180 miliard pro Česko? Musíte vyloučit Babišův střet zájmů, vzkázal Brusel

Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů veřejných činitelů, mezi něž spadá také premiér Andrej Babiš (ANO), aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí členské státy.

Aby však Česko mohlo dostat celý svůj podíl na fondu, budou české úřady podle komise muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů. Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše, ale i dalších veřejných činitelů. Ten podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů. Sám Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony. A to zopakoval i při dnešní návštěvě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Praze.

Evropské peníze se v České republice podle premiéra Andreje Babiše rozdělují transparentně. „Od momentu, kdy jsem vstoupil do vlády a teď jsem premiér, tak nemám pocit, že bychom měli nějaký systémový problém,“ řekl Babiš.

„Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ doplnila šéfka komise.

Fond pro oživení a odolnost obsahující přes 700 miliard eur (více než 18 bilionů korun) je od strukturálních fondů oddělen, unijní pravidla ale i v jeho případě stanovují, že členské státy musí vyloučit korupci či střet zájmů při nakládání s veřejnými penězi. Česko v souladu s pravidly fondu dostane na základě dnes schváleného plánu 13 procent z celkových 180 miliard korun ještě letos v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.

„Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování,“ řekl dnes novinářům jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky komise vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku. Příspěvky může země čerpat až do roku 2026.

V Národní opeře přivítal @AndrejBabis předsedkyni Evropské komise. @vonderleyen přijela do Prahy v souvislosti se schválením Národního plánu obnovy ČR, který má z finančních prostředků EU pomoci členským státům překonat dopady pandemie koronaviru. pic.twitter.com/sdI1CK8MD5

— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 19, 2021

Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu „významně poškozovat životní prostředí“ například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.

Fond, na který si EU vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku, má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování. Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.

Plán podle komise zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility. Další peníze podle hodnocení EK zamíří do digitální infrastruktury, digitalizace zdravotnictví, justice či stavebních úřadů.