Vláda zvýšila životní a existenční minimum o 10 %. Jurečka plánuje ještě jedno zvyšování

Vláda ve středu kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Životní minimum by se kvůli vysoké inflaci mohlo případně ještě letos zvednout, a to od pololetí, nebo od září, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má být debata o případném navýšení minimálních částek pro život součástí jednání o přípravě novely státního rozpočtu.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

„Na vládní úrovni jsme mluvili o tom, že bychom k pololetí roku chtěli vést debatu o státním rozpočtu. Do toho bych chtěl zahrnout i debatu o výši životního minima nebo i některých jiných podpor… Byl bych rád, aby úprava (minima) byla možná buďto od pololetí, nebo třeba od 1. září,“ řekl Jurečka.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po navýšení částek se tak zvedají výdaje na dětské přídavky i další podpory. Kvůli dopadům války na Ukrajině, rostoucím nákladům a zdražování bude nutná novela rozpočtu. Stanjura řekl, že ji nepředloží dřív než v červenci. Ministr uvedl, že s výrazným zvýšením dluhu o sto či 150 miliard korun nepočítá.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona může částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu. Naposledy se minimum navyšovalo od dubna 2020 celkem o 13,2 procenta. Zohledňoval se tehdy růst cen do konce září 2019. Při příštím navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc. Jurečka minulý týden řekl, že životní minimum by se mohlo zvýšit od pololetí, nebo od září.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla.