Chovanec: Za poslední čtyři měsíce jsem třikrát málem umřel

MINISTR VNITRA O VLÁDNUTÍ S BABIŠEM

Chovanec: Za poslední čtyři měsíce jsem třikrát málem umřelROZHOVOR TÝDNE 7
Domov
Daniel Kaiser
Sdílet:

S ministrem vnitra o bilanci eurovoleb, kauze Nagyová po roce, Kobře a jeho zdraví.

Jak v ČSSD hodnotíte výsledky eurovoleb?

Žádné vítězství, ale ani žádný velký průšvih. Všichni v čele pelotonu získali zhruba stejně. Pakliže agentury předvídaly, že rozdíl mezi hnutím pana Babiše a námi bude deset procent a on se pak smrskl na dvě procenta, je to v podstatě plichta. A byť to tak nevypadá, výsledek nám dává realistickou šanci na úspěch v komunálních volbách.

Ty budou až na podzim. Kde tu šanci už teď vidíte?

V mnoha velkých městech eroduje pravice, vzniká velké množství nových politických subjektů, různá místní uskupení. A ty budou odebírat hlasy pravici, ANO a středu. Čili když zaktivizujeme členskou základnu, což se v evropských volbách ne úplně povedlo, vyhlídky jsou jasně lepší. Ruku na srdce, ani naši členové se ne úplně identifikují s evropskou myšlenkou, respektive s evropskými volbami, zatímco komunální volby zajímají odhadem 70, 80 procent členů sociální demokracie. Přiblížím to na úrovni Plzně. V kraji tam máme 1200 členů. Z nich evropské volby zajímají dva tři lidi, kteří jsou na celostátní kandidátce, volby do sněmovny čtyři, ale komunální tisíc lidí. Buď sami kandidují, nebo aspoň mají zájem na chodu obce.

Po zkušenostech, které jste zatím nasbírali: kdyby ANO skutečně vyhrálo o těch deset procent, byli by ministři za ANO ve vládě odrzlejší?

Pokud by jejich vítězství v eurovolbách bylo masivní, tak ego jejich členů i ministrů by pravděpodobně šlo nahoru. Ale dokonce ani potom si nemyslím, že by to ohrožovalo vládu. I pan Babiš si uvědomuje, že tohle manželství z rozumu je zatím na politické scéně jediným možným řešením. Historie nás taky učí, že kdo vyvolá předčasné volby, tak je taky většinou prohrává. To znamená, že by museli najít nějaký problém, na kterém by mohli shodit vládu, a to by dneska musel být problém zástupný. Vláda se dneska těší výrazné podpoře obyvatel, pan Babiš je na špici v průzkumech důvěryhodnosti. Bourat takový projekt by teď byla politická sebevražda.

Znáte čerstvou spekulaci, že Babiš by ve spolupráci s haškovským křídlem sejmul premiéra Sobotku, stal se premiérem, protože finance už ho vyčerpávají, a sociálním demokratům by se to vykompenzovalo větším počtem ministrů?

Já jsem teprve nedávno přešel z komunální politiky a furt se nestačím divit, co tady v Praze putuje za zkazky. Obávám se, že podíl reality bývá tak deset procent. Nemyslím si, že by pan Babiš měl ambici premiéra shazovat. A o žádném haškovském křídle už vůbec nevím, všichni ve straně jsme si velice vědomi, že jsme v ohrožení a že je potřeba se semknout.

Čím jste ohrožení?

Tím samozřejmě myslím zvyšující se potenciál hnutí ANO v kombinaci se zmíněnými komunálními volbami. Jakýkoliv vnistrostranický pučista by dneska šel do sebevražedné mise.

Za necelý rok máte volební sjezd. Chcete se stát prvním místopředsedou?

Já o tom vážně uvažuju, tu ambici skutečně mám. Ale je podmíněna tím, že to bude konvenovat předsedovi.

Mluvil jste s ním o tom? Tváří se příznivě?

Tváří se zatím přívětivě.

Uplynul rok od zásahu na úřadu vlády. Jak to po roce hodnotíte, byl přiměřený, nebo šli s kladivem na komára?

To ukáže čas, a ten čas se krátí. Důvěra veřejnosti, samozřejmě i odborné veřejnosti, se postupně bude snižovat. Pořád tedy si myslím, že informace, jak to chodilo na úřadu vlády, jak se tam chodilo s kabelkama a dalšíma věcma, nám minimálně daly nějaké svědectví o tom, jakým způsobem se tady mohla dělat politika. Současně ale neustále policejnímu prezidentovi i šéfům celorepublikových útvarů říkám zásadní tezi: vaše práce nemůže končit masivní tiskovkou, vaše práce končí pravomocným odsouzením dotyčného u soudu. A pokud budeme chrlit masivně tiskovky bez reálného výsledku, no tak veřejnost ztratí důvěru v policii, kterou si budovala postupně, a nalézt ji znova bude téměř nemožné. Ale nezapomínejme, že policie je v uvozovkách slouhou, který vykonává pokyny státního zastupitelství. Pánem v přípravném trestním řízení je státní zástupce. To znamená, že vinit policii, že někam vtrhla, není přesné. Ona tam šla se souhlasem soudů a státních zástupců.

Jsou soudci zárukou zralého rozhodování? V této kauze soudu navrhli některé odposlechy v pátek, soudce je schválil ještě tentýž den, přestože spis měl stovky stran.

To je pak na osobní zodpovědnosti soudce. Nechci si ani připustit, že by se v takhle vážné kauze soudce s případem neseznámil. V tomto případě je potřeba, aby se ta kauza dostala k soudu a aby se tam dostala ve větším rozsahu, než je zatím avizováno. Byla vyvolána obrovská očekávání, a pokud se nenaplní, může to znamenat ztrátu důvěry veřejnosti v celou policii. Ale znovu, to, že bez kabelky od Gucciho na úřad vlády jít nešlo, přece nebylo normální.

Je to trapas, ale co vypovídá o řízení státu, nemluvě o ovládání státu zločineckou skupinou?

No tak jestli to byl kabelky, šperky a další věci v řádu milionů korun, tak to úplně banalita není. Tady jde o to, kdo může fakticky rozhodovat o věcech typu obsazení státních firem. To jsou podezření velmi vážná.

Počkejte, a z těch odposlechů, co se dostaly do Mladé fronty a Lidovek, vy jste vydedukoval, že by Jana Nagyová skutečně ovlivňovala personální politiku v zemi?

No to se asi dedukovat nedá. Ona se o tom teda bavila, ona mohla vést diskusi, která byla naprosto neškodná, ale to musí vyhodnotit soud. V každém případě pokud docházelo ke zneužívání zpravodajských služeb, pokud se vynášely tajné informace, tak to svědčí o destabilizaci státu. Ale je potřeba to fakt dovést k soudu, aby i obžalovaní měli možnost se bránit.

Říkal jste, že kdyby kauza Nagyová u soudu skončila v užším rozsahu – tedy Vojenské zpravodajství a únik informací z BIS – bylo by to málo.

Samo o sobě by to málo nebylo, bylo by to málo vzhledem k tomu, jaká byla vyvolávána obrovská očekávání.

Pokud by se neměla naplnit, co by to mělo znamenat pro Roberta Šlachtu?

Pan Šlachta je velitel útvaru, který byl dozorován státním zastupitelstvím, on o své vůli nikam nešel, že. ÚOOZ slouží od toho, aby zpracovával podklady a pokyny státního zastupitelství.

Státní zástupce Ivo Ištvan nám řekl, že on by odstoupil, jen kdyby proti němu nejvyšší státní zástupce podal kárnou žalobu. Čili dva hlavní aktéři případu nenesou žádnou odpovědnost?

Tak já jsem teď ve čtvrtek pana Šlachtu viděl vystupovat na nějaké improvizované tiskovce, kde říkal, že pokud by nikdo nebyl odsouzen, on sám přijme osobní zodpovědnost. To bylo docela chlapský gesto. Co říká pan Ištvan, není v mé gesci. Ale bavíme se hypoteticky, pro případ, že by všechno spadlo pod stůl. A to fakt neočekávám.

Jak se díváte na úniky odposlechů do novin?

Velmi nelibě. Měl jsem několik schůzek s šéfem inspekce (GIBS- pozn.red.) panem Bílkem. Trápí mě, že GIBS řeší tisíce stížností na řadové policajty, kteří většinou dobře dělají svou práci, často i stížnosti na první pohled neodůvodněné. A naopak málo se šetří úniky odposlechů. Já bych byl strašně rád, aby ten GIBS policii buď očistil a řekl, že ten který odposlech od policie neutekl, nebo to dokázal. U těch posledních mi Robert Šlachta říkal, že jsou schopni doložit, že od nich to neuteklo.

Ty, v nichž si Nečas povídá s Nagyovou?

Tak. ÚOOZ tvrdí, že inspekci dokáže, že od nich to nepocházelo. Já nemám důvod Šlachtovi nevěřit, ale prosil jsem pana Bílka, aby GIBS ty věci šetřil rychle, v řádech týdnů, měsíců. Pokud by to inspekce nějakému policistovi prokázala, tak ten u policie nemá co dělat.

Policie během posledních dvou let otevřela spoustu případů, které se tak či onak dotýkají vysoké politiky. Neutrhla se ale ze řetězu a nekriminalizuje už i úplně normální politická rozhodnutí?

Problém je, že policie a státní zastupitelství byly v rámci politiky hodně uspávaný a držený stranou. BISka leta hrnula zprávy, oni od toho byli držený, tak třeba mají tendenci vidět v nějakém kolektivním rozhodnutí trestný čin i tam, kde žádný není. Možná už ta deziluze ve sborech byla taková, že dneska se kyvadlo možná zhouplo víc, než bylo zdrávo. Ale to uvidíme, teprve až uvidíme, jak ta obvinění dopadnou u soudů. Podívejte, média nám tady dala nějaký obraz světa, ve kterém se kauzy zametají pod koberec, ve kterém neplatí padni komu padni a někteří jsou před právem chránění. Jestli tohle je pravda, se ukáže u těcho soudů. Já pořád věřím v nezávislost soudů. U nich na rozdíl od mediální štvanice, která občas na někoho přijde, má člověk právo se skutečně hájit.

Někdy to vypadá, že policie ne že nesměla, ale že nemohla.

Neumětelství, jo? Já nevím. Dokazovat zpětně ekonomickou kriminalitu, korupci, je strašně složité. Policie otevřela některé případy staré pět, sedm let, které ještě nejsou promlčené. Nelze na to rezignovat, ale nikdo by takových příapdech neměl očekávat masivní výsledky. Je třeba zaměřit se na to, co se děje. Na zločince, kteří se pokoušejí okrádat stát, na DPH, v karuselových obchodech. Slovensko zavedlo výkaznictví DPH, které de facto umožňuje identifikovat karuselové obchody. Mají velmi dobře fungující software, měsíčně jim to vyhazuje 150 podezřelých transakcí, které se prověřují. Potřebujeme k DPH přijmout zákony, jaké má Slovensko. A vedle toho se přimlouvám za to, aby se do zákona vrátila i trestnost přípravy krácení daně, poplatku a jiné povinné platby. Dokud není příprava trestného činu trestná, nejsme často schopni pochytat původce, ale jen bílé koně. Nechceme rozhodně týrat podnikatele, kteří si optimalizují daně. Mluvím o případech se škodou 150 milionů korun a výš. Na to právě je Kobra. A aby Kobra měla zuby s jedem, musí mít nástroje. Nástroj je změna zákona o DPH. Jiný nástroj je registr účtů. Tady bude výhoda, že se policista dotáže registru, z něho vyleze soupis dvou, tří, pěti ústavů, a policista jde za těma bankama. Ne že posílá všem otázky, čeká na odpověď, mezitím banka upozorní podezřelé, oni ty účty vyberou, a my už tam přicházíme k snědenému stolu.

V jakém stadiu je příprava registru účtů? Neusnula celá ta věc po vašem střetu s guvernérem ČNB, který ho nechtěl?

Neusnula. Ano, byl jsem na jednání s ČNB, ta se kl tomu postavila chladně. Ale po několika ostřejších výměnách názorů s guvernérem Singerem musím říct, že situace se velmi radikálně změnila. Národní banka přišla na jednání s velmi pozitivním náhledem na věc, a v mezidobí, než se změní zákon, oni nabízejí využít registr u bankovní asociace. Tady samozřejmě máme obavu, aby se informace, že firma XY je v hledáčku, kvůli tomu, že do registru mají vhled mnozí, k firmě XY nedostala ještě během prověřování. Na poslední schůzce s guverném Singerem jsme se jasně dohodli, že proces pokračuje. My chceme jenom registr účtů, kdo a kdy účet zřídil, na jaké ičo, a u které banky. Nic víc. Ale znamená to pár zásahů do legislativy, což nějakou dobu potrvá. Proto se řeklo: využijme zatím registr bankovní asociace.

Nejsou ty úniky odposlechů, informací z trestního řízení, což se děja léta, silný argument proti Kobře? Policie tak bude mít dramaticky větší přístup k mnoha privátním údajům. Jaké tam dáte pojistky?

Pojistky tam určitě budou. Člověk nebude moci vstoupit do systému bez toho, aniž by v něm zanechal elektronickou stopu. To nepůjde, aby si některý člen Kobry lustroval, koho chce, a nikdo o tom nevěděl. Myslím si, že do toho registru účtů bude moct vstupovat se souhlasem soudů. Půjde na soud a pokud dostane povolení do registru vstoupit, bude to povolení čistě k těm dvěma třem firmám, o které se zajímá. Svou žádost bude muset odůvodnit.

Ale to už dnes přece může policista se souhlasem soudu nalomit bankovní tajemství.

Jasně, to se nemění. Akorát bychom si ušetříme proceduru, kdy na třicet bank v republice posíláme dotaz, a riskujeme, že z třiceti lidí v těch bankách je někdo kamarád prověřovaného a že mu to řekne. Takže to je příběh registru účtů. Příběh spolupráce celníků a finančního ředitelství spočívá v tom, že celníci umějí detekovat příběh v jeho počátcích, a my chceme, aby s ostatními spolupracovali úžeji.

Jak velká kobra bude?

V první fázi by mohla čítat až sto lidí dohromady z těch třech subjektů. Ti lidé ovšem dál budou sedět ve svých dosavadních barácích. K jednotlivým případů budou vytvářet ad hoc skupiny. Podstatou bude analytika. Ohledně karuselých obchodů ministerstvo financí, pokud vím, jedná o prodeji softwaru s tou firmou, která ho dodává Slovákům.

Pane ministře, jak jste na tom se zdravím?

Dobře. Sice jsem za poslední čtyři měsíce málem třikrát umřel, po operaci jsem měl tlak 80 na 37 a už jsem se loučil se životem, to bylo hodně špatný, pak jsem chodil do práce s otravou krve, párkrát.

Jak se stane, že má člověk opakovaně otravu krve?

Břicho mi nějakou dobu nechtělo srůst. A jak dlouho nesrůstalo, a ještě mi do dutiny zanesli stafylokokovou infekci, tak se vám břicho vevnitř jakoby opouzdří. Měl jsem tam kapsu, do které mi natejkal serózní roztok kontaminovanej stafylokokem, no a z toho jsem vždycky dostal otravu krve. Třeba když jsem stál v Senátu, měl jsem v břichu dvě hadice s čudlíkama – vždycky jsem si po večerech vytahoval ten serózní roztok sám stříkačkou, 39 stupňů horečku a předkládal jsem zákon za ministra zdravotnictví, který měl hexenschuss, tak jsem si připadal trochu zvláštně, ale už je to v pořádku.

Je to větší nápor být ministr než být hejtman?

Pokud jde o pracovní vypětí, to zas takový rozdíl není. Já jsem byl zvyklej i jako hejtman hodně pracovat. Náročné a současně strašně zajímavé je  vnitro tím, že dík České poště má ekonomickou nohu, takže řešíte fungování velké firmy. Vedle toho máte hasiče a policisty, veřejnou správu. Je to ohromně různorodý resort, asi nejpestřejší mezi ministerstvy.

Myslel jsem to tak, jestli je to větší nápor na organismus.

Víte co, když jsem byl hejtman, vážil jsem 180 kilo - a tam už byl problém nosit sám sebe. Dneska po tom zhubnutí, kdy už se mi stabilizovaly výsledky, jsem asi tak šestkrát zdravější. Třikrát čtyřikrát týdně cvičím, jsem v posilovně, což mě baví, ráno chodím do práce šest kilometrů pěšky, snažím se stres z práce kompenzovat už ne jídlem, ale sportem. Zaplaťpánbůh za ty dary.

Sdílet:

Hlavní zprávy