Obava z covidu ve společnosti roste. Preferují se však mírnější opatření

COVID A SPOLEČNOST

Obava z covidu ve společnosti roste. Preferují se však mírnější opatření
Domov

Vojtěch Šeliga

S rychle rostoucími počty nakažených nemocí COVID-19 roste také znovu strach mezi lidmi. Nálada ve společnosti se podle jednotlivých průzkumů vrací opět do jarních měsíců, kdy probíhala takzvaná první vlna. Liší se však postoj, jak by lidé s nákazou bojovali. Zatímco na jaře se vláda setkávala s výraznou podporou tvrdých opatření na ochranu obyvatelstva, dnes by občané raději preferovali mírnější opatření či vytváření kolektivní imunity. V posledních týdnech také výrazně roste podpora povinného nošení roušek.

Dokazují to průzkumy Medianu a Kantaru z posledního týdne, které však ještě nemusí úplně reflektovat další rostoucí nárůst nakažených z posledních dní. Median svůj průzkum vytvořil pro Český rozhlas a ukazuje, že lidé mají větší obavu ze samotné nákazy, než měli na jaře během nejtvrdšího lockdownu.

„Zvýšilo se procento lidí, kteří mají velké obavy, že mohou onemocnět. V dubnu to bylo 11 procent lidí, v červnu pouze tři procenta lidí měla velké obavy a nyní 18 procent lidí má velké obavy, že mohou onemocnět. Obecně z výsledků výzkumu můžeme říct, že vyšší obavy vykazují především ženy než muži,“ řekl Radiožurnálu ředitel Medianu Přemysl Čech.

S jarní zkušeností však klesá obava z nemoci jako takové, proto se zásadně změnil postoj, jakým způsobem by se mělo s pandemií bojovat. V dubnu preferovalo tvrdá opatření 45 % respondentů. V červnu 31 % a v září již pouze 20 %. Naopak z 9 na 20 % stoupla podpora mírných opatření a vytváření kolektivní imunity, z 18 na 27 % zase takzvaný švédský model mírných restrikcí.

„Mezi možnými řešeními se největší oblibě těší ten takzvaný mírný přístup – takový ten korejský – kdy se realizuje hodně testování, hodně monitorování. Společnost se hodně také začíná přiklánět i k švédskému modelu, to znamená neomezovat ekonomiku, nebát se tolik koronaviru,“ dodal Čech.

Průzkumu, který probíhal 9. a 10. září 2020, se zúčastnilo 1053 respondentů starších 18 let. Vzorek je reprezentativní pro populaci 18+ z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje, velikosti obce, ekonomického statusu a výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2017 (dovážení dat).

Že se nálada ve společnosti v posledních týdnech výrazně změnila, dokazuje i postoj samotných představitelů státu, kteří mají boj s virem na starost. Například ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ještě 26. srpna tvrdil, že koronavirus si show už nezaslouží, jelikož citelně zeslábl. Minulý čtvrtek, tedy poté, co denní přírůstek překonal hranici 3000, již představoval ty nejčernější scénáře budoucího vývoje epidemie.

Stoupá podpora roušek

S postupným nárůstem počtu nakažených nemocí covid-19 a po zavedení povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorách, začali lidé toto opatření více podporovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ, který zveřejnila Česká televize (ČT). Nejvíc respondentů se vyslovilo pro zakrývání úst a nosu v prostředcích hromadné dopravy. V září jich bylo 84 procent, což je oproti konci srpna nárůst o šest procentních bodů.

„S povinností nosit roušky ve vnitřních prostorách v tuto chvíli souhlasí celkem jasná většina české populace,“ uvedl v ČT analytik Pavel Ranocha. Podpora podle něj velmi výrazně rostla s tím, jak rostly počty infikovaných a situace se zhoršovala. Společnost Kantar CZ provedla průzkum ve dvou vlnách, při každé se dotazovala šesti stovek lidí. Data sbírala od 24. srpna do 11. září.

Podpora pro roušky na úřadech stoupla ve druhé vlně o 18 procentních bodů na 78 procent. Stejně vzrostl počet lidí, kteří souhlasí s nošením ochranných prostředků v obchodech. Těch bylo na konci srpna 55 procent, v září již 73 procent. Se zakrývání úst a nosu v kinech a divadlech souhlasí podle průzkumu dvě třetiny dotázaných.

Vzrostla také podpora nošení roušek ve školách. Zatímco na konci srpna souhlasilo pouze 27 procent lidí, v září stoupl počet podporující toto opatření na 45 procent. Všechna opatření podle analytika silněji podporují senioři, tedy nejohroženější skupina, voliči ANO a KDU-ČSL.