Těžký život funkcionářů ANO

Andreji Babišovi není co závidět, Adrianě Krnáčové už vůbec ne. Mají to těžké. Hnutí ANO, jež reprezentují, úspěšně vstoupilo do politiky také proto, že se deklarovalo za sílu protikladnou politikům včerejška s jejich zákulisními machinacemi a korupčními skandály, nepůsobilo sice dojmem, že má nějaký program, slibovalo, že při naplňování toho absentujícího programu bude fakt makat, až budou všichni zírat.

Neexistuje snad výraznější symbol toho špatného na „starém režimu“ než je magistrát hlavního města, se všemi těmi Blankami a Opencard, Romanem Janouškem, ranaři na plakátech stran, krajně rázovitými starosty obvodů a dalšími vymoženostmi. Praha je zároveň bašta pravice, k níž se Babišovo hnutí tak trochu hlásí, pokud na téhle straně spektra chce být dominantní, musí politiku v hlavním městě ovládnout. Mohlo to vypadat, že se daří, po komunálních volbách má ANO svou primátorku a je v magistrátní koalici nejsilnější.

Nevypadá to ale, že by si hnutí bylo vědomé toho, jak moc důležitá Praha pro jeho budoucnost je. Nebo to vědomí není schopné převést do praktické sféry. Nebo se v jeho řadách rozšířila, jak říkal soudruh Stalin, „závrať z úspěchů“. V každém případě ale pražské ANO v posledních dnech docela zesměšnilo, což je to nejhorší, co se může politikovi nebo politické straně stát (ještěže lidi z ANO, jak známo, nejsou politici), na nějaké ty podivné kšefty veřejnost zapomene snáz.

Takže. Zastupitelé za ANO v Praze zapomenou, že pracují v servisní organizaci Andreje Babiše a projeví se, jako kdyby byli členy politické strany, uvědomí si své pochybení a snaží se, aby se o tomto jejich úletu moc nevědělo. Andrej Babiš vypadá, že je překvapen tím, že pracovníci jeho servisní organizace se chovají jako kdyby byli členy politické strany a musí situaci nějak hasit. Adriana Krnáčová provede písemnou formou okázalou sebekritiku, v níž si sype popel na hlavu kvůli nezvládání komunikace. Svoje odhodlání komunikovat napříště lépe projeví tím, že nepřijde na ohlášenou tiskovku, její přítomnost nahradí rozdané prohlášení o tom, že bude lépe komunikovat. Andrej Babiš svou primátorku podržel, je si vědomý toho, že ze dvou pro něj špatných možností, je tahle pro něj ta méně špatná, poškozující. Náhradu za současnou primátorku by navíc mohl hledat docela těžko, už nalezení té současné jeho hnutí stálo docela velké úsilí. Za momentálně největší problém pražské radnice označil náměstka za Trojkoalici Matěje Stropnického. Ten problém se ale jeho hnutí podařilo značně zesílit tím, že požadavek na výměnu Stropnického vzneslo na koaličního partnera takovým způsobem, že přijmout jej by pro Trojkoalici bylo ponižující v až sebevražedné míře.

Současná situace na pražském magistrátě je mimo jiné taky projevem toho, že ANO vstoupilo do politiky nejenom bez programu, ale taky v podstatě bez lidí, kterých ovšem najednou potřebovalo docela dost. Za takové situace bylo v hnutí a jím ovládaných institucích možné udělat rychlou kariéru. I její konec ale může být a bývá rychlý. Lidi, kteří vstup do gravitačního pole Andreje Babiše brali jako rozhodnutí na dlouhou dobu, mohou bez ohledu na momentální přežití Adriany Krnáčové ve funkci seznat, že z toho nakonec byla jen taková krátkodobá brigáda s dost nepříjemnými důsledky pro jejich reputaci.