Studenti v nejistotě. Část poslanců boj za povinnou maturitu z matematiky nevzdala
Státní maturitní zkouška
Nové
Shutterstock
Studenti ve třetích ročnících jsou stále v nejistotě, zda je za dva roky nečeká povinná státní maturita z matematiky. Návrh na odklad od ministra školství Roberta Plagy se totiž zasekl ve sněmovně, kde ho blokuje část poslanců. Zákonodárci zejména z SPD a KSČM totiž nesouhlasí s dalším odkladem. Příznivci Plagova návrhu však argumentují tím, že studenti v maturitní zkoušce z matematiky selhávají ve velkém už dnes, i když si tento předmět zvolí dobrovolně.
Návrh na odklad státní maturity z matematiky se nepodařilo odhlasovat ani na druhý pokus. Sněmovna se totiž rozdělila na dva tábory, které mají opačnou představu o dalším vzdělávání studentů. Odpůrci odkladu jsou zejména z SPD, KSČM nebo sociální demokracie. Stovku hlasů však mají jistou zastánci návrhu, kteří jsou ze stran ANO, Pirátů, lidovců, ODS, STAN či TOP 09.
Při druhém pokusu odsunout státní maturitu z matematiky však Plagův návrh narazil na komunistického poslance Iva Pojezného, který si před poslanci připravil dlouhý projev. „Ministerstvo školství a mládeže navrhuje zrušení povinné maturity z matematiky. Pokud si vzpomínám, tak upravil pan ministr svůj návrh z počátku roku, kdy chtěl i sjednotit termín zavedení této zkoušky v různých typech škol na jaro 2022. Potom se to nějakým způsobem posunulo a hlavně z toho důvodu, že žáci matematice nerozumějí, neumějí ji v praxi používat. Problémy žákům dělají především aplikované úlohy spojené s praxí. Je prý nejdůležitější nejdříve zlepšit kvalitu výuky a pak uvažovat o jejím zavedení,“ řekl na plénu Pojezný.
Podle něj s takovým výrokem nelze souhlasit. „Myslím si, že je dostatek hodin, které školy mají. Mám dojem, že je to něco kolem 200 hodin ročně v každém ročníku od třetí nebo čtvrté třídy. Tak asi chyba nemusí být jenom u těch učitelů matematiky,“ uvedl Pojezný, podle kterého jsou tristní čísla výsledků maturit z matematiky pouze u prvních pokusů.
Plagův návrh má však podporu zejména u Pirátů, kteří podobný postup navrhovali před ním. Při posledním projednání navíc vystoupil předseda klubu Jakub Michálek s tím, že si celá sněmovna může vyzkoušet maturitní zkoušku z matematiky a podle výsledků se může rozhodnout, zda státní zkouška odsune či nikoliv.
Na obranu matematiky však vystoupila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která rázně tento experiment odmítla. „Chtěla bych ocenit, že Piráti jsou soutěživí a určitě se jako matfyzáci a ajťáci, protože tam je jich určitě nejvyšší podíl z hlediska poslaneckých klubů, těší na vítězství v celkové soutěži. Ale jenom bych chtěla upozornit, že jak se všichni matematici shodují, tak pro zvládnutí maturity dnes stačí znát a osvědčit úroveň znalostí v rámci ukončené povinné základní školní docházky,“ uvedla Valachová.
Echo24
Poslanci se tak k novele nejdříve dostanou až 21. ledna, kdy se počítá s dalším jednáním sněmovny. Pokud by novela ministra Plagy prošla, omezila by se státní maturita jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se pak měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. Nově by měly být zavedeny i dvě úrovně obtížností zkoušky z matematiky.
Zda by se měla maturitní zkouška z matematiky odsunout, či ne se neshodnou ani odborníci. „Chceme zvýšit kvalitu vzdělávání, zrušíme to, co žákům nejde? Písemky se budou opravovat na školách. Didaktický test bude jen jakýsi připouštěcí s hodnocením uspěl – neuspěl. Z maturitní zkoušky se stává fraška. Myšlenka, že se s reformou financování regionálního školství zlepší kvalita výuky matematiky, protože budeme moci víc hodin dělit a tím více procvičovat, je na školách nereálná. Nejsou totiž učitelé matematiky, kterých by bylo zapotřebí,“ řekla pro Echo24 předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Oproti tomu se za ministra Plagu postavila Unie školských asociací, podle které by se zavedením povinné matematiky muselo dojít k redukci profilové části maturitní zkoušky ze stávajících tří na dvě. To by mělo platit kvůli faktu, že střední školy poskytují kromě všeobecného i odborné vzdělání. „Proto není s ohledem na kvalitu vzdělání vhodné tento rozsah redukovat. V případě zachování tří profilových zkoušek by byli žáci na odborných školách znevýhodněni oproti žákům na školám, které poskytují pouze všeobecné vzdělání. Také míra neúspěšnosti u maturitní zkoušky by se pravděpodobně zvýšila,“ řekl pro Echo24 předseda unie Jiří Zajíček, který v odložení vidí správný krok.
