Dojíždíme na strategii montovny Evropy. Průmysl nebezpečně stojí a padá na automobilech

Dojíždíme na strategii montovny Evropy. Průmysl nebezpečně stojí a padá na automobilech
Ekonomika

KORONAVIROVÁ KRIZE

Ladislav Šustr

Česko tvrdě doplácí na své silné zaměření na automobilový průmysl. Dokládají to čísla velkého poklesu průmyslové výroby a také pád zahraničního obchodu. Automobily v nich totiž mají velké podíly, které v minulém roce držely export v přebytku. Podle ekonomů je jednoznačně čas nebýt jen montovnou, ale zaměřit se i na další, technologicky náročnější obory s vysokou přidanou hodnotou.

Silná závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu se razantně projevila v době koronavirové krize. Kromě automobilek je totiž řada na ně navázaných společností, které se řetězově dostaly do existenčních potíží poté, co se například ve Škodě Auto zastavily všechny linky. O mladoboleslavské továrně se také hovoří jako o srdci českého průmyslu. Ročně tato automobilka tvoří okolo pěti procent HDP a na vývozu se podílí okolo 9 procent.

V dubnu se ale výkon českého průmyslu propadl o 33,6 procent. Více jak polovinu tohoto pádu způsobil automobilový průmysl, který se celkově propadl o 80 procent. Jedná se tak největší pád průmyslové výroby, kterou česká ekonomika po revoluci zažila.

„Přílišná orientace na úzké odvětví průmyslu je pro ekonomiku nebezpečná. Je to podobné, jako když přenášíme vajíčka jen v jedné ošatce. Když upadneme, rozbijeme všechna. Proto je lepší přenášet vajíčka ve více ošatkách. Stát navíc v minulosti vytvořil systém investičních pobídek, takže rozvoj automobilového průmyslu dál podporoval,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Kvůli jednostrannému zaměření se Česku také začalo posměšně přezdívat montovna Evropy. Dokládá to také studie poradenské firmy Deloitte, podle které je podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu na 61 procentech. Nejvíce přidané hodnoty pak putuje do sousedního Německa, celých 24 procent. To mělo také vliv na negativní čísla v minulých měsících. „Auta se nevyráběla a Němci a další tradiční zákazníci si je od nás nekupovali. Nemohli, ani kdyby chtěli. Naši výrazně exportní ekonomiku koronavirus změnil na importní,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Pozice České republiky bude o to složitější, protože automobilky zažívají revoluci v podobě zelené politiky, která přináší zpřísňování emisních limitů a rozvoj elektromobility. „Na konci těchto procesů může celé řadě českých firem navázaných na automobilový průmysl zbýt jen oči pro pláč. Nejvíce ohroženy jsou firmy s nízkou přidanou hodnotou, jejichž výroba bude nahrazena novou generací strojů,“ řekl dále Křeček.

O obrat se pokouší i sousední Slovensko, které již nechce být také označováno za montovnu. Prohlásila to prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení z minulého pátku. V projevu uvedla, že se chce vyvázat ze zranitelného automobilového průmyslu a více podpořit domácí podnikatele.

Takový scénář ale podle ekonomů nehrozí a stát zřejmě nevyvine takovou aktivitu, aby se český průmysl radikálněji přeorientoval. „K žádné velké strukturální změně kvůli tomu nedojde. Není na to čas a není k tomu ani vůle. S odchodem viru se bude vše vracet zpět do starých zajetých kolejí,“ předpovídá ekonom Stroukal.

Podle Křečka by ale bylo vhodné opustit starou ekonomiku a skládat síly na nová odvětví. „Zaměřit bychom se měli na technologicky náročné obory s vysokou přidanou hodnotou. Ty však na rozdíl od tradičních oborů nemají dostatečně silný lobbing a političtí matadoři jim nerozumí. Nelze proto počítat s tím, že by se po pandemii něco zásadního změnilo. Česká republika pravděpodobně zůstane i nadále zemí automobilového průmyslu,“ dodal Křeček.

 

Související články