Vakcínu lidé na výběr nedostanou. Očkování může být podmínkou pro některé služby

OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU

Vakcínu lidé na výběr nedostanou. Očkování může být podmínkou pro některé služby
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Domov

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nepředpokládá, že by bylo možné, aby si každý vybral, které očkovací látce dá přednost. Pakliže budou „vakcíny srovnatelné“, lidem by to mělo být jedno. Osvětovou kampaň, jak motivovat poměrně skeptické obyvatelstvo ČR k očkování, ještě resort finišuje. Hlavní hygienička Jarmila Rážová také naznačila, že bez očkování proti koronaviru či pravidelného testování možná nebude možné využít některých služeb.

Česká republika má od tří výrobců zajištěno dostatek dávek pro 5,5 milionu lidí. Dostupnost tří typů vakcín ovšem neznamená, že si budou moct lidé volně vybrat, které dají přednost. Na některých místech bude dostupná očkovací látka třeba jen od jednoho z domluvených výrobců, to se bude odvíjet především od způsobu distribuce a skladování. Sérum of Pfizeru a BioNTechu se například musí skladovat při minus 70 stupních Celsia, což může být bez adekvátní výbavy problém pro jednotlivé ordinace.

Nicméně podle Blatného bude podstatné, aby očkovací látky měly srovnatelné vlastnosti, lidem by tak mělo být lhostejné, jakou vakcínu dostanou. „Nepředpokládám, že bude možno, aby si každý vybral, kterou vakcínu chce. Neumím si představit, na základě čeho by si vybíral. U lékaře si také nemůžete vybrat lék. Dostanete ten, který je potřeba, který je adekvátní,“ dodal Blatný.

Jednotlivé vakcíny, které si Česko objednalo, se ovšem liší procesem výroby i samotným fungováním, na což upozorňovali experti již v uplynulých týdnech. Například vakcinolog Marek Petráš, který vedl vědecký tým pro vývoj české verze vakcíny, by dal přednost séru z laboratoří britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Ta je dle jeho názoru vyvíjena zavedenými metodami, zatímco u RNA vakcíny, na k níž pracují farmaceutické firmy Pfizer a BioNTech, jde o poměrně překotnou techniku, u níž je obtížné odhadnout případné dopady, řekl v DVTV. Na principu mediátorové RNA funguje i vakcína od Moderny.

Očkování povinné nebude, na cestování ale možná bude třeba

Na konto očkování se vyjádřila také hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pro server iDnes.cz uvedla, že očkování považuje za nejspolehlivější ochranu. Neočkovaného člověka ovšem mohou v budoucnu čekat omezení, ačkoliv by hygienička zvolila jinou formulaci. „Cílem je opačný model. Kdo bude očkovaný, bude moci bez absolvování testů využívat služeb, které by jinak mohl využít pouze při pravidelném opakovaném testování,“ řekla serveru bez upřesnění, o které služby by mohlo jít.

Nejčastěji se v souvislosti s možnými omezeními mluví o tzv. vakcinačních pasech, a to i na úrovni Evropské unie. Pasy, které by potvrzovaly očkování proti covidu-19, by mohly znatelně ulehčit cestování ve světě a nahradily by nutnost negativního testu či povinné 14denní karantény po příletu do destinace. K takové formě potvrzení se přikláněl například bývalý ministr zdravotnictví a vakcinolog Roman Prymula. Podle Blatného ale očkování ani vakcinační pasy nebudou povinné. Navíc se zde neberou v potaz lidé, kteří již covid prodělali a mají tedy v těle protilátky.

Některé asijské státy i tak debatují, zda nezavést očkování proti koronaviru jako podmínku pro vstup do země. Australské aerolinky Qantas již minulý týden daly najevo, že by chtěly v budoucnu požadovat od pasažérů mezinárodních letů očkování. Podle šéfa společnosti Alana Joyce bude vakcína nezbytností pro cestování mezi zeměmi a očekává, že podobný přístup zvolí i další přepravci.

Strategie ani kampaň nejsou ještě hotové

Zatím je na stránkách resortu zdravotnictví dostupná obecná očkovací strategie ze září letošního roku. Tu by měl nahradit podrobnější plán, podle něhož se bude odvíjet i logistika či „jízdní očkovací řád“. Pořadí jednotlivých skupin obyvatel má předložit Blatný na jednání vlády příští pondělí. Zřejmě bude nejdřív počítat s lidmi s chronickými onemocněními, seniory, zdravotníky nebo lidmi pracujícími v kritické infrastruktuře státu.

Co se týče osvětové kampaně, Blatný i Rážová potvrdili, že práce na ní pomalu finišují a brzy by mělo dojít k jejímu spuštění. Česká republika se řadí ke skeptičtější části Evropy, proti covidu-19 by se nechalo očkovat 36 % lidí. Naopak 46 % o tom neuvažuje a zhruba pětina není ještě rozhodnuta, vyplynulo z průzkumu National Pandemic Alarm, který provedla 30. října až 2. listopadu firma European National Panels. Vnímání vakcín ztěžují také četné dezinformace a fake news.

Nedůvěra Čechů vůči očkování znepokojuje epidemiology, vakcinology a další vědce. „My jsme hrozní skeptici, co se týče očkování, a musím říct, že i zdravotníci. Myslím, že zde poslouží jen ta osobní zkušenost, nebo aspoň dobře zprostředkovaná zkušenost člověka, který vidí, co ta infekce dokáže, aby se nechal očkovat. Jinak ti skeptici tady pořád budou,“ řekl již před pár týdny hlavní infektolog a epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Ve stejné debatě také s ostatními vědci mluvil o potřebě osvětové informační kampaně, která má české obyvatelstvo motivovat k očkování. „Jako je třeba BESIP, který se snaží přesvědčit o tom, že je dobré mít pásy, a vizuálně někdy poměrně brutálními šoty ukazuje, k čemu vede ignorace reality dopravy… tak takové šoty by se měly připravovat na ministerstvu zdravotnictví pro různé věkové kategorie a vzdělanostní skupiny,“ doplnil parazitolog Julius Lukeš.