Pelosiová možná míří na Tchaj-wan a z Pekingu vyhrožují sestřelením letadla

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zamotala Bílému domu ještě více hlavu, když se chystá na cestu po Asii, při níž by mohla vyrazit i na Tchaj-wan, což by ale porušilo přísnou politiku „jedné Číny“. Čínský prezident Si Ťin-pching při telefonátu s americkým prezdentem Joem Bidenem tento týden řekl, že Spojené státy by si neměly „zahrávat s ohněm“, pokud jde o přístup k Tchaj-wanu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádějí čínská státní média. Peking pohrozil „silnými opatřeními“ v případě cesty na Tchaj-wan. Došlo dokonce na neoficiální výhrůžky sestřelením letadla s Pelosiovou.

Biden během rozhovoru zdůraznil, že americká politika ohledně Tchaj-wanu se nezměnila a že USA jsou proti „jednostranným snahám“ měnit stávající stav, sdělil Bílý dům. Oba politici také jednali o možnosti osobního setkání.

Přístup k Tchaj-wanu je v těchto dnech znovu v centru napjatých americko-čínských vztahů kvůli spekulacím o nadcházející návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů na ostrově. Podle amerických médií by se mohla uskutečnit příští měsíc, přičemž Pelosiová by se stala nejvýše postaveným americkým politikem, který takovou návštěvu podnikne od začátku století.

„Kdo si zahrává s ohněm, může se jedině spálit,“ řekl podle čínských médií Si Bidenovi. Zároveň vyzval USA, aby ctily princip „jedné Číny“, podle kterého Tchaj-wan patří do sféry vlivu Pekingu, uvádí Reuters.

Americký server Fox News upozornil, že známý čínský propagandista a bývalý šéfredaktor státního listu Global Times, kterým Peking ventiluje postoje do zahraničí, Chu Si-ťin hovořil dokonce o možném sestřelení letounu s Pelosiovou na palubě. „Pokud americké stíhačky doprovodí letadlo s Pelosiovou na Tchaj-wan, jedná se o invazi,“ uvedl Chu. „Čínská armáda má právo silou odklonit její let, včetně varovných výstřelů a taktických pohybů armády. Pokud se toto ukáže jako neefektivní, může je sestřelit,“ dodal propagandista Pekingu. Americké úřady uvedly, že se jedná o zcela zbytečnou rétoriku, protože politika USA zůstává neměnná.

Ostrov ležící jihovýchodně od pevninské Číny však dlouhé roky funguje nezávisle v čele s demokraticky volenou vládou, přičemž Spojené státy mu vyjadřují podporu. Washington s tchajwanskou vládou nemá oficiální diplomatický vztah, prezident Biden ovšem na jaře uvedl, že Washington je připraven vojensky zasáhnout v případě útoku na Tchaj-wan. Peking opakovaně dává najevo nespokojenost s americkými postoji a nedávno pohrozil nespecifikovanými „silnými opatřeními“, pokud se návštěva Pelosiové uskuteční.

Biden a Si Ťin-pching hovořili popáté

Jde přitom o jedno z řady ožehavých témat, která aktuálně formují vztahy mezi USA a Čínou. Washington dával najevo, že Biden chtěl při telefonátu hovořit také o ruském útoku na Ukrajinu, který Peking nikdy neodsoudil, nebo o ochraně klimatu a ekonomické soutěži.

Podle nejmenovaného představitele Bílého domu, na kterého se odkazují agentury AP a Reuters, Biden a Si jednali také o možnosti uspořádat osobní setkání. Podle Bílého domu byl hovor veden přímo a Biden s čínským protějškem hovořil o genocidě a nucené práci, které je v Číně podle USA a některých západních zemí vystavena menšina Ujgurů. Biden také řekl, že Čína se nedržela mezinárodních vědeckých standardů při zkoumání původu koronaviru. Peking ale následně popřel, že by byla v rozhovoru ze strany Bidena vznesena otázka "genocidy Ujgurů".

Večerní prohlášení Bílého domu k více než dvouhodinovému hovoru zmiňuje i boj proti klimatické změně a „zdravotnickou bezpečnost“, ovšem bez jakýchkoli podrobností. Dále uvádí, že oba lídři mluvili o různých „otázkách důležitých pro bilaterální vztahy a o dalších regionálních a globálních otázkách“. Čínská státní média rozhovor označila za „upřímný a hluboký“.

Biden a Si se tento týden spojili popáté za dobu, kdy jsou oba v čele svých zemí. Podle webu Politico bylo pro americkou stranu hlavním cílem zajistit, že výhrady Pekingu k potenciální cestě Pelosiové na Tchaj-wan „nevykolejí diskuse o dlouho očekávaném osobním setkání“ mezi dvěma prezidenty.

„Pokud jde o Tchaj-wan, prezident Biden zdůraznil, že politika Spojených států se nezměnila a že Spojené státy silně nesouhlasí s jednostrannými snahami měnit status quo nebo podkopat mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu,“ píše se v komuniké Bílého domu.