde. 

Foto: echo

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články