Prezident Zeman letos navštíví Čínu, Rakousko či Slovinsko, kde pohovoří o kanálu Dunaj-Odra-Labe
Cesty prezidenta Zemana
NOVÉ
1
Prezident Miloš Zeman letos navštíví Slovinsko, kde se zúčastní summitu takzvaného Trojmoří. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. V plánu má také návštěvu Rakouska, Číny či Maďarska. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podrobnosti o slovinské cestě ČTK sdělil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.
Do Rakouska by měl Zeman jet na počátku dubna, završí tak návštěvu okolních zemí po svém znovuzvolení do funkce hlavy státu. Ještě v dubnu by měl také odcestovat do Číny, kam byl pozván na summit o čínském projektu tzv. Hedvábné stezky. Už dříve Pražský hrad informoval, že během cest po sousedních zemích jako „čestného souseda“ navštíví Maďarsko. V plánu je také prezidentova cesta do severní Afriky a Zeman zmínil i návštěvu Srbska.
Podle Ovčáčka Zeman zavítá i do Slovinska. Jindrák ČTK řekl, že se na Balkáně zúčastní summitu iniciativy Trojmoří. Sdružuje 12 států, které leží mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Jejím hlavním cílem je především zlepšení dopravního propojení. Jeden z projektů počítá s výstavbou severo-jižní dálnice mezi Litvou a Řeckem, druhý s plynovodem, který by propojil terminály v Polsku a Chorvatsku.
Ve Slovinsku se bude konat čtvrtý summit, předchozí hostily Dubrovník, Varšava a Bukurešť. V červenci 2017 v Polsku, kam přijel i americký prezident Donald Trump, Česko zastupoval tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Zeman podle Jindráka seznámí ve Slovinsku přítomné s projektem plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Prezident je jeho dlouholetým zastáncem. Komise ministerstva dopravy nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková.
Projekt by podle studie ministerstva stál přes 585 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun. Podle zastánců projektu by koridor přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v ČR a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
