Děti z bohatších rodin jsou šťastnější, ukázala studie. V Čechách více než na Moravě

Děti jsou nejšťastnější když tráví čas s kamarády nebo s rodinou. Méně šťastné jsou, když se jim nedaří ve škole a starosti jim dělá i situace kolem covidu. Studie také ukázala, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě.

Sociální rozdíly mezi rodinami ovlivňují u dětí míru štěstí. V příjmově slabších rodinách se pocit štěstí objevuje méně, naopak v nich převládá neutrální pocit „ani šťastný, ani nešťastný“. Až 53 procent dětí se cítí být šťastnými skoro pořád, 43 procent jen někdy, uvádí průzkum Mladé hlasy 2021.

Nejšťastnější se pak děti cítí s kamarády, na prvním místě je uvedlo 40 procent tázaných, 30 procent dětí pak uvedlo, že nejšťastnější se cítí v rodinném kruhu. S rodinou jsou nejšťastnější spíše děvčata a děti, které mají oba rodiče, pro chlapce a děti z neúplných rodin jsou na prvním místě kamarádi.

Naopak nešťastné jsou děti, když se jim nedaří ve škole nebo když jim někdo nadává. Školní neúspěchy trápí převážně děti navštěvující gymnázia, u dětí navštěvující učiliště tato odpověď nepadla ani jednou. Častěji také trápí děti vysokoškoláků a děti z příjmově silnějších domácností.

Nejméně nešťastné z nadávek jsou děti v Praze. Děti se také cítí nešťastně, když jsou potrestány. Taková odpověď se pak nejčastěji vyskytovala u dětí, jejichž rodiče nemají dosažené maturitní vzdělání, u vysokoškolsky vzdělaných rodičů byla četnost mnohem menší, vyplývá z výsledků studie.

Starosti pak dětem dělají i otázky kolem pandemie covidu-19, zda půjdou kvůli covidu do školy nebo „kdy se bude zase zavírat“. Nešťastnými je činí i karanténa. Důvodem ke smutku je, když se někomu blízkému něco stane nebo když jim někdo nevěří. Nepříjemný pocit u nich vyvolává ale i politická situace nebo nerovnost mezi lidmi.

„Šetření proběhlo v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí, při kterém si tazatel zaznamenával odpovědi na papír. Pro řadu dětí to bylo poprvé, kdy se jich někdo vážně zeptal na jejich názor,“ řekla Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která studii pro UNICEF ČR realizovala.