Rozklad

KOMENTÁŘ

Rozklad
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Foto: Printscreen ČT
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Včera odpoledne u odbočky k lánskému zámku mluvil premiér Babiš k hloučku novinářů. Působil dost znaveně, pokoušel se jim vysvětlit, že jim nemůže říct, kdo je jeho kandidát na funkci ministra zdravotnictví, prezidentovi ale dal jeho životopis a je to prý působivý životopis.

Prezident prý člověka, který by měl nahradit Romana Prymulu, přijme až v úterý, protože dřív nemá čas, to se dá pochopit, hlava státu toho má v posledních dnech fakt hodně, a detaily typu obsazení funkce ministra zdravotnictví v čase sílící epidemie prostě musejí počkat. Do proudu premiérovy řeči a otázek novinářů se ozývaly hlasité vstupy dvou protirouškových aktivistů, kteří se mezi novináře přimíchali.

 

Jeden z nich – pan Šmuk – se důrazně dožadoval premiérova komentáře k objevům, které prý zveřejnil na své facebookové stránce. Scenerii dokreslovaly nízko letící mraky a projíždějící auta. Odcházejí ministr Roman Prymula si mezitím jistou rukou vybral ten nejhorší možný způsob, jak vzdorovat tlaku na svoje odvolání, a jal se (v rozporu se svými dřívějšími vyjádřeními) vysvětlovat, že ve středu večer v žádné restauraci neseděl, že jí jenom procházel někam jinam.

Ze školácké lži byl usvědčen vyšehradskou kapitulou, vyplatilo se mu to skvěle. A debata na téma, kde končí restaurace a kde začíná kapitula, přidala včerejšímu překotnému dění na grotesknosti a trapnosti. Uživatelé sociálních sítí se mezitím bavili obrázky interiérů restauračního zařízení, kde schůzka Romana Prymuly, Jaroslava Faltýnka a Jiřího Havrlanta probíhala. Je vskutku zralé na akci zásahové jednotky módní a stylové policie. Jestli se dá včerejší dění na zdejší politické scéně popsat jedním výrazem, bylo by to slovo rozklad.

Směšnost a hrůza sestry jsou, psal český filozof Ladislav Klíma. A v těchhle končinách je ta spřízněnost vždycky nějak zřetelnější, jdou ruku v ruce, někdy může člověk pro jednu ze sester přehlídnout tu druhou. Ten včerejší výtrysk směšnosti (a hrůzy) se rychle dočkal různých interpretací.

A jistě – člověk nemusí být fanoušek konspiračních teorií, aby ho napadlo, že fotograf Blesku se ve středu večer na Vyšehradě neocitl náhodou, redakce asi měla od někoho tip, ten někdo asi sledoval nějaký cíl. Kandidátů a důvodů se nabízí vícero. Skoro s jistotou se ale dá říct, že včerejší dění je výsledkem celkového znejistění vládní garnitury, která najednou cítí, že mocenská dominance Andreje Babiše může být ohrožená. Že může stát před důležitou změnou a někdo si třeba myslí, že tu změnu může nějak popostrčit nebo předjímat, tvarovat podle svých představ.

A někdo jiný zase řeší otázku vlastního politického přežití. Sejmout ministra zdravotnictví pár týdnů po jeho nástupu a dva týdny před předpokládaným vrcholem pandemie se dá vyložit jako projev pocitu akutní hrozby a nebo taky lhostejnosti vůči tomu, co se v zemi děje.

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, říká se. Je třeba připravit se na éru „po“. Jenomže dění ve společnosti a v politice není jenom výsledek tahů všelijakých velkých hráčů, kteří naplňují svoje strategické plány, i když oni sami rádi přesvědčují sebe i okolí, že tomu tak je. Stejně jako záměry vlivných či o vliv usilujících dotváří politickou realitu i magická síla lidské stupidity, která ty plány může všelijak modulovat anebo i stavět na hlavu. To se pak směšnost a hrůza rozběhnou krajem, a pozorovatelům oči přecházejí.

 

×

Podobné články