„Buď přijmete migranty, nebo budete platit navracení.“ Chystají se nová pravidla EU

ROZDĚLOVÁNÍ MIGRANTŮ

„Buď přijmete migranty, nebo budete platit navracení.“ Chystají se nová pravidla EU
Stěhování migrantů na řeckém ostrově Lesbos, kde migranti zapálili tábor pro více než 12 tisíc běženců. Foto: Reuters
Svět

Echo24

Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.

Ursula von der Leyenová chce zrušit stávající rozdělování migrantů podle Dublinské smlouvy. Ta ustanovuje, že o žádostech migrantů o ochranu má rozhodovat vždy pouze jedna země, a to zpravidla ta, jejíž hranice v rámci EU běženec překročil jako první.

„Zrušíme Dublinská nařízení. Nahradíme ho novým evropským systémem řízení migrace,“ řekla minulý týden předsedkyně EK. Nový systém má podle von der Leyenové obsahovat „společné struktury k azylu a navracení“ a „nový silný solidární mechanismus“.

Podrobnější však nejmocnější žena Evropské komise prozatím nebyla s tím, že další informace zveřejní ve středu. Na Twitteru však už prohlásila, že by se státy jako Řecko měly mít možnost spolehnout na zbytek EU. „Zachraňování životů na moři není volitelné a tyto státy, které splňují své zákonné a morální povinnosti, jsou více exponované než ostatní, musí se spolehnout na solidaritu celé EU,“ napsala von der Leyenová na Twitteru.

Možnosti států: Buď přijmout uprchlíky natrvalo, nebo financovat a organizovat jejich navracení

Podle informací, které přinesla ČTK, počítá návrh s tím, že členské státy si budou za běžné situace moci vybrat, zda chtějí organizovat a financovat proces vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok, nebo přijmout některé právoplatné žadatele. Pokud nastane výjimečně kritická situace a všechny dobrovolné možnosti budou vyčerpány, státy budou muset svolit s přijetím určitého počtu migrantů, což někteří vrcholní politici odmítají. Země střední a východní Evropy včetně Rakouska, Polska, Maďarska či Česka již v době mnohaměsíční přípravy návrhu daly najevo, že s tímto principem nesouhlasí. Argumentují například tím, že povinné relokace motivují pašeráky lidí k větší aktivitě a tím roste nelegální migrace.

Vyhořelý uprchlický tábor

V posledních týdnech se vedou diskuze o přijetí tisíců migrantů, kteří se nachází v Řecku. Tam vyhořel nedávno tábor Moria, kvůli čemuž přišlo přes 12 tisíc lidí o střechu nad hlavou. Německý vládní kabinet se již před časem dohodl na přijetí 1500 uprchlíků, nyní se však řeší umístění dalších.

Řecké úřady mnohé z těchto uprchlíků přemisťují na jiná místa, někteří z nich však jinam v rámci ostrova Lesbos jít nechtějí a doufají, že jej budou moci opustit.

Požáry v Morii založili někteří obyvatelé tohoto tábora úmyslně kvůli nespokojenosti s podmínkami vyhlášené koronavirové karantény. Policie už kvůli podezření ze žhářství zatkla šest mužů.

Tábor Moria byl dlouhá léta kritizován kvůli neutěšeným podmínkám, v nichž byly nuceny pobývat tisíce lidí včetně nezletilých a rodin s malými dětmi. V zařízení původně určeném nanejvýš pro 2750 lidí pobývalo podle serveru Ekathimerini letos v únoru více než 19 000 migrantů a problémy byly zejména s hygienou.

Řecká vláda dříve svolila s evakuací čtyř set nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých. Ty by si mezi sebe mělo rozdělit deset evropských zemí. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) v úterý oznámili, že mají v plánu přijmout nejméně dalších 1553 uprchlíků z řeckých ostrovů. Má jít o uprchlické rodiny.

Řecká kritika států V4

Řecko představuje jednu z vstupních bran do Evropské unie pro tisíce migrantů a uprchlíků přicházejících ze sousedního Turecka. Řečtí představitelé tak dlouhodobě volají po větší solidaritě dalších unijních států a kritizují takzvané dublinské dohody. To je legislativa z roku 2013, která byla uzavřena mezi členy EU, Švýcarskem, Islandem, Norskem a Lichtenštejnskem a která ukládá, že přezkoumání žádosti o azyl přísluší té evropské zemi, která je první, do níž cizinec vstoupí.

Dublinské rozdělování kritizuje také řecká vláda. „Dublinské dohody selhaly, je potřeba je změnit,“ sdělil náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos v rozhovoru s řeckým soukromým rádiem Skai.

„Naše zájmy jsou úplně jiné než zájmy států visegrádské čtyřky (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska). My chceme skutečnou solidaritu mezi členskými zeměmi a spravedlivý podíl na nesení zátěže,“ řekl Kumutsakos. V roce 2016 se navrhovaná nová pravidla pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé členské země na základě kvót setkala se silným odporem právě čtyř středoevropských zemí.