S respirátorem i na lyžích. Finanční šok pro rodiny, osvoboďte je od DPH, radí odborníci

POVINNÝ RESPIRÁTOR

S respirátorem i na lyžích. Finanční šok pro rodiny, osvoboďte je od DPH, radí odborníci
Respirátory FFP2 jako možná pomoc proti novým mutacím koronaviru. Foto: Shutterstock
Domov

Vládní úvahy o povinném nošení respirátorů FFP2 do MHD, obchodů či dokonce i při lyžování vzbudily rozruch mezi odborníky. Upozorňují na to, že při průměrných cenách respirátorů by to pro rodiny znamenalo výdaje v tisících měsíčně, které si značná část lidí nemůže dovolit. Zastropování cen zmiňované vládou by přitom podle nich vedlo jen ke zhoršení kvality nabízené na trhu, jako logičtější vidí osvobodit respirátory od DPH.

Po vzoru Německa či Rakouska se chce tímto způsobem vláda připravit na rychleji se šířící britskou mutaci koronaviru. Respirátory FFP2 totiž poskytují větší ochranu než běžné látkové či jednorázové roušky. V Česku by tak mohlo být povinné nosit respirátor této třídy do veřejné dopravy či obchodů.

Povinnost by se však mohla týkat i dalších aktivit, například lyžování. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) by se totiž takové opatření mohlo zavést v případě, že se znovu otevřou skiareály. „Měli bychom jít rakouským modelem a ten systém zavést, konečně my ho máme připravený – jak se mají řídit fronty, jak má fungovat občerstvení. A můžeme to doplnit o požadavek na FFP2 respirátory pro lyžaře,“ řekl vicepremiér v rozhovoru pro Český rozhlas.

Analytici a ekonomové však vládu varují, že povinné nošení by pro velkou část rodin znamenalo nepřiměřený zásah do rozpočtu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) však argumentuje tím, že by mohlo dojít k určitému zastropování ceny podobně jako v Rakousku. „Má dohodu s několika řetězci, že prodávají tady tyto respirátory v ceně, která se blíží tuším kolem jednoho eura, bez marže, s minimalizací nákladů jenom na nákupní cenu,“ uvedl Blatný s tím, že vláda čeká, jak si v Rakousku či Německu poradí. Chce, aby opatření neznamenalo pro občany finanční zátěž.

Ovšem i cena kolem jednoho eura, tedy zhruba 25 Kč za jeden jednorázový respirátor denně, by pro čtyřčlennou rodinu znamenala náklad až 3000 korun měsíčně, uvedl analytik Natland Petr Bartoň. To je podle něj výrazný finanční šok pro rozpočty mnoha rodin. Při průměrném čistém příjmu rodičů pod 50 000 korun (dohromady) to znamená, že šest procent by padlo jen na roušky. Podle spotřebního koše Českého statistického úřadu (ČSÚ) je to zhruba tolik, kolik měsíčně průměrně utratí na stravování (mimo domov) a nebo na bytové vybavení a opravy, podotkl.

Ceny nejlevnějších respirátorů FFP2 se v Česku pohybují kolem deseti korun za kus, i to by však pro takovou rodinu znamenalo výdaj přes tisíc korun měsíčně a to navíc jen pokud by respirátor bylo možné používat celý den. Účinnost jednorázových respirátorů však může vydržet mnohem kratší dobu. Ceny se pak pohybují od deseti korun až k několika stovkám.

Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiřího Kůse by zastropování ceny například na 20 korunách vedlo především k tomu, že by k dispozici zůstaly levné a nekvalitní respirátory. „Ty standardní respirátory pracují s elektrostatickým nábojem, který zachytává ty malé částice, jsou přednabité, ale v momentě, kdy zvlhnou, k čemuž teď v zimě, kdy se sráží váš dech, dojde hned, tak ztrácí svůj účel,“ uvedl Kůs v České televizi.

Podle něj i například podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové by dávalo mnohem větší smysl osvobodit tyto ochranné pomůcky od DPH. „Vydejme se cestou Rakouska, a osvoboďme všechny respirátory od DPH. To poškodí trh daleko méně,“ uvedla na Twitteru. „V Rakousku jsou takto osvobozeny do poloviny letošního roku. Tím by se konečná cena respirátorů snížila,“ uvedl také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Jak ukazují zkušenosti s povinným nošením roušek, například případná cenová nedostupnost by mohla vést k nesprávnému opakovanému využívání jednorázových respirátorů. Například podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Repsilon z října, kdy už byly roušky dostupné, je měnilo přes 40 % jen jednou denně, 15 % pak dokonce jen jednou týdně. Pouze v 16 % případů pak měnili lidé jednorázovou ochranu po každém použití.