6 SOCHA MARŠÁLA KONĚVA

Výročí konce války. Sochu maršála Koněva někdo polil růžovou barvou

AKTUALIZOVÁNO

Témata:

V pražské Bubenči někdo v noci polil růžovou barvou sochu maršála Koněva. Věc prošetřuje policie, řekla policejní mluvčí Andrea Zoulová. Socha byla už loni posprejována, radnice ji také tentokrát nechá vyčistit, uvedl na Facebooku místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN). K činu se na Twitteru přihlásila skupina, která si říká Čeští vlastenci. 

Sovětský maršál Koněv se na konci druhé světové války, jehož výročí se 8. května připomíná, podílel na osvobození Prahy. Kolem sochy panuje dlouhodobá kontroverze kvůli pozdějšímu Koněvově působení, v minulosti se objevila iniciativa žádající odstranění sochy.

Podle Zoulové vše nasvědčuje tomu, že neznámý pachatel sochu polil barvou v době od pondělních 19:00 do dnešních 04:00. „Momentálně policisté vyhodnocují dostupné kamerové záznamy z nejbližšího okolí,“ uvedla mluvčí. Případní svědci mohou informace volat na tísňovou telefonní linku 158. Vyšetřování je podle mluvčí na začátku, nebyla zatím stanovena škoda ani právní kvalifikace činu. „S největší pravděpodobností se bude jednat o přečin poškození cizí věci,“ doplnila Zoulová.

Na podstavec sochy někdo také červeně nasprejoval letopočty 1956, kdy Koněv vedl krvavé potlačení maďarské revoluce, a 1968, kdy Československo obsadili vojáci Varšavské smlouvy. Objevil se také nápis „Ten, který nikdy nevystřelil“. K činu se na Twitteru přihlásila skupina, která si říká Čeští vlastenci. Twitterový účet vznikl pravděpodobně až dnes. Skupina v prohlášení uvedla, že si váží sovětských vojáků, kteří se postavili nacistům, odmítá ale zneužití jejich hrdinství komunistickou propagandou a nekritické oslavování Koněva.

„Maršál Koněv už je zase růžovej. Za radnici konstatuju, že ho zase vyčistíme a dáme k němu během letošního června tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem, jak to bylo doopravdy, aby to na něj stále dokola nesprejovali,“ uvedl Lacina. Praha 6 plánuje u Koněvovy sochy umístit informační tabule se stručným životopisem, který by připomínal i negativní pohled na maršálovu historickou roli. Letos v lednu se proti tomu ohradila skupina velvyslanců postsovětských zemí, podle českého ministerstva zahraničí ale rozhodnutí o soše přísluší Praze 6.

Úpravu sochy glosoval na Twitteru Miroslav Kalousek: „Když je ten svátek, dám k lepšímu jeden prastarý vtip. Otázka: Kdo a kdy vyslovil citát “Časy jsou těžké”? Odpověď: Soudruh maršál Koněv, když si marně pokoušel vzít Pražský orloj.“

Socha ruského vojevůdce a sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897-1973) je na náměstí Interbrigády v Bubenči. Jeho problematická minulost vzbuzuje mezi obyvateli Prahy spory. Část oceňuje jeho zásluhu jako velitele armád, které za druhé světové války osvobodily Prahu. Jiní zase připomínají, že vedl krvavé potlačení maďarské revoluce v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961.

V listopadu 2014 sochu někdo od pasu dolů natřel růžovou barvou. Loni v listopadu někdo na podstavec sochy rudou barvou nasprejoval letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017. Moskva nad posprejováním podstavce sochy loni v listopadu vyjádřila pobouření. „Jsme pobouřeni vandalským aktem proti pomníku maršála I.S. Koněva, který se stal 23. listopadu v Praze,“ uvedlo na svých webových stránkách ruské ministerstvo.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv od května 1944 velel vojskům 1. ukrajinského frontu, podílel se na osvobození jižního Polska, dobytí Slezska a Saska, jeho vojska se účastnila závěrečného útoku na Berlín, poté osvobodila severní, střední a východní Čechy a dostala se až do Prahy. V červnu 1945 byl jmenován velitelem Střední skupiny sovětských vojsk v Rakousku, od června 1946 zastával funkci hlavního velitele pozemního vojska.
V květnu 1955 byl postaven do čela Hlavního velitelství spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Na podzim 1956 vedl brutální potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou. V červnu 1961 se stal velitelem Skupiny sovětských vojsk v Berlíně; v této funkci se podílel na řešení tzv. Druhé berlínské krize výstavbou tzv. Berlínské zdi. V létě 1968 svojí osobou zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.


Čtěte dále: Nejvýraznější osobnost africké hudby. Femi Kuti míří poprvé do Česka

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.