„Vláda rezignuje na zeštíhlování“. Vládou protlačený schodek je neambiciózní, říkají ekonomové

Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině. Podle ekonomů ale takto vláda už nemůže pokračovat dál a musí začít vyrovnávat nepoměr mezi příjmy a výdaji.

K přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 hlasů, přičemž vládnoucí většina měla k dispozici hlasů 108. Pro novelu rozpočtu hlasovalo 103 koaličních poslanců. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti, dva poslanci ANO se zdrželi. Pětikoalice už před zahájením jednání jistě tvrdila, že potřebnou „stojedničku“ mít bude. „Jsem přesvědčen o tom že to všichni nějakým způsobem zvládneme. Ta komplikace jde na vrub prezidenta republiky,“ odpověděl na otázku, zda se novela rozpočtu stihne schválit včas, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.

Zbytečně obstruovat nechtěl podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerová ani její klub. „Byť špatný, tato země potřebuje rozpočet. Zopakujeme své výhrady, nepodpoříme tento návrh, ale nechceme si brát občany jako rukojmí,“ řekla.

Prezident argumentoval tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně se po dvou letech vrátí na původní úroveň, jak mu to slíbil expremiér Andrej Babiš. To se ale nestalo. Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili. Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky a milosti, kterou mu Zeman udělil.

„Vláda rezignuje na zeštíhlování“

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je schodek rozpočtu po novelizaci málo ambiciózní. „Ukazuje se, že vláda zatím rezignuje na své sliby zeštíhlování chodu státu a nedočkáváme se nějaké změny oproti tomu, co v předchozích dvou letech nastavila předchozí vláda Andreje Babiše,“ uvedl pro Echo24. „Na jedné straně se zdráhá zvyšovat daně kromě těch mimořádných, na té druhé straně neredukuje své výdaje, takže až do roku 2025 je tam velký strukturální schodek přesahující 200 miliard korun,“ dodal.

Stát musí změnit svou strategii a připravit sérii škrtů a navýšení příjmů, míní. Mezi možnými opatřeními jmenoval zrušení státní podpory stavebního spoření, další propouštění státních zaměstnanců, slučování agend, digitalizaci, rušení úřadů nebo prodej státního majetku. „Není to jedna věc, spíš je třeba jít koncepčně a vytyčit si postupný harmonogram, ale je třeba začít něco dělat,“ řekl Kovanda.

Před špatným stavem státní kasy varuje kabinet i ekonomka Helena Horská z poradního orgánu Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Odkládáme konsolidace veřejných rozpočtů, což nás bude stát další výdaje na úhradu úroků z dluhů a je nejvyšší čas, aby si ministerstvo financí spolu s ostatními sedlo nad tím, jak v krátké době pro roky 2023 a 2024 alespoň nasměrovat veřejné rozpočty k nižším schodkům. Čas nám běží a je potřeba v nejkratší době připravit krátkodobá řešení na příští rok a zároveň nastínit kroky pro další léta, nebo budeme na schodcích platit vyšší a vyšší desítky miliard na úrocích,“ uvedla pro redakci.

„Vzhledem k politické konstelaci jde o zvyšování daní z takzvaných neřestí, to znamená tabák a alkohol,“ dodala. Dále by se podle ní měly omezit počet státních zaměstnanců, změnit valorizace důchodů nebo systému zdanění směrem k progresivnějšímu.

NERV na počátku listopadu přišel se sérií opatření, která by k narovnání měly přispět. Mezi ty počítá rada kupříkladu nástroje na snížení budoucích výdajů důchodového systému nebo revizi samosprávy a nákladů na místní vlády. Vyzývá také ke zvyšování daní, a to nejen z alkoholu nebo tabáku, ale i těch nejběžnějších. „Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá,“ podotkl člen NERV Tomáš Havránek.