Vláda dala energetikům stamiliardový bianko šek na dotace z rozpočtu

KDO ZAPLATÍ STROP NA ELEKTŘINU

Vláda dala energetikům stamiliardový bianko šek na dotace z rozpočtu
Daniel Křetínský, majoritní vlastník Energetického a průmyslového holdingu. Foto: Profimedia.cz
2
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Klíčovou otázkou i po týdnu od vládního rozhodnutí o zastropování cen elektřiny zůstává, proč je český strop na 240 eurech za megawatthodinu tak vysoko. Když například Francie už od začátku roku fixuje pro domácnosti elektřinu na 46 eurech za megawatthodinu a Slovensko se už 16. února, týden před Putinovou invazí na Ukrajinu, dohodlo se soukromými akcionáři Slovenských elektrární, že od ledna na dva roky garantují domácnostem cenu na 61,21 eura za megawatthodinu.

Je to dohoda, nikoli zákon. Ale Evropská unie, kam Slovensko patří, byla dosud považovaná za region, kde se dohody dodržují. Těmi soukromými akcionáři Slovenských elektrární je Energetický a průmyslový holding (EPH) třetího nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského a italský Enel. Na dohodu šli poté, co jim tehdejší ministr hospodářství Richard Sulík oznámil, že na Slovenské elektrárně uvalí atomovou daň. To byl první příklad daně z neočekávaných zisků, windfall tax, o které se nyní tolik diskutuje u nás i v dalších zemích Evropy. Právě atomová elektřina se vyrábí velmi levně a přináší při současných extrémních cenách nejvyšší marže. Křetínský a Italové si rychle spočítali, že je pro ně dohoda výhodnější než daň, a slovenský strop je čtyřikrát nižší než ten navržený Fialovou vládou u nás. Francouzský je nižší víc než pětkrát.

Premiér Petr Fiala při slavnostním zahájení činnosti nového nizozemského 
terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Česká republika využije asi třetinu jeho kapacity. Čtvrtý zprava generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Eemshaven 8. září 2022.
Premiér Petr Fiala při slavnostním zahájení činnosti nového nizozemského terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Česká republika využije asi třetinu jeho kapacity. Čtvrtý zprava generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Eemshaven 8. září 2022. Foto: Profimedia.cz

Na onu otázku, proč je český strop tak vysoko, ministři, premiérovi poradci a experti z vládní komise pro energetiku unisono odpovídají, že je to dáno možnostmi státního rozpočtu, nižší strop už si prý stát nemůže dovolit. Strop v podání Fialovy vlády totiž nebudou platit výrobci omezením svých rekordních marží.

Z největší části ho má zaplatit stát, respektive daňoví poplatníci. Nižší účty za elektřinu si tudíž lidé sami zaplatí. Výrobci zatím vycházejí z vládních plánů nedotčeni. Zastropovány mají být jen marže obchodníků, těch, kdo lidem elektřinu prodávají. O nějakém stropu nebo dani pro výrobce se teprve debatuje.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články