Green Deal povede k dalšímu zvyšování cen energií a surovin, přiznala šéfka ECB Lagardeová

Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“.

Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci. „Ve střednědobém horizontu budou nákladové tlaky související s přechodem na zelenou energii určitě silnější,“ řekla Lagardeová podle agentury Bloomberg.

Svět podle ní potřebuje ambicióznější cíle tzv. Green Dealu, což vyvolá tlak na růst cen uhlíku, zatímco poptávka po potřebných kovech a minerálech rovněž zvýší jejich cenu. Agentura Bloomberg uvedla, že Lagardeová je podle svých slov otevřená myšlence využít úvěrové nástroje instituce k podpoře přechodu na uhlíkovou neutralitu. „Vím, že to není přímo v mandátu a není to nutně v tom, co považujeme za hlavní cíl, ale víte, pokud se o to nepokusíme, pak nemáme šanci uspět,“ řekla Lagardeová. „Takže počítejte se mnou,“ dodala. Právě určité konání proti mandátu ECB by mohl být problém.

Už koncem května ECB uvedla, že její depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.

„Na základě současného výhledu budeme pravděpodobně schopni opustit záporné úrokové sazby do konce třetího čtvrtletí,“ uvedla Lagardeová v příspěvku na blogu ECB. První zvýšení úroků v eurozóně by se mohlo uskutečnit v červenci.

Základní úroková sazba v eurozóne je na nule, depozitní na minus 0,5 procenta. To znamená, že komerční banky za uložení peněz u ECB platí. Pod nulou je depozitní sazba od roku 2014, kdy ECB bojovala s příliš nízkou inflací.

V posledních měsících však ceny prudce vzrostly. Inflace v eurozóně v dubnu vystoupila na rekordních 7,4 procenta. Dvouprocentní cíl ECB překročila i bez zahrnutí kolísavých cen potravin a energií.

Komentář Lagardeové podle agentury Bloomberg naznačuje, že by ECB mohla zvýšit úroky o čtvrt procentního bodu v červenci a v září. Šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot minulý týden zmínil možnost zvýšení sazeb o půl procentního bodu, pokud to bude nutné. Lagardeová však uvedla, že je rozumné při zvyšování sazeb postupovat zvolna a sledovat dopady na ekonomiku a inflační výhled.